Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.
Manifestace, do nichž se zapojily desetitisíce lidí, přerostly v úterý večer a v noci v násilnosti zejména v Barceloně a Tarragoně, a to před budovami španělských úřadů. V Barceloně vyrostly večer na několika místech barikády, na nichž radikální skupiny zapalovaly pneumatiky.
Od pondělka byly při srážkách s policií v celém regionu zraněny více než dvě stovky lidí. Španělská vláda oznámila, že zraněno bylo i 72 španělských a katalánských policistů.
Jenom v noci na středu bylo zadrženo 51 lidí a nejméně 125 jich bylo zraněno, informovala španělská policie. Podle ministerstva vnitra bylo 29 osob zadrženo v Barceloně, kde protestující zapálili více než 150 barikád v ulicích.
Středečního pochodu se zúčastnil i katalánský premiér
Do takzvaných Pochodů svobody se už zapojilo na pětadvacet tisíc lidí, včetně několika ministrů katalánské vlády. Na silnice a dálnice vyjely i traktory. Každý pochod má ujít 100 kilometrů, na trase jsou zastávky asi po dvaceti kilometrech. Nejvíce lidí vyšlo z Girony a města Vic, v obou případech asi deset tisíc.
Pochodu mezi Gironou a Barcelonou se zúčastnil i šéf katalánské vlády Quim Torra. „Tyto pokojné pochody, které se odehrávají napříč zemí (Katalánskem), jsou nejlepší odpovědí Katalánců,“ řekl Torra, aniž by odsoudil předchozí násilnosti.
Organizátoři se inspirovali pochody Mahátmá Gandhího v Indii v roce 1930 a Martina Luthera Kinga ve Spojených státech v roce 1963. Pochody mají skončit v pátek v Barceloně, kde se ten den chystá velká demonstrace. Na pátek také katalánské odbory vyhlásily v regionu stávku.
Násilí kritizují i uvěznění katalánští politici
Násilí radikálních skupin z předchozích dvou dnů kritizovala španělská vláda a opozice, barcelonská starostka Ada Colauová, katalánská vláda i někteří z odsouzených a uvězněných katalánských politiků.
Místopředseda regionální vlády Pere Aragonés ze separatistické strany ERC vyzval všechny v ulicích, aby přestali s násilnostmi, a varoval, že Madrid může dočasně převzít autonomii Katalánska, jako to se souhlasem horní komory španělského parlamentu udělala před dvěma lety předchozí španělská vláda. „Nedejme jim jako dárek 155,“ uvedl Aragonés s odkazem na příslušný článek ústavy, který převzetí autonomie umožňuje.
Na barcelonském letišti, jehož provoz v pondělí ochromily tisíce demonstrantů, byl v noci na středu podle místních médií klid a také středeční demonstrace byly na rozdíl od předchozích dvou dnů pokojné. Protestující v Barceloně večer házeli do vzduchu stovky ruliček toaletního
papíru. Organizátoři demonstrace, které se zúčastnily desetitisíce lidí, vysvětlili, že „je toho mnoho, co je třeba vyčistit“.
Sánchez zatím odmítl výjimečná opatření
Kvůli demonstracím se španělský premiér Pedro Sánchez setkal s lídry španělských opozičních stran, někteří ho vyzvali k výjimečným opatřením. To ale Sánchez zatím odmítl. Podle vlády policie situaci zvládá.
Sánchez odmítl výzvu lídra lidovců Pabla Casada, aby zaslal katalánské vládě první varování před aplikováním článku 155 španělské ústavy. Nepoužije ani zákon o národní bezpečnosti, který umožňuje Madridu převzít velení nad regionální policií.
Podle agentury AP Sánchez Casadovi řekl, že „nevylučuje žádný scénář“. „Všechno je připraveno a vláda bude konat, pokud bude třeba, odhodlaně, přiměřeně a jednotně,“ uvedla madridská vláda v prohlášení. Katalánskou vládu premiér vyzval, aby odsoudila násilnosti.
Předseda ultrapravicové strany Vox Santiago Abascal dokonce navrhl vyhlásit kvůli demonstracím v Katalánsku výjimečný stav. Takové opatření platilo naposledy ve Španělsku v dubnu 1975, ještě za frankistické diktatury, a vláda ho vyhlásila v Baskicku. Výjimečný stav umožňuje mimo jiné dělat domovní prohlídky bez soudního příkazu, vyhlásit zákaz vycházení či zakázat demonstrace i vysílání rozhlasu či televize.
Nezávislost chce asi polovina Katalánců
Pro nezávislost Katalánska, které patří k hospodářsky nejvyspělejším oblastem Španělska, je podle různých průzkumů zhruba polovina z jeho 7,5 milionu obyvatel. Ale i mezi odpůrci nezávislosti se objevují názory, že tresty vězení za uspořádání referenda, ač neústavního, nejsou adekvátní.
Podle deníku La Vanguardia je problém i v tom, že katalánská vláda neměla připravený žádný politický plán, jak na pondělní verdikt reagovat. Vyzvala jen k pokojné masové občanské neposlušnosti. Deník La Vangurdia napsal, že radikální skupiny svým násilím připravují „terén“ pro drastická opatření Madridu. Tím může být právě i dočasné převzetí autonomie, jemuž se dosud Sánchezova vláda dosud brání.
