Příznivci Bidena a Trumpa

Nicnedělající Trump versus pekingský Biden. Ostrá americká kampaň vrcholí

Dominantními tématy amerických prezidentských voleb zpravidla bývá domácí politika, která se soustředí na ekonomickou kondici země, daňové otázky či reformy zdravotnictví. Letos vším zamíchal koronavirus a ovládl i předvolební kampaň. Do toho Spojené státy zachvátily největší rasové protesty za několik dekád i spory o to, jak bude vypadat letošní „pandemické“ hlasování. Své recepty, jak zotavit nemocnou a rozdělenou zemi, v kampani nabídli obhajující prezident Donald Trump i jeho vyzyvatel Joe Biden.

 

Shrnout jen v několika odstavcích, co všechno koronavirus ve Spojených státech způsobil, je nemožné. Předvolební kampaň ovlivnil jako žádná jiná proměnná, stal se pochopitelně hlavním tématem kampaně a k nepoznání nejspíše promění i samotnou volební noc v USA.

Spojené státy jsou stále v absolutních číslech nejpostiženější zemí světa s osmi miliony registrovanými případy, pětina všech potvrzených úmrtí pochází z USA. První vlna pandemie srazila na kolena New York a vyvolala zásadní otázky o připravenosti zdravotnického systému a přístupu americké administrativy ke covidu-19. Na podzim nákaza pronikla i do Bílého domu.

Prezident Trump dlouho nechtěl ani slyšet o rouškách, nakonec ale sám skončil kvůli koronaviru v nemocnici a rekordně rychle ji zase opustil. Na jaře pobízel k tomu, aby si lidé vpravovali do těla dezinfekci (před tím ovšem odborníci varovali), a i když se z prezidentova okolí během jeho pobytu ve špitále šířily do světa různé, mnohdy protichůdné informace, lze s jistotou říct, že hlava Spojených států se neléčila dezinfekcí ani hydroxychlorochinem (který doporučovala), nýbrž remdesivirem.

Zlehčování pandemie se Bílému domu stalo během posledních měsíců vlastním. Ať už šlo o prohlášení, že děti jsou vůči koronaviru immuní, hájení výše zmíněné „léčby“ hydroxychlorochinem či teze, že USA jsou nejpostiženější zemí světa pouze proto, že masivně testují, důvěru americké veřejnosti si během pandemie Trump nezískal.

Jak informuje agentura AP, sedm z deseti Američanů si myslí, že země míří špatným směrem a pouze 39 procent tázaných souhlasí s prezidentovým postojem ke krizi, která si v zemi vyžádala přes 200 tisíc mrtvých. Sám Trump opakovaně vinil zejména guvernéry jednotlivých států, kteří dle něj měli stát v popředí řešení krize.

Podlomená důvěra

Právě koronavirová pandemie ukazuje možná nejostřejší kontrast mezi oběma kandidáty. Je nutné poznamenat, že Trump má těžší pozici než Biden, jelikož na rozdíl od demokratického soka leží zodpovědnost a rozhodovací pravomoci na jeho bedrech. Jeho prohlášení o tom, že krizi zlehčoval, aby nevytvářel paniku, mu ale plusové body nepřidává.

Právě podobná prohlášení Biden označil za „odporná“ a „téměř zločinná“. Prezidentu vyčetl také to, že před koronavirem kapituloval a „vůbec nic neudělal“. Sám slibuje větší zapojení federální vlády do řešení krize, pokud se dostane k jejímu kormidlu, například tím, že mobilizuje 100 tisíc Američanů, aby pracovali ve zdravotnictví, zajistí rozsáhlejší testování a distribuci ochranných prostředků.

Biden svou roli přirovnal k té, jakou sehrál Franklin D. Roosevelt, jehož vládní reformy dostaly Spojené státy z velké hospodářské krize ve 30. letech. „To, co Roosevelt udělal, nebylo ideologické, ale zcela praktické,“ prohlásil v rozhovoru pro The New Yorker. 

