Krym chce jednoznačně do ruské náruče

Simferopol – Po zpracování poloviny hlasovacích lístků oznámila sčítací komise, že pro připojení k Ruské federaci se vyslovilo 95,5 procenta voličů. Referendum oficiálně skončilo v 19 hodin SEČ. Šéf komise Michail Malyšev později oznámil, že hlasovat přišlo ve 27 územních celcích 82,7 procenta oprávněných voličů. Podle Malyševa si na průběh referenda nikdo nestěžoval, prohlásil ho tedy za platné. Spojené státy americké referendum odmítly, Bílý dům bezprostředně po skončení hlasování Moskvě vzkázal, že intervenci zaplatí sankcemi. Ruský prezident Vladimir Putin ale uvedl, že referendum je v souladu s mezinárodním právem a Rusko bude respektovat jeho výsledek.

Hlavní události dne na Ukrajině:

  • V 19:00 SEČ skončilo na Krymu referendum.
  • Většina voličů se podle předběžných výsledků vyslovila pro připojení k Rusku.
  • Výsledky krymského referenda neuznávají ani USA ani EU.
  • Ukrajinský a ruský ministr obrany se dohodli na příměří na Krymu do 21. března.

„Dnešní hlasování bylo velmi emotivní a úměrně tomu lidé vlastně ani nemají představu, co bude dál. Referendum připomínalo jakýsi uzavřený ruský večírek, který nepřipouštěl jiný výsledek než připojení k Rusku. Na hlasy lidí, kteří upozorňovali na to, že nelze pořádat referendum pod hlavněmi 20 tisíc vojáků, nebyl brán zřetel,“ popsal hlasovací den zpravodaj ČT Josef Pazderka. Připomněl, že praktické důsledky výsledku, tedy třeba dodávky plynu, elektřiny, vody nebo osud ukrajinských vojáků na místních základnách, zůstávají otevřené.

Voliči se v referendu rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku:

  • Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace?
  • Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?

Ve skutečnosti se ale příliš neliší proto, že Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.

V Sevastopolu, který platí za silnou proruskou baštu, doprovázely hlasování během dne zpěvy a předběžné oslavy výsledku, o němž tu nikdo nepochyboval. Po uzavření místností se na místním Leninově náměstí shromáždil dav lidí k veřejné, oficiální oslavě.

Počítejte se sankcemi vzkazuje Rusku Bílý dům

Mluvčí Bílého domu Jay Carney prohlásil po uzavření hlasovacích místností na Krymu, že „vojenská intervence a porušení mezinárodního práva bude pro Rusko znamenat zvýšené náklady, nejen kvůli opatřením, která uplatní Spojené státy a naši spojenci, ale i v přímém důsledku destabilizujících akcí samotného Ruska“.

Oslavy výsledků referenda v krymském Simferopolu
Zdroj: Sadat/ČTK/ZUMA/Sadat

Moskva si referendum, které Kyjev odmítl jako nelegální, pohlídala vojenskými jednotkami na poloostrově. Kvůli jejich účasti chce Západ sáhnout k sankcím. Hovoří se o zákazu vydávání víz pro vedoucí ruské představitele i o ekonomických postizích ruských firem. Washington dnes v reakci na referendum prohlásil, že nehodlá tolerovat „násilné zabrání území jednoho státu jiným“.

Sobotka: Evropa nesmí postupovat hystericky

Na výsledek krymského referenda musí Evropa reagovat s  rozmyslem, řekl český premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru s německým listem Handelsblatt. Evropský postoj musí být jednotný, klidný i důsledný. V žádném případě však Evropa nesmí jednat hystericky, zdůraznil Sobotka. „Linie Evropy se musí být jednotná, pokojná, důsledná a důkladná. V žádném případě Evropa nesmí postupovat hystericky,“ řekl Sobotka.

Referendum je legální, trvá na svém Putin

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým americkým protějškem Barackem Obamou prohlásil, že referendum bylo v souladu s mezinárodním právem. Putin podle prohlášení Kremlu v telefonátu se šéfem Bílého domu označil hlasování za legitimní a řekl, že obyvatelé poloostrova vyjádřili v referendu obavy z toho, jak Kyjev selhal v ochraně rusky mluvících lidí před násilím proti nim. Putin prý Obamovi řekl, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by svou pozorovatelskou misi měla kvůli násilí na rusky mluvících lidech rozmístit po celé Ukrajině.

Obama naopak svému ruskému protěšku řekl, že Spojené státy a jejich evropští spojenci jsou připraveni Rusko zatížit „dodatečnými náklady“ za narušení ukrajinské svrchovanosti,  informoval Bílý dům. Dále Obama šéfovi Kremlu řekl, že ukrajinskou krizi lze stále vyřešit diplomatickými prostředky, ale pouze v tom případě, že ruská armáda přestane podnikat „vpády“ na Ukrajinu.

Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24:

VÝSLEDKY: Krym chce jednoznačně do ruské náruče
REAKCE: Podle Zaorálka se ocitlo Rusko v izolaci
KRYM: 
O referendum byl velký zájem
KYJEV: Příměří do pátku, slíbili si ruský a ukrajinský ministr
PRAHA: Politika dobré vůle podle Kalouska na Krymu prohrála
REFERENDUM: Krymská krize nekončí, jen se posouvá na vyšší úroveň
OBRAZEM: Jak se volí na Krymu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 39 mminutami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 2 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 4 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 4 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 7 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.