Dlouhodobý klid zbraní v Gaze? Izrael souhlasil s novým příměřím

Káhira – Egypt oznámil, že nové příměří mezi Izraelem a Hamasem začalo platit v šest hodin večer. Novou dohodu už potvrdil Izrael i Hamas. Židovský stát souhlasil se zmírněním blokády Pásma Gazy, aby na místo mohly proudit dodávky pomoci a stavebního materiálu. Klid zbraní by měl být tentokrát dlouhodobý. Ještě dopoledne ale přicházely zprávy o vzájemných útocích: po izraelských leteckých úderech zemřelo šest Palestinců, rakety vypálené z Pásma Gazy na Izrael zranily 25 lidí.

V Gaze se dohoda oslavovala palbou do vzduchu. Ještě krátce po vyhlášení příměří ale zněly na jihu Izraele poplašné sirény ohlašující další raketový útok z Gazy.

Boje mezi Izraelem a Hamasem trvají už sedm týdnů. Zemřelo přes 2 200 Palestinců, obětí na straně Izraele jsou desítky. "Izrael přijal egyptský návrh úplného a časově neomezeného příměří. Izrael již přijal egyptský návrh 15. července. Vždy podporoval bezpodmínečné příměří," uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený izraelský činitel.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás

„Chci oznámit, že palestinské vedení přijalo egyptskou výzvu dlouhodobého klidu zbraní. Příměří je určeno především potřebám našich lidí v Gaze. Doufáme, že dostanou všechny léky i jídlo a začne proces obnovy. Zároveň vyzývám OSN a další společenství k pomoci.“

Několik ministrů izraelské vlády, mezi nimi i šéf diplomacie Avigdor Lieberman, s dohodou nesouhlasí. Kabinet o přijetí podmínek příměří nehlasoval. Ministryně spravedlnosti Cipi Livniová prohlásila, že konec bojů by neměl Hamasu přinést žádné významné politické vítězství. „Hamas je teroristická organizace, která neuznává naše právo zde existovat,“ řekla. Příměří by podle ní mělo být součástí „širší dohody s těmi, kteří stojí o mír“ s Izraelem.

Hamas považuje uvolnění blokády za svůj triumf. „Chceme ohlásit vítězství. Hamas porazil zničující izraelskou sílu. Vyhráli jsme díky Bohu a díky síle našich lidí,“ podotkl mluvčí radikálů Sami abú Zuhrí.

V první fázi trvající zhruba měsíc by mělo dojít k uvolnění dvou hlavních hraničních přechodů mezi Gazou a Izraelem. „Hamasu šlo asi nejvíc o hraniční přechod Rafah, který propojuje Gazu a Egypt. Tam by také mělo dojít k uvolnění pohybu osob, protože v posledních asi sedmi měsících tam byl přechod Palestinců takřka znemožněn,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. 

Jakub Szántó o večerní situaci v Gaze

„V Gaze není slyšet nálety letadel, případně výbuchy bomb – to je ten největší úspěch, který se za posledních sedm týdnů podařilo zařídit. Těch příměří, která byla porušena – mnohdy ze strany frakcí ovládajících Gazu – ale už dosud bylo mezi pěti a sedmi. V některých případech je sporné, kdo ho porušil. Důležitá teď bude obnova elektrické energie a dodávky stavebních materiálů.“

Dále by mělo dojít k uvolnění třímílového námořního pásma pro umožnění rybolovu u Gazy. „Po měsíci by pak mělo dojít k dalšímu jednání o dlouhodobějším režimu – například dalšímu rozšíření pohybu osob a zboží směrem do Gazy. Hamas také usiluje o otevření mezinárodního letiště a přístavu, který by měl umožnit přístup ke Gaze,“ dodal Szántó.

Izrael bude naopak žádat demilitarizaci Pásma a záruky, že se Hamas nebude znovu vyzbrojovat.

PŘEHLEDNĚ: Podmínky příměří v bodech

1) Podmínky, které začnou platit okamžitě:

- Hamas a ostatní radikální skupiny v Pásmu zastaví palbu na Izrael.

- Izrael ukončí všechny vojenské aktivity včetně náletů i pozemních operací.

- Izrael otevře další hraniční přechody do Pásma, aby umožnil dovoz zboží včetně humanitárních potřeb a stavebního materiálu.

- V oddělené bilaterální dohodě Egypt otevře svou hranici s Pásmem dlouhou 14 kilometrů.

- Odpovědnost za provoz hraničních přechodů převezme palestinská samospráva Mahmúda Abbáse; Izrael a Egypt doufají, že to zabrání dovozu zbraní, munice a materiálu s vojenským využitím do Pásma.

- Obnovu Pásma bude koordinovat samospráva spolu s mezinárodními dárci včetně EU.

- Bude-li příměří dodrženo, zúží Izrael bezpečnostní nárazníkovou hraniční zónu v Pásmu ze 300 na 100 metrů; Palestinci tak získají půdu k obdělávání v blízkosti hranice.

- Izrael rozšíří pásmo pro rybolov podél pobřeží Pásma na 11 kilometrů z nynějších 5,5 kilometru; Palestinci budou usilovat o další rozšíření na mezinárodně uznávaných 22 kilometrů.

2) Obě strany budou pokračovat v jednáních o dlouhodobých sporných bodech:

- Hamas chce, aby Izrael propustil několik set Palestinců zatčených po červnovém únosu tří izraelských mladíků na Západním břehu Jordánu. Smrt trojice byla bezprostřední příčinou konfliktu.

- Abbás požaduje propuštění Palestinců odpykávajících si dlouhé tresty v Izraeli. Měli být propuštěni na etapy v době, kdy se konaly mírové rozhovory, po jejich krachu Izrael propouštění zastavil.

- Izrael požaduje, aby Hamas vrátil ostatky a vybavení izraelských vojáků zabitých za bojů v Pásmu.

- Hamas chce vybudovat námořní přístav, kterým budou do pásma přepravováni lidé i zboží. Izrael je dlouhodobě proti, v případě dojednání bezpečnostních záruk může názor změnit.

- Hamas požaduje uvolnění peněz určených k výplatě mezd 40 000 zaměstnanců správy Pásma včetně policistů. Peníze jsou blokovány od konce loňského roku.

- Palestinci chtějí v Pásmu otevřít mezinárodní letiště. Roku 1998 bylo otevřeno letiště Jásira Arafata, které ale při konfliktu před několika lety Izrael zničil bombardováním. Je třeba ho obnovit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 14 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 40 mminutami

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.