Bidenovy velkolepé plány ale může podlomit malá důvěra veřejnosti, upozorňuje specialistka na infekční choroby z Harvardského institutu světového zdraví Ingrid Katzová. „Určitě to bude jedna z největších výzev vzhledem k množství dezinformací a podrývání zdravotnických autorit, které se tu dělo. Semínka nespokojenosti už byla zasazena,“ varovala Katzová možného příštího prezidenta.

Sám demokratický kandidát přitom připustil, že si není jistý uskutečnitelností všech svých plánů. Otázkou například zůstává, zda by mohl exekutivním příkazem nařídit nošení roušek v celých Spojených státech. „Myslím, že bych mohl, ale potvrdit to ještě nemohu,“ řekl nedávno po poradě se svým týmem. Biden ale slibuje, že by se v každém případě řídil názory odborníků.

Úzce spjatá s koronavirovou pandemií je samozřejmě otázka zdravotnického systému. Donald Trump před čtyřmi lety sliboval, že zruší takzvanou Obamacare, tedy reformu, která umožnila dosáhnout na zdravotní pojištění i chudším obyvatelům za cenu průměrného zdražení pojištění. I přes četné snahy se to současné administrativě zatím nepodařilo, Nejvyšší soud se bude dalším pokusem zabývat v listopadu po volbách.

Americká veřejnost také stále čeká na Trumpův zákon, který by měl Obamovu reformu nahradit, upozorňuje agentura AP. To šéfovi Bílého domu nebrání slibovat voličům, že v příštím mandátu by na jeho plán kvalitní zdravotní péče za dostupné ceny či levnější léky na předpis už došlo.

Jelikož Biden sloužil v Obamově administrativě jako viceprezident, nesnaží se pochopitelně práci svého někdejšího šéfa bořit, nýbrž na ni navázat a rozšířit ji tak, aby na ni dosáhlo více lidí. Ačkoliv se totiž Obamacare tituluje jako dostupná zdravotní péče, velká část střední třídy vydělává tolik, že na finanční pomoc zkrátka nemá nárok a spolu s tím pro ni zůstává značná část zdravotní péče dále nedostupná.

Bidenovy plány by podle jeho týmu vyšly v příštích deseti letech na 750 miliard dolarů. Částečně jde o ústupek, jímž si demokratický kandidát potřebuje zajistit levicovější voliče, kteří v primárkách podporovali Bernieho Sanderse či Elizabeth Warrenovou.

Měl to být hlavní tahák, kterým by si Donald Trump suverénně a bezpečně zajistil další čtyři roky v oválné pracovně. Prezident, který před čtyřmi lety vyburcoval Spojené státy apelem na tvrdou celní politiku, nekompromisní postoj k Číně a Evropské unii a tvorbu pracovních míst, na pandemii koronaviru doplatil. Kvůli nákaze totiž teď není ekonomika USA v tak příznivé situaci jako předtím.

Trump do značné míry těžil z práce, kterou v úřadu odvedl jeho předchůdce Barack Obama. Nezaměstnanost ve Spojených státech soustavně klesala od roku 2010. Vrcholu předtím dosáhla v říjnu 2009, kdy bylo bez práce 15,3 milionu Američanů. V lednu 2017, kdy skládal přísahu Trump, nemělo zaměstnání 7,5 milionu obyvatel USA.

Je fér zdůraznit, že Trumpovi se dařilo statistiky počtu osob bez práce ještě nadále srážet (v prosinci 2019 až na 5,7 milionu nezaměstnaných), tudíž v očích svých voličů plnil sliby, které jim dal. Spolu se zaměstnaností rostly i mzdy a příjmy domácností. Jak ale ještě před koronavirovou krizí upozornil analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček, zvyšování mezd nepociťují zdaleka všichni Američané stejně.

„Nárůst platů se týká zejména vyšších ekonomických vrstev, zatímco ty nižší zůstávají více a více pozadu a snižuje se sociální mobilita. V USA zůstává 28 milionů lidí bez zdravotního pojištění, 44 milionů lidi splácí studentské dluhy celkově za 1,3 bilionu dolarů a 38 milionů lidí žije v chudobě,“ vysvětloval v únoru.

