Zemřela soudkyně Nejvyššího soudu USA Ginsburgová. Trump ji chce okamžitě nahradit

Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického Nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu Nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem. Prezident Donald Trump uvedl, že ji musí republikáni okamžitě nahradit, byť jeho předchůdci Baracku Obamovi stejné rozhodnutí v posledním roce mandátu neumožnili.

„Naše země ztratila právníka historického významu. My na Nejvyšším soudu jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali –⁠ coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost,“ uvedl předseda soudu John Roberts.

Ginsburgová byla členkou Nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post v nejdůležitější soudní instanci Spojených států.

Agentury Reuters i AP ji označují především za bojovnici za práva žen, která se postupně stala ikonou pro americké liberály. Během působení na Nejvyšším soudu se potýkala s řadou zdravotních problémů včetně zlomenin žeber, rakoviny plic a kolorektální rakoviny. V posledních měsících docházela na chemoterapii poté, co u ní v únoru lékaři odhalili nádory na játrech.

Brilantní mysl a obhájkyně svobody, reagují Trump s Bidenem

Americký prezident Donald Trump označil Ginsburgovou za úžasnou ženu. „Vedla úžasný život. Co jiného můžete říct? Byla to úžasná žena. Byla to úžasná žena, která vedla úžasný život,“ konstatoval Trump, jehož zastihla zpráva o úmrtí soudkyně, když byl na předvolebním mítinku v Minnesotě. Když se na jeho reakci ptali novináři, reagoval překvapeně.

Později Trump v oficiálním prohlášení dodal, že Spojené státy přišly o právnického titána, a vyzdvihl „brilantní mysl“ Ginsburgové a její stanoviska týkající se rovnosti pohlaví či práv hendikepovaných osob, která prý inspirovala všechny Američany.

Demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden označil Ginsburgovou za skálopevnou obhájkyni svobody a „příležitostí pro všechny“. „Dnes (v pátek) večer a v následujících dnech bychom se měli zaměřit na ztrátu soudkyně Ginsburgové a na její trvalý odkaz,“ doplnil Biden.

„Ale aby nikdo nebyl na pochybách, dovolte mi říct to jasně: Voliči by měli vybrat prezidenta a tento prezident by měl vybrat nástupce soudkyně Ginsburgové,“ nastínil bývalý viceprezident očekávanou politickou bitvu o obsazení uvolněného místa na Nejvyšším soudu.

Ginsburgová si přála, aby jejího nástupce vybral nový prezident, to republikáni nechtějí

Vývoj otvírá cestu ke jmenování už třetího člena soudu vybraného prezidentem Trumpem. Případnou nominaci by musel potvrdit americký Senát, kde mají většinu republikáni.

Soudci Nejvyššího soudu mají v USA doživotní mandáty a hrají obrovskou roli při formování právních norem v oblastech od práv menšin po pravomoci hlavy státu. Nejvyšší soud například verdiktem z roku 1973 legalizoval potraty po celých USA, v roce 2015 zase dal zelenou sňatkům homosexuálních párů.

Trump už jmenoval dva jeho členy: v roce 2017 Neila Gorsuche a o rok později Bretta Kavanaugha. Většinu v soudním senátu tak získali soudci považovaní za konzervativní, Ginsburgová byla brána jako hlavní tvář liberální frakce. Podle informací rozhlasové stanice NPR jen několik dní před svou smrtí předala své vnučce Claře Speraové následující vzkaz: „Mým nejvroucnějším přáním je, abych nebyla nahrazena, dokud nebude uveden do úřadu nový prezident.“

Podle současné hlavy státu mají republikáni povinnost nahradit soudkyni Ginsburgovou neodkladně. Šéf senátních republikánů Mitch McConnell se už v pátek zavázal, že prosadí hlasování o nástupci Ginsburgové, pokud prezident navrhne svého kandidáta. 

„Byli jsme zvoleni do vlivné a významné pozice, abychom činili rozhodnutí pro lidi, kteří nás tak pyšně zvolili. Za nejdůležitější z toho je už dlouho považován výběr soudců do Nejvyššího soudu Spojených států. Jsme k tomu zavázáni, a to neprodleně!“ napsal prezident v příspěvku adresovaném Republikánské straně. 

Biden připomenul rok 2016, kdy po smrti soudce Nejvyššího soudu Antonina Scalii republikány ovládaný Senát neuspořádal hlasování o kandidátovi navrženém tehdejším prezidentem Barackem Obamou. Lídr republikánské většiny v horní komoře Mitch McConnell tehdy argumentoval tím, že je příliš blízko do voleb a že o obsazení postu by měla rozhodnout až nová administrativa a Kongres. Scalia přitom zemřel v únoru a do voleb zbývalo ještě skoro deset měsíců.

Senát, který nominace na post v Nejvyšším soudu potvrzuje, mají republikáni pod kontrolou i nyní, a demokraté je proto vyzývají, aby se zachovali stejně jako před čtyřmi lety. „Kandidátovi prezidenta Trumpa se dostane hlasování na půdě Senátu Spojených států,“ avizoval už v pátek večer McConnell. Tvrdí přitom, že svůj postoj nezměnil, ale že letos je jiná situace, protože Bílý dům i Senát ovládá stejná strana, což v roce 2016 neplatilo.

Deník The New York Times upozorňuje, že Bílý dům v tichosti už několik dní vytváří úzký seznam lidí, kteří by mohli být nominováni na post Ginsburgové. Jeden ze zdrojů listu řekl, že jméno nového kandidáta bude oznámeno „spíše dříve než později“. Minulý týden prezident Trump odhalil seznam 20 jmen pro potenciální obsazení místa na Nejvyšším soudu.

Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer v prohlášení uvedl, že uvolněné místo na Nejvyšším soudě by nemělo být obsazeno, „dokud nebudeme mít nového prezidenta“.

Senátoři mohou být kvůli volbám opatrní. McConnell varuje, aby později nelitovali

I kdyby Trump nástupce Ginsburgové navrhl a McConnell skutečně uspořádal hlasování v Senátu před prezidentskými volbami, nemuselo by být schválení kandidáta jednoznačné, poznamenává list The New York Times. Několik republikánských senátorů by se totiž mohlo zdráhat svolit k takto politicky kontroverznímu kroku kvůli obavám, že by to uškodilo jejich vyhlídkám na znovuzvolení ve volbách do Kongresu, které se konají současně s volbami prezidentskými.

Senátorka Susan Collinsová ze státu Maine například newyorskému listu tento měsíc řekla, že by nepodpořila hlasování o novém soudci, pokud by se mělo konat v říjnu. Podobně se vyjádřila i senátorka Lisa Murkowskiová z Aljašky. Skepticky se k této možnosti vyjádřili v minulosti i senátoři Lindsey Graham, který je předsedou právního výboru Senátu, nebo Charles E. Grassley.

Dalším „neposlušným“ republikánem v Senátu by podle newyorského listu mohl být i Mitt Romney, který jako jediný republikán letos hlasoval pro Trumpovo sesazení z funkce v procesu ústavní žaloby.

McConnell se však ještě v pátek snažil případné neposlušnosti některých senátorů předejít. V dopise všechny republikánské členy Kongresu vyzval, aby veřejně nedeklarovali svou pozici, dokud se s ním nesetkají ve Washingtonu. „Naléhám na vás, abyste si nechali k dispozici všechny možnosti. Teď není vhodná doba uzavřít se předčasně do pozice, které byste mohli později litovat,“ napsal kolegům republikánský lídr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 27 mminutami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Miami na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
05:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 5 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 5 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 13 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 13 hhodinami
Načítání...