Na světě jsou vězněné téměř čtyři stovky novinářů, nejvíce v Číně

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.

„Téměř 400 novinářů stráví oslavy konce roku ve vězení, daleko od svých blízkých a v podmínkách, které často ohrožují jejich životy,“ uvedl ke zprávě zveřejněné Reportéry bez hranic šéf organizace Christophe Deloire.

Reportéři bez hranic ve zprávě upozorňuje na situaci letos na jaře, kdy došlo k výraznému nárůstu počtu zadržených novinářů. Podle organizace jde až o čtyřnásobek v tomto období oproti minulým rokům. Šlo často o snahu zabránit novinářům, aby svobodně informovali o pandemii. Většina zadržených byla po několika dnech nebo týdnech propuštěna, 14 jich je ve vězení doposud, většina v Asii.

Pět zemí vězní dohromady 61 procent zadržovaných novinářů, v čele je se 117 vězni Čína. Podle Reportérů bez hranic Peking už nezatýká jen domácí novináře, ale také zahraniční. Letos v čínském vězení skončila australská novinářka čínského původu nebo Švéd žijící v Hongkongu.

Druhou zemí v počtu zadržených novinářů je Saúdská Arábie. V jejím hlavním městě, Rijádu, se letos konal summit G20, který mimo jiné vyzval k propuštění místních vězněných novinářů. Otázky navíc stále vyvolává dva roky stará vražda novináře Džamála Chášakdžího. S jeho smrtí je spojován také korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán.

Rijád nejprve popíral, že byl Chášakdží zavražděn. Nakonec ale částečně odpovědnost přiznal a odsoudil pět lidí k trestu smrti. Chášakdžího tělo se dosud nenašlo, podle vyšetřovatelů bylo zřejmě rozřezáno a z konzulátu odvezeno.

Mezi další státy, které perzekvují žurnalisty, patří Egypt se 30 zadrženými, Vietnam s 28 a Sýrie s 27. V syrských vězeních je většina novinářů držena od začátku občanské války v roce 2011, uvádí zpráva Reportérů bez hranic. Postavení novinářů se zhoršuje také v Jižní Americe, upozorňuje organizace.

Přibylo novinářek za mřížemi. Čtyři ženy uvěznil Lukašenko

Rostoucí zastoupení žen v mediálních profesích se odrazilo také na počtu zadržených novinářek. Proti roku 2019 jejich počet stoupl o 35 procent na 42 a představují 11 procent všech vězněných novinářů. Čtyři ženy skončily za mřížemi, protože informovaly o znovuzvolení Alexandra Lukašenka do čela Běloruska jako o podvodu, píše agentura AFP.

Existují také případy objednaných vražd novinářek. Evropou například před třemi lety otřásl útok na maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou. Té v autě vybuchla nastražená bomba a usmrtila ji. 

Podle organizace UNESCO bylo od roku 1993 zabito 1424 novinářů. Letos podle Mezinárodní federace novinářů (IFJ), která statistiku zveřejnila minulý týden, zemřelo během výkonu povolání 42 novinářů nebo mediálních pracovníků.

Nejvíce z nich, celkem třináct, přišlo o život v Mexiku. Následuje Pákistán, Afghánistán, Indie, Irák a Nigérie.