Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.
„Jedinou možností je, aby se (Maduro) vzdal moci, kterou uzurpuje, a nechal přechodnou vládu uspořádat svobodné volby,“ prohlásil Guaidó před tisíci Venezuelanů v Caracasu.
Vyzval také k dalším masovým demonstracím na příští týden, datum se má rozhodnout o víkendu. Od neděle mají lidé tisknout letáky se zákonem o amnestii, který nedávno schválil parlament, a „šířit je svým známým vojákům a jejich rodinám“.
S projevem v pátek vystoupil i Nicolás Maduro, který řekl, že je otevřen dialogu a že když bude muset, tak se s tím „chlapcem“ sejde. Zároveň ale Guaidóa označil za „agenta Spojených států“, které podle něj stojí za středečním „pokusem o převrat“. Maduro též zopakoval, že z úřadu prezidenta neodstoupí.
Venezuela se zmítá ve vlně protivládních protestů, které si už vyžádaly nejméně 26 obětí. Vůdce venezuelské opozice, předseda parlamentu Juan Guaidó, se ve středu prohlásil úřadující hlavou státu. Dosavadní prezident Nicolás Maduro Guaidóův krok označil za pokus o státní převrat. Tento postoj zastává také venezuelská armáda.
Washington stahuje personál z ambasády
Kvůli stavu tamní bezpečnosti americké ministerstvo zahraničí ze země stahuje méně důležitý diplomatický personál. „Jednáme tak s ohledem na bezpečnostní situaci ve Venezuele. Zavření ambasády neplánujeme,“ zdůvodnilo odchod části diplomatického personálu amerického ministerstva zahraničí v prohlášení.
Americká ambasáda v Caracasu vyzvala občany USA, aby „vážně zvážili“, zda Venezuelu neopustit, dokud jsou dostupné komerční lety.
Poté, co americký prezident Donald Trump ve středu uznal Guaidóa za hlavu země, Maduro přerušil diplomatické styky s USA a zaměstnancům ambasády USA dal tři dny na odchod ze země.
Berlín zvažuje uznat Guaidóa
Naposledy se na stranu venezuelské opozice postavilo Německo. „Co se týče Venezuely, nejsme neutrální,“ napsal na Twitteru německý ministr zahraničí Heiko Maas. „Podporujeme venezuelský parlament, který zvolil lid. Maduro postrádá jako prezident demokratickou legitimitu,“ dodal.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert v pátek řekl, že Berlín zvažuje uznat Guaidóa hlavou státu, pokud Venezuela neuspořádá spravedlivé a svobodné volby. Dodal, že Maduro nemůže být legitimním prezidentem, neboť volby, ve kterých zvítězil, postrádaly demokratické standardy.
Podobně se v pátek vyjádřil i španělský ministr zahraničí Josep Borrell. Ten uvedl, že pokud Maduro brzy nesvolá svobodné a demokratické volby, Guaidó by měl být uznán dočasným prezidentem, který by volby následně vyhlásil.
Také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani stávající režim označil za nelegitimní, protože Maduro nezískal prezidentský úřad ve svobodných a čestných volbách.
Vedle USA uznaly Guaidóův krok některé další země amerického kontinentu. Představitelé řady evropských zemí i zástupci Evropské komise ve čtvrtek venezuelskou opozici a jí ovládaný parlament podpořili. Vyzvali také k novým volbám ve Venezuele. Výslovně ale šéfa parlamentu Guaidóa úřadujícím prezidentem neuznali.
Rusko, Čína a některé blízkovýchodní země vyjádřily podporu Madurovi
Turecko, Sýrie, Rusko, Čína a Írán uznání Guaidóa hlavou Venezuely kritizovaly a vyjádřily podporu autoritářskému prezidentovi Madurovi. Papež František, který ve čtvrtek zahájil návštěvu Panamy, se nepostavil ani na jednu stranu konfliktu.
Guaidó už dříve Televizi Univision řekl, že pokud mu Maduro a jeho spojenci pomohou s návratem k demokracii, mohl by jim udělit amnestii.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval k tomu, aby se kvůli situaci ve Venezuele sešla v sobotu Rada bezpečnosti OSN.
Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva OSN v pátek oznámil, že během demonstrací proti Madurovi bylo tento týden ve Venezuele zadrženo přes 350 lidí. Protesty si podle nevládních organizací vyžádaly nejméně 26 obětí.
