Erdogan přišel v místních volbách o metropoli i další velká města

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan varoval, že jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) napadne výsledky nedělních místních voleb všude, kde to bude potřeba. AKP sice se svým spojencem, nacionalistickou Stranou národní akce (MHP), ovládla přes polovinu radnic v zemi, přišla ale o metropoli Ankaru, třetí největší turecké město Izmir a podle všeho i o Istanbul.

Ústřední volební komise po sečtení téměř všech hlasů oznámila, že v Istanbulu vede kandidát opozice. AKP už předtím uvedla, že na výsledky voleb v Istanbulu i Ankaře podá stížnost. Tato dvě města vládní strana či její předchůdkyně ovládala čtvrtstoletí.

Ekrem Imamoglu
Zdroj: Huseyin Aldemir/Reuters

Ekrem Imamoglu, který je v Istanbulu kandidátem Lidové republikánské strany (CHP), největší opoziční síly, vede podle agentury Anadolu o více než 22 tisíc hlasů před svým rivalem z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), expremiérem Binalim Yildirimem. Výsledek ale zatím není konečný, sečteno je více než 99 procent výsledků. 

Hodinu poté, co Yildirim uvedl, že jeho sok vede, vládní AKP oznámila pravý opak. Místní šéf AKP nato řekl, že vládní strana má „plno“ důkazů o nesrovnalostech, které ovlivnily výsledek voleb. Podle dopisovatele BBC se sčítání zastavilo v okamžik, kdy zbývalo projít jedno procento volebních uren, což opozice považuje za taktiku, jak volby „ukrást“.

Už v noci na pondělí se Erdogan podle agentury AP vyjadřoval tak, jako by přiznával porážku v Istanbulu. Toto největší město Turecka s 15 miliony obyvatel bylo přitom, stejně jako Ankara, baštou islamistické AKP či její předchůdkyně od roku 1994. Tehdy se starostou Istanbulu stal právě Erdogan, jemuž více než čtyři roky v čele města pomohly do vysoké politiky.

Agentura Anadolu už oznámila, že podle neoficiálních výsledků bude starostou Ankary opoziční kandidát Mansur Yavas (CHP). Po sečtení 99 procent výsledků měl Yavas 50,9 procenta hlasů a jeho rival z AKP Mehmet Özhaseki jen 47,1 procenta hlasů. Vládní AKP nicméně zvítězila ve většině z ankarských čtvrtí.

Starostou Ankary se podle tureckých médií stal kandidát opoziční strany Mansur Yavaş (CHP). Erdoganova AKP tvrdí, že „neplatné volební lístky a nesrovnalosti se vyskytly ve 12 158 volebních místnostech v Ankaře“, a že se proti výsledku odvolá.

Opoziční strana CHP vyhrála volby i ve třetím největším městě země Izmiru, kde ale radnici tato opoziční strana vede už léta. Opozice po nedělních volbách vystřídá vládní stranu například i ve vedení letoviska Antalya, spojence vládní AKP nacionalistickou MHP porazila opozice mimo jiné ve městě Adana.

Volby provázely násilnosti

V kurdských regionech na jihu země ovládla opoziční Lidová demokratická strana (HDP) opět několik radnic, jejichž starosty Erdoganův režim nahradil v předchozích letech svými zástupci poté, co starosty HDP obvinil z vazeb na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK).

Nedělní volby v osmdesátimilionovém Turecku poznamenalo násilí. Při potyčkách na jihu a východě země zemřeli nejméně čtyři lidé a ve městě Diyarbakir v kurdském regionu bylo při střetech souvisejících s volbami zraněno několik desítek lidí.

Nahrávám video

Napravíme naše nedostatky, slíbil Erdogan

Místní volby v Turecku, jichž se účastnilo 84,5 procenta voličů, byly obecně považovány za test obliby Erdoganovy vlády. Ta se v poslední době potýká s ekonomickou recesí, inflace dosahuje zhruba dvaceti procent a nezaměstnanost se pohybuje kolem 10 procent.

„Volba se konala v ekonomické situaci, která je velmi neradostná. Erdogan se snažil nastolit konfrontační linii, ale ukázalo se, že sázka na islámské, konzervativní hodnoty nepřekonala ekonomické potíže, kterým Turkové každý den čelí,“ komentuje spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.

Už v neděli večer Erdogan v ankarském sídle AKP slíbil Turkům změny. „Začneme pracovat na rozpoznání našich nedostatků a na jejich nápravě,“ citovala jej agentura AFP. V předchozích týdnech vedl intenzivní kampaň, během které stihl vystoupit i na osmi předvolebních akcích denně. Pozornost od ekonomických problémů se na mítincích snažil odvrátit například i obviňováním opozice z vazeb na teroristy. Za ně označuje Erdogan často své odpůrce, když jim připisuje kontakty s PKK či Gülenovým hnutím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 5 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.