USA obvinily první lidi v kauze Panama Papers

Americké úřady vznesly vůbec první obvinění vůči lidem zapleteným do kauzy takzvaných Panamských dokumentů. Čtveřici mužů obviněných z praní špinavých peněz či podvodů hrozí až desítky let vězení. Informovala o tom agentura Reuters.

Mezi obviněnými jsou tři lidé pracující přímo či zprostředkovaně pro panamskou právní firmu Mossack Fonseca, která stojí v centru skandálu týkajícího se více než 200 tisíc subjektů z dvou stovek zemí světa. Čtvrtým obviněným je jeden z klientů zmíněné firmy, která svým zákazníkům pomáhala co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti.

Významné osoby zapletené do kauzy Panama Papers: Islandský premiér Sigmundur Gunlaugson, ukrajinský prezident Petro Porošenko, bývalý premiér Ukrajiny Pavlo Lazarenko, argentinský prezident Mauricio Makri či král Saúdské Arábie Salmán bin Abd al-Azíz
Zdroj: ČT24

Tři z obviněných již byli zadrženi, čtvrtým je právník Mossack Fonseca, který zatím úřadům uniká. Podle americké prokuratury v letech 2000 až 2017 pomáhala trojice klientům firmy vyhýbat se placení daní a ukrývat nelegální majetek zakládáním nastrčených společností sídlících v daňových rájích. Jedním z klientů byl i poslední z obviněných, jednaosmdesátiletý německý občan.

Kvůli dokumentům rezignoval už třeba islandský premiér

Takzvané Panama Papers začalo předloni zveřejňovat několik předních světových deníků. Po odhalení skandálu rezignovali někteří politici, například islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria.

Služeb panamské kanceláře využívali například lidé z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nebo argentinské hlavy státu Mauricia Macriho.

Do rukou úřadů padli i dva hlavní podílníci společnosti, Ramón Fonseca a Jürgen Mossack, kteří byli loni obviněni v souvislosti s největším korupčním skandálem posledních desetiletí v Brazílii. Firma letos ukončila svou činnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francouzská policie zatkla při protestech 1200 lidí. Zranilo se na 150 policistů

Násilnosti, které v sobotu provázely v některých francouzských městech celostátní demonstrace, si vyžádaly 150 zraněných policistů a četníků. Zadrženo bylo 1200 lidí, oznámil v sobotu pozdě večer francouzský premiér Sébastien Lecornu. Americký viceprezident JD Vance naznačil, že za násilnosti, které se odehrály na okraj francouzských protestů, může imigrace.
01:28Aktualizovánopřed 17 mminutami

Vůz v americké Wichitě vjel na fotbalové hřiště během zápasu, dva lidé zemřeli

Dvě oběti si vyžádal incident, při němž nákladní automobil v sobotu ve městě Wichita v americkém státě Kansas projel přes fotbalové hřiště během utkání. Mezi mrtvými je šestiletý chlapec, řidič je ve vazbě, informovala podle agentury Reuters policie. Dalších jedenáct lidí bylo hospitalizováno.
04:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Incident na vojenské základně v Kanadě si vyžádal oběti, způsobil i požár

Incident na vojenské základně v kanadské provincii Alberta si vyžádal mrtvé a raněné a způsobil rozsáhlý požár. Oznámil to v sobotu podle agentury AP kanadský ministr obrany David McGuinty, neupřesnil však, co přesně se stalo.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoFrontex v Bosně hlídá západobalkánskou migrační trasu

Počty migrantů na západobalkánské trase klesají, cesta přes Bosnu do Chorvatska ale zůstává aktivní. Na podzim migrace obvykle roste, v zimě a za špatného počasí stagnuje. Pro většinu migrantů není Bosna cílem, ale jen zastávkou na cestě dál do Evropské unie. I proto tu evropská pohraniční agentura Frontex posiluje přítomnost. Celkem tu od rozšíření spolupráce letos v létě působí 130 jejích příslušníků, kteří pomáhají odhalovat falešné doklady a monitorovat hranici. Letos v prvním pololetí se pokusilo přes Bosnu ilegálně vstoupit do EU na čtyři tisíce lidí, tedy o pětinu méně než loni. Experti ale zároveň upozorňují, že i v dalších kritických částech hranice Unie, kde Frontex působí, jde pouze o zaznamenané případy pokusů o ilegální vstup, reálná čísla mohou být vyšší. Zároveň se migrační tlak v poslední době z Balkánu opět přesunul do Středomoří.
před 2 hhodinami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.