Dlouhodobý klid zbraní v Gaze? Izrael souhlasil s novým příměřím

Káhira – Egypt oznámil, že nové příměří mezi Izraelem a Hamasem začalo platit v šest hodin večer. Novou dohodu už potvrdil Izrael i Hamas. Židovský stát souhlasil se zmírněním blokády Pásma Gazy, aby na místo mohly proudit dodávky pomoci a stavebního materiálu. Klid zbraní by měl být tentokrát dlouhodobý. Ještě dopoledne ale přicházely zprávy o vzájemných útocích: po izraelských leteckých úderech zemřelo šest Palestinců, rakety vypálené z Pásma Gazy na Izrael zranily 25 lidí.

V Gaze se dohoda oslavovala palbou do vzduchu. Ještě krátce po vyhlášení příměří ale zněly na jihu Izraele poplašné sirény ohlašující další raketový útok z Gazy.

Boje mezi Izraelem a Hamasem trvají už sedm týdnů. Zemřelo přes 2 200 Palestinců, obětí na straně Izraele jsou desítky. "Izrael přijal egyptský návrh úplného a časově neomezeného příměří. Izrael již přijal egyptský návrh 15. července. Vždy podporoval bezpodmínečné příměří," uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený izraelský činitel.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás

„Chci oznámit, že palestinské vedení přijalo egyptskou výzvu dlouhodobého klidu zbraní. Příměří je určeno především potřebám našich lidí v Gaze. Doufáme, že dostanou všechny léky i jídlo a začne proces obnovy. Zároveň vyzývám OSN a další společenství k pomoci.“

Několik ministrů izraelské vlády, mezi nimi i šéf diplomacie Avigdor Lieberman, s dohodou nesouhlasí. Kabinet o přijetí podmínek příměří nehlasoval. Ministryně spravedlnosti Cipi Livniová prohlásila, že konec bojů by neměl Hamasu přinést žádné významné politické vítězství. „Hamas je teroristická organizace, která neuznává naše právo zde existovat,“ řekla. Příměří by podle ní mělo být součástí „širší dohody s těmi, kteří stojí o mír“ s Izraelem.

Hamas považuje uvolnění blokády za svůj triumf. „Chceme ohlásit vítězství. Hamas porazil zničující izraelskou sílu. Vyhráli jsme díky Bohu a díky síle našich lidí,“ podotkl mluvčí radikálů Sami abú Zuhrí.

V první fázi trvající zhruba měsíc by mělo dojít k uvolnění dvou hlavních hraničních přechodů mezi Gazou a Izraelem. „Hamasu šlo asi nejvíc o hraniční přechod Rafah, který propojuje Gazu a Egypt. Tam by také mělo dojít k uvolnění pohybu osob, protože v posledních asi sedmi měsících tam byl přechod Palestinců takřka znemožněn,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. 

Jakub Szántó o večerní situaci v Gaze

„V Gaze není slyšet nálety letadel, případně výbuchy bomb – to je ten největší úspěch, který se za posledních sedm týdnů podařilo zařídit. Těch příměří, která byla porušena – mnohdy ze strany frakcí ovládajících Gazu – ale už dosud bylo mezi pěti a sedmi. V některých případech je sporné, kdo ho porušil. Důležitá teď bude obnova elektrické energie a dodávky stavebních materiálů.“

Dále by mělo dojít k uvolnění třímílového námořního pásma pro umožnění rybolovu u Gazy. „Po měsíci by pak mělo dojít k dalšímu jednání o dlouhodobějším režimu – například dalšímu rozšíření pohybu osob a zboží směrem do Gazy. Hamas také usiluje o otevření mezinárodního letiště a přístavu, který by měl umožnit přístup ke Gaze,“ dodal Szántó.

Izrael bude naopak žádat demilitarizaci Pásma a záruky, že se Hamas nebude znovu vyzbrojovat.

PŘEHLEDNĚ: Podmínky příměří v bodech

1) Podmínky, které začnou platit okamžitě:

- Hamas a ostatní radikální skupiny v Pásmu zastaví palbu na Izrael.

- Izrael ukončí všechny vojenské aktivity včetně náletů i pozemních operací.

- Izrael otevře další hraniční přechody do Pásma, aby umožnil dovoz zboží včetně humanitárních potřeb a stavebního materiálu.

- V oddělené bilaterální dohodě Egypt otevře svou hranici s Pásmem dlouhou 14 kilometrů.

- Odpovědnost za provoz hraničních přechodů převezme palestinská samospráva Mahmúda Abbáse; Izrael a Egypt doufají, že to zabrání dovozu zbraní, munice a materiálu s vojenským využitím do Pásma.

- Obnovu Pásma bude koordinovat samospráva spolu s mezinárodními dárci včetně EU.

- Bude-li příměří dodrženo, zúží Izrael bezpečnostní nárazníkovou hraniční zónu v Pásmu ze 300 na 100 metrů; Palestinci tak získají půdu k obdělávání v blízkosti hranice.

- Izrael rozšíří pásmo pro rybolov podél pobřeží Pásma na 11 kilometrů z nynějších 5,5 kilometru; Palestinci budou usilovat o další rozšíření na mezinárodně uznávaných 22 kilometrů.

2) Obě strany budou pokračovat v jednáních o dlouhodobých sporných bodech:

- Hamas chce, aby Izrael propustil několik set Palestinců zatčených po červnovém únosu tří izraelských mladíků na Západním břehu Jordánu. Smrt trojice byla bezprostřední příčinou konfliktu.

- Abbás požaduje propuštění Palestinců odpykávajících si dlouhé tresty v Izraeli. Měli být propuštěni na etapy v době, kdy se konaly mírové rozhovory, po jejich krachu Izrael propouštění zastavil.

- Izrael požaduje, aby Hamas vrátil ostatky a vybavení izraelských vojáků zabitých za bojů v Pásmu.

- Hamas chce vybudovat námořní přístav, kterým budou do pásma přepravováni lidé i zboží. Izrael je dlouhodobě proti, v případě dojednání bezpečnostních záruk může názor změnit.

- Hamas požaduje uvolnění peněz určených k výplatě mezd 40 000 zaměstnanců správy Pásma včetně policistů. Peníze jsou blokovány od konce loňského roku.

- Palestinci chtějí v Pásmu otevřít mezinárodní letiště. Roku 1998 bylo otevřeno letiště Jásira Arafata, které ale při konfliktu před několika lety Izrael zničil bombardováním. Je třeba ho obnovit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...