Deklarace nezávislosti nebo první otroci jako narození národa? Trump odmítá financovat školy tvrdící to druhé

Ve Spojených státech se rozhořel další spor o vypořádání se s rasistickou minulostí. New York Times ve spolupráci s Pulitzerovým centrem přišly s iniciativou, která klade důraz na vnímání historie skrze otrokářskou minulost. Symbolicky tak za „narození národa“ považují rok 1619, kdy do Ameriky přijeli první afričtí otroci. Prezident Trump na Twitteru pohrozil, že školy, které tento výklad implementují do kurikula, nebude vláda financovat.

Deník New York Times minulý rok spustil iniciativu „The 1619 Project,“ která se pokouší zarámovat americkou historii tak, aby „důsledky otroctví a přispění Afroameričanů byly centrem národního narativu“. Zmíněný rok 1619 odkazuje na příjezd prvních zotročených Afričanů do Virginské kolonie. 

Projekt byl symbolicky spuštěn na čtyřsté výročí tohoto data a autorka za něj následující rok získala Pulitzerovu cenu. Skupina historiků deníku zaslala otevřený dopis, ve kterém iniciativu kritizuje za upřednostňování ideologie před historickým chápáním, a navrhují faktické opravy.

Historička Leslie M. Harrisová, která při tvorbě projektu působila jako „fact-checker,“ tedy člověk, jenž dohlíží na správnost údajů, uznala, že projekt potřebuje doladit, ale je zásadní pro pochopení americké historie.

Od vzniku projektu 1619 zaslaly New York Times ve spolupráci s Pulitzerovým centrem tisíce kopií dokumentu do škol, muzeií a knihoven. Podle Pulitzerova centra lze materiály využívat jako doplněk ke studiu jak na základní škole, tak na univerzitách.

Protiamerická propaganda, říká Trump

Prezident Spojených států Donald Trump v neděli pohrozil, že školy, které by Project 1619 implementovaly do svého kurikula, přestane ministerstvo školství financovat. Tweet, na který Trump reagoval, tvrdil, že blíže nespecifikované kalifornské školy tento způsob interpretace již začlenily do výuky. Podle Forbesu se jedná se o neověřený výrok.

Jak připomíná Forbes, jeho vyjádření přišlo jen pár dní poté, co Bílý dům oznámil, že federální složky přestanou s tréninkem takzvané „rasové citlivosti“. Ty pro zaměstnance často využívají firmy s velkým počtem mezinárodních pracovníků ve snaze vytvořit prostředí vzájemného respektu bez stereotypů.

Podle prezidenta Trumpa se jedná o „protiamerickou propagandu,“ která lidi rozděluje. Bílý dům v dokumentu přímo napsal, že federální agentury musí ukončit veškeré vazby s kurzy, které zmiňují pojem „white privilege,“ tedy myšlenku, že jsou ve společnosti zvýhodněni lidé se světlou pletí.

Odkaz kolonialismu v Royal Albert Hall

Spojené státy nejsou jedinou zemí, která v posledních měsících reviduje vnímání svojí historie. Ve světle debaty o britské koloniální minulosti se v zemi rozhořel spor o podobu závěrečného koncertu letošního festivalu BBC Proms, který se každoročně koná v síni Royal Albert Hall.

Středobodem sporu jsou skladby Rule, Britannia! (Vládni, Británie) a Land of Hope and Glory (Země naděje a slávy). List The Sunday Times napsal, že BBC uvažuje o jejich vyřazení z repertoáru závěrečného večera koncertní série kvůli tomu, že jsou spojovány s kolonialismem a otrokářstvím. Deník bez uvedení zdrojů napsal, že Finka Dalia Stasavská, která bude letošní závěrečný koncert naplánovaný na 12. září dirigovat, se snaží tuto hudební událost oslavující vše britské modernizovat a omezit množství „vlasteneckých prvků“.

Píseň Rule, Britannia! poprvé zazněla v roce 1740, kdy Británie budovala říši sahající od Indie přes Jižní Afriku až po Jamajku. Zpívá se v ní „Vládni Británie … Britové nikdy, nikdy, nikdy nebudu otroky“. Tuto píseň vždy obecenstvo na koncertu nadšeně zpívá a mává při tom britskými vlajkami.

Kehinde Andrews, profesor černošských studií na Birminghamské univerzitě, připomněl, že píseň odráží rasistickou propagandu z dob, kdy Británie byla světovým lídrem v obchodu s otroky. „Pokud vyškrtnutí rasistické propagandy z televize placené z kapes daňových poplatníků vzbuzuje kontroverze, pak není naděje, že se dočkáme vážně myšleného úsilí potřebného k potírání rasismu,“ řekl k současnému sporu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 7 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 8 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 10 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 11 hhodinami
Načítání...