Washington/New York - Americký ministr zahraničí John Kerry se pustil do ostré debaty s kongresmany, kteří odmítají schválit dohodu o íránském jaderném programu. Šéf americké diplomacie označil během vystoupení v Senátu smlouvu uzavřenou minulý týden za „jedinou životaschopnou variantu“ pro mírové řešení vztahů s Íránem. Z republikánského tábora se naopak ozvaly hlasy, že Kerry se nechal íránskými vyjednavači obalamutit.
Senátní zahraniční výbor si Kerryho, který v Kongresu vystoupil poprvé od uzavření dohody, předvolal na začátku dvouměsíční lhůty, kterou mají zákonodárci ke zhodnocení smlouvy, o níž poté budou hlasovat. Ministr zahraničí čelil zvláště od některých republikánských senátorů tvrdé kritice za to, že podepsal smlouvu, která je jednostranně výhodná pro Írán. „Podle mě vás ošidili,“ řekl republikánský předseda výboru Bob Corker, který po následných výhradách ze strany jedné z demokratických kolegyň dodal, že nešlo o osobní invektivu vůči Kerrymu.
Podobně radikální odmítání dohody jako nevýhodné zaznívá ovšem i z konzervativních kruhů na íránské straně.
Ministr přesvědčoval senátory, že při současné úrovni íránských znalostí jaderných technologií jsou sankce vůči Teheránu neúčinné a případné bombardování by problém nevyřešilo. „Promarnili bychom nejlepší příležitost pro řešení tohoto problému mírovým způsobem,“ varoval Kerry senátory před důsledky případného neschválení smlouvy Kongresem.
HLAVNÍ BODY DOHODY:
- Snížení počtu obohacovacích centrifug
- Snížení zásob nízko obohaceného uranu
- Pravidelný dohled inspekce OSN
- Zrušení sankcí ze strany OSN, USA a Evropské unie
Dohoda s Íránem, uzavřená 14. července, blokuje přístup Teheránu k vývoji jaderných zbraní výměnou za zrušení mezinárodních hospodářských sankcí. Uzavřena byla po mnohaletém úsilí vyjednavačů z USA, Británie, Francie, Ruska, Německa, Číny, Íránu a Evropské unie. Dosažení dohody vyvolalo široký mezinárodní souhlas. Dokument ale tvrdě kritizoval Izrael, a nelíbí se ani Saúdské Arábii, mocenskému rivalu Teheránu a jednomu z hlavních spojenců USA na Blízkém východě.
Podle dosavadních vyjádření republikánských poslanců a senátorů nelze s jejich hlasy pro smlouvu s Íránem příliš počítat, výhrady se ale ozývají i z demokratického tábora. Pokud Kongres smlouvu odmítne a neodvolá americké protiíránské sankce, může prezident jeho rozhodnutí vetovat. Prezidentské veto by potom každá z komor mohla přehlasovat jen dvoutřetinovou většinou.
Zmíněná dohoda s Íránem nemá velkou podporu ani mezi americkou veřejností. Podle průzkumu institutu Pew Research Center se 48 procent respondentů vyjádřilo proti smlouvě, 38 procent pro a 14 procent nebylo v této otázce rozhodnutých.
V New Yorku se protestovalo za bezpečnost Izraele
Ve středu večer se v New Yorku sešly tisíce lidí na demonstraci vyzývající Kongres, aby dohodu neschválil. „Je to příšerná dohoda, musí být zamítnuta. Kongres by měl udělat svou práci a jednat v zájmu amerického lidu, v zájmu bezpečnosti,“ řekl ve svém projevu k davu bývalý republikánský guvernér státu New York George Pataki.
Jeden z organizátorů shromáždění Jeffrey Wiesenfel účast odhadl na 10 tisíc lidí, kteří podle svých slov přišli odsoudit dohodu, již považují za hrozbu pro bezpečnost Izraele i celého světa. Podle odhadu fotografa agentury AFP byla účast na akci nižší, asi kolem tisíce osob.
Dohodu mezitím schválila třeba Rada bezpečnosti OSN a rovnou přijala rezoluci, která umožní rušení sankcí. Poslední slovo pro jejich uvolnění má Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která má zajistit dohled nad plněním dohody.
V samotném Íránu se zatím čeká na stvrzení dohody v parlamentu. Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf už příslušný dokument poslancům předložil. Mezi nimi je ale mnoho konzervativců, kteří dohodu neschvalují. Podle zákona přitom mohou zákonodárci dohodu zamítnout, i když ji vyjednala íránská diplomacie.
Zaríf už dříve před poslanci prohlásil, že se podařilo dojednat téměř všechny požadované podmínky. „Neříkám, že dohoda je pro Írán výhradně prospěšná. Při každém vyjednávání jde o princip dát a dostat. Prokázali jsme určitě pružnost. Říkám vám stejně, jako jsem řekl duchovnímu vůdci, že jsme učinili maximum pro to, abychom zachovali všechny, ne-li všechny naše hraniční podmínky,“ řekl Zaríf.
Zákon musí v Íránu schválit bezpečnostní rada a nakonec duchovní vůdce Ajatolláh Chameneí, který se zatím k dohodě staví rezervovaně. Proti textu se už vyjádřili zástupci vlivných revolučních gard. Nelíbí se jim hlavně ústupky při vývoji balistických raket a nákupu zbraní v cizině. Zaríf k tomu řekl, že omezení vývoje raketového programu se týká jenom jaderných hlavic, ne raketového programu jako takového.
