Vučičova strana ovládla srbské parlamentní volby

Vládnoucí Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Aleksandara Vučiče míří k drtivému vítězství v parlamentních volbách. Podle předběžných výsledků zveřejněných nezávislou agenturou CESID získala přes 63 procent hlasů. Bojkot části opozičních stran měl na volební účast jen omezený vliv. Jednalo se o první parlamentní volby v Evropě od propuknutí pandemie covidu-19.

Podle předběžných výsledků po sečtení zhruba 60 procent hlasů vede SNS se ziskem 63,5 procenta hlasů. Druhá je Socialistická strana Srbska (SPS), která je ve vládě dlouhodobým juniorním partnerem pokrokové strany.

Kromě toho tříprocentní práh pro vstup do zákonodárného sněmu překračuje z celkem 21 kandidujících stran už jen pravicově populistický Srbský vlastenecký svaz (SPAS) bývalého hráče vodního póla a starosty jedné z bělehradských městských částí Aleksandara Šapiče. Přízeň jeho uskupení vyjádřilo zatím 3,9 procenta voličů.

Své zákonodárce budou mít v 250členném jednokomorovém parlamentu také zástupci maďarské, albánské a bosňácké národnostní menšiny.

Jedna z volebních místností v Bělehradu
Zdroj: Marko Djurica/Reuters

Opozice volby kvůli Vučičovi bojkotovala

Bojkot části opozičních stran sdružených v koalici Svaz pro Srbsko (SzS) se na celkové volební účasti projevil jen slabě. Zatímco ve volbách z roku 2016 dosáhla účast 56 procent, podle odhadů SNS se nyní k urnám dostavilo bezmála 50 procent voličů.

SzS k bojkotu přistoupil s poukazem na autoritativní způsob vládnutí prezidenta Vučiče a jeho koalice, které zahrnuje omezování svobody médií či fyzické útoky na opoziční aktivisty. Vučičův režim viní také z korupce a vazeb na organizovaný zločin. Prezident a jeho spojenci všechna obvinění odmítají.

Na zhoršující se úroveň demokracie v Srbsku v souvislosti s Vučičovým vládnutím již delší dobu poukazují také některé organizace. Například americká nevládní Freedom House letos v květnu uvedla, že zemi nadále za demokracii nepovažuje.

První evropské volby od propuknutí pandemie

Volby se měly původně konat 26. dubna, kvůli koronavirové pandemii však musely být odloženy. Země se 7,2 milionu obyvatel dosud registrovala 12 616 nakažených a 258 pacientů s covidem-19 zemřelo.

Srbské hlasovací místnosti byly vybaveny dezinfekcí a rouškami, které museli mít voliči povinně. Na krátkou chvíli si je mohli sundat v případě, že bylo potřeba ověřit jejich totožnost, napsala agentura DPA. V místnostech bylo také nařízeno dodržovat minimálně metrové rozestupy. Členové volebních komisí museli mít rukavice a zakrytý nos a ústa.

Volby v Srbsku provázejí přísná hygienická opatření
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 17 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 19 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...