Koronavirová pandemie ovšem v lecčems příznivé ekonomické ukazatele převrátila vzhůru nohama. O podporu v nezaměstnanosti během jara žádaly desítky milionů Američanů a stát jim mezi dubnem a srpnem vyplatil sto miliard dolarů.

Trumpova kampaň tedy musela přistoupit na jinou hru. Prezident se nyní nemůže zaštiťovat perfektními ekonomickými výsledky, proto se stylizuje do lídra, který hospodářství rozumí a zvládne ho vzkřísit. Ostatně už na jaře sám prohlásil: „Postavili jsme nejlepší ekonomiku na světě, uděláme to znovu.“

Prezident, který před čtyřmi roky uspěl s heslem „Amerika na prvním místě“, také zdůrazňuje svůj tvrdý postoj k Číně. Naopak soka jeho kampaň označuje za „pekingského Bidena“ a vykresluje ho jako politika servilního k čínské komunistické straně.

Biden nabízí občanství ilegálním imigrantům

Biden k oživení ekonomiky přistupuje skrze zvládnutí koronavirové pandemie. Jakmile bude šíření covidu-19 pod kontrolou, chce demokratický kandidát zrušit republikánskou daňovou reformu, která snížila daňové zatížení nejbohatších Američanů. Státní kasu chce Biden plnit pomocí 28procentní korporátní daně z příjmu (nyní je to 21 procent) a vyšší daně plánuje také pro Američany, kteří mají zdanitelné příjmy vyšší než 400 tisíc dolarů ročně.

Demokratický kandidát spojuje zotavení ekonomiky také s imigrační politikou. Zatímco na hranici s Mexikem pokračuje stavba zdi, kterou prosazuje Trump, Biden chce nabídnout americké občanství jedenácti milionům ilegálních imigrantů, kteří podle něj v USA žijí a přispívají tamní ekonomice.

V oblasti mezinárodního obchodu se Biden připojil k nadstranickému proudu politiků, kteří prosazují „férový obchod“ jako protiváhu toho volného. Demokratický uchazeč o oválnou pracovnu plánuje podpořit domácí výrobu 400 miliardami dolarů během svého čtyřletého mandátu. Tyto prostředky by federální vláda směřovala do amerických firem.

Investice do domácího průmyslu musí dle Bidena přijít předtím, než Washington přistoupí na další mezinárodní obchodní dohody. Sám sebe prezentuje jako tvrdého vyjednavače, který Číně neustoupí.

Kromě pandemie koronaviru se Spojené státy několik měsíců potýkaly také s rozsáhlými demonstracemi a nepokoji kvůli rasismu. Vlnu, která se rozšířila do stovek amerických měst i na evropský kontinent, v červnu rozpoutala smrt George Floyda, jemuž v Minneapolis policista při zatýkání několik minut klečel na krku.

Města kvůli rozsáhlým protestům zakazovala vycházení, nasazovala národní gardu a v policejních poutech skončily tisíce lidí. Na řadě míst se pokojné demonstrace zvrhly v násilné nepokoje, které si vyžádaly škody na majetku i lidské životy. Heslo Black Lives Matter se stalo všudypřítomným.

Ve Spojených státech se také rozhořela debata o policii a jejím financování. Zatímco vedení Minneapolis zakázalo chvat, při němž Floyd přišel o život, další města ohlásila škrty v policejních rozpočtech a demokraté přichystali policejní reformu přímo v Kongresu.

Joe Biden čelil kritice za své postoje k rasovým problémům ze 70. a 90. let, heslo Black Lives Matter ale spolu s demokratickou stranou vzal za své, což symbolizuje i jeho volba viceprezidentské kandidátky Kamaly Harrisové. Biden uznává existenci systémového rasismu a ještě před vlnou masových protestů představil plán, který mimo konce privátních věznic počítá například i s větším dohledem nad policií a žalobci.

Svého protikandidáta Biden opakovaně obvinil z rasismu a z toho, že přilévá olej do ohně ve vypjaté situaci. „Tohle je prezident, který využil všeho, aby vyvolával rasovou nenávist a rozdělení,“ prohlásil například v první televizní debatě.

Zatímco demokraté se soustředili na pokojnou podobu protestů a upozorňovali na systémový rasismus, americký prezident a jeho spojenci dávali důraz zejména na násilné protesty, které propukly například v Kenoshi.

Protesty ve Wisconsinu
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Morry Gash

Trump opakovaně útočil na guvernéry států z Demokratické strany, aby učinili násilnostem přítrž, v opačném případě pohrozil vysláním armády do ulic amerických měst. Pod heslem „Zákon a pořádek“ připodobnil protesty k terorismu a varoval před dlouholetými tresty vězení pro jejich organizátory.

Jedním ze symbolů Trumpova postoje k letním nepokojům se stalo násilné rozehnání stovek demonstrantů na náměstí Lafayette Square naproti Bílému domu. Účastníky protestu policisté a členové národní gardy vytlačili, načež se Trump před tamním kostelem sv. Jana nechal fotografovat s Biblí v ruce.

Republikáni brojí proti společenským změnám

Tvář odpůrce protestů a zastánce zákona a pořádku Trumpova kampaň potvrdila i na republikánském sjezdu, když k divákům promluvili manželé McCloskeyovi, kteří stanuli před soudem kvůli tomu, že na demonstranty v St. Louis mířili pistolí a poloautomatickou puškou. Trump jejich obžalobu označil za hanbu.

„Ať už žijete kdekoli, vaše rodina nebude v bezpečí v Americe radikální levice,“ nechali se tehdy slyšet McCloskeyovi. V případě Bidenova vítězství podle nich americká předměstí zaplaví kriminalita. „Prezident Trump ochrání právo bránit svůj domov a rodinu, které dal Bůh každému Američanovi,“ dodal Mark McCloskey.

Manželé McCloskeyovi
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Neznámý

V podobném duchu na sjezdu hovořila také partnerka Trumpa mladšího Kimberly Guilfoyleová, někdejší moderátorka prezidentovy oblíbené stanice Fox News. „Trump je prezidentem práva a pořádku. Biden, Harrisová a zbytek socialistů změní tento národ od základu,“ varovala s tím, že demokraté zlikvidují pracovní místa a zaškrtí rozpočty pořádkových sil. „Nesmíme připustit, aby výtržníci ničili naše města,“ dodala.

Do veřejné debaty výrazně promluvil také deník The New York Times, který už dříve spustil iniciativu Projekt 1619, která s letním dění v amerických ulicích získala na aktuálnosti. Iniciativa popisuje americkou historii skrze otrokářskou minulost, pro „počátek amerických dějin“ tedy není klíčový rok 1776 a podpis Deklarace nezávislosti, nýbrž právě rok 1619, kdy do Ameriky přijeli první afričtí otroci.

Materiály z projektu mohou americké školy využívat jako doplněk ke studiu. Prezident Trump označil celou iniciativu za protiamerickou propagandu.

Zásadním problémem se v prezidentské předvolební kampani stalo financování a fungování americké poštovní služby (USPS). Ta se v centru pozornosti ocitla, jak jinak, kvůli pandemii koronaviru, která vzbudila nebývalý zájem o korespondenční hlasování. S volebními lístky samozřejmě nakládá právě pošta, která musí zajistit, že se k voličům dostanou včas a jejich hlasy se následně ve lhůtě dostanou ke komisařům.

Trump opakovaně vyjadřoval značnou nevoli s vysokým zájmem o korespondenční volbu a během uplynulých týdnů a měsíců se hlasování poštou snažil mnohokrát zdiskreditovat. Označoval ho jako podvodné a demokraty obvinil z toho, že chtějí „ukrást volby“. Trump o zfalšovaných korespondenčních hlasech mluvil dokonce už při volbách v roce 2018.

Vlastně se nelze divit, že současný prezident má s poštovním hlasováním takový problém. Průzkumy totiž predikují, že korespondenčně svůj hlas odevzdá většina stoupenců Joea Bidena (například podle agentury Hawkfish takový záměr udávalo 69 procent občanů rozhodnutých volit demokratického kandidáta), naopak Trumpovi příznivci jsou k této variantě výrazně vlažnější a preferují odevzdání svého hlasu osobně.

A zatímco před čtyřmi lety poslala svůj hlas v prezidentských volbách poštou asi čtvrtina voličů, letos by to podle expertů mohla být i kvůli pandemii covidu-19 až polovina.

Pozornosti americké veřejnosti proto neunikly změny, které v poště prosazuje její ředitel Louis DeJoy, jehož do funkce jmenoval prezident Trump. Podle kritiků reformy poštovní službu oslabují a riskují, že nebude schopna lístky doručit včas, aby mohly být započítány. Šestice amerických států dokonce kvůli tomu na poštu podala žalobu.

Demokraté v Kongresu – s Bidenovou podporou – prosazovali balíček 3,6 miliardy dolarů, který by pomohl státům vypořádat se s očekávaným vysokým počtem zájemců o korespondenční hlasování, a dalších 25 miliard pro poštu samotnou. Trump finanční injekci odmítl.

Odborový svaz, který zastupuje téměř 300 tisíc poštovních zaměstnanců, otevřeně podpořil demokratického kandidáta.

Neplánovaně do kampaní obou kandidátů zasáhla také smrt soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgové. Uvolněné místo v devítičlenném soudním Senátu zažehlo spor, jestli by tak krátce před volbami měl o jeho obsazení rozhodovat prezident, který už brzy v Bílém domě sedět nemusí, nebo by tuto volbu, jež ovlivní nejvyšší orgán americké justice na desítky let dopředu, měl nechat až do příštího volebního období – ať už pro sebe, či úspěšného vyzyvatele.

Soudce Nejvyššího soudu ve Spojených státech nominuje prezident a Senát je posléze musí schválit. Mandát soudce je doživotní a Nejvyšší soud často rozhoduje o otázkách choulostivých pro celou společnost, například o právu na potrat, homosexuálních sňatcích nebo podobě zdravotní péče.

Trump už předtím během svého mandátu dvě místa v Nejvyšším soudu svými kandidáty obsadil a výrazně tuto instituci posunul do konzervativního proudu. Neila Gorsuche a Bretta Kavanaugha nyní doplnila Amy Coney Barrettová, konzervativní křesťanka a matka sedmi dětí, s jejíž nominací Trump vůbec neváhal.

Ještě předtím se ale demokraté v čele s Joe Bidenem hlasitě ozvali – měl by Trump jen několik týdnů před volbami činit tak zásadní rozhodnutí? A měl by ho Senát posvětit? „Ale aby nikdo nebyl na pochybách, dovolte mi říct to jasně: Voliči by měli vybrat prezidenta a tento prezident by měl vybrat nástupce soudkyně Ginsburgové,“ prohlásil po úmrtí soudkyně Biden.

Demokratické námitky jsou politicky pochopitelné, a navíc mají precedent. Na počátku roku 2016 zemřel konzervativní soudce Antonin Scalia a někdejší prezident Barack Obama dostal možnost vybrat jeho následovníka. Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell tehdy požadoval, aby Obama nechal místo od února uvolněné, protože prezidentské volby jsou za rohem. Bývalý prezident to neudělal, republikány vedený Senát ale jeho kandidáta neposvětil a o Scaliově nástupci nakonec rozhodoval až Trump.

Ten samý McConnell tentokrát podobné požadavky na předvolební zdrženlivost jen pár týdnů před hlasováním jednoznačně odmítl. „Kandidátovi prezidenta Trumpa se dostane hlasování na půdě Senátu Spojených států,“ avizoval ihned poté, co se veřejnost o úmrtí Ginsburgové dozvěděla. McConnell přitom tvrdí, že svůj postoj nezměnil, jen je letos jiná situace než v roce 2016.