Kyjev - Ukrajinský a ruský ministr obrany se dohodli na příměří na Krymu do 21. března. Rusko se zavázalo, že prý do té doby nepodnikne na Krymu žádnou vojenskou akci. Podle šéfa ukrajinského resortu obrany Rusko přesto poslalo na poloostrov další vojáky. Jejich počet už přesáhl 22 tisíc. Do sedmé večerní hodiny obyvatelé Krymu hlasovali v referendu o připojení k Rusku. Sledujte dnes od 20:00 speciální Horizont ČT24 k výsledkům krymského referenda.
Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24
KRYM: O referendum je velký zájem
KYJEV: Příměří do pátku, slíbili si ruský a ukrajinský ministr
PRAHA: Politika dobré vůle podle Kalouska na Krymu prohrála
REFERENDUM: Krymská krize nekončí, jen se posouvá na vyšší úroveň
OBRAZEM: Jak se volí na Krymu
ANALÝZA: Krymští Tataři se obávají, co s nimi bude po referendu
„Dohodli jsme se s ruskou černomořskou flotilou a ruským ministerstvem obrany na příměří na Krymu do 21. března,“ řekl úřadující ukrajinský ministr obrany Ihor Teňuch. „Během této doby nebudou podnikány žádné akce proti našim vojenským zařízením na Krymu. Naše vojenské lokality proto pokračují v doplňování zásob,“ dodal ministr.
Samo Rusko pokračuje v přesunu svých vojáků na Krym a nyní jich tam má už asi 22 000. Ještě v pátek bylo na poloostrově 18 400 ruských vojáků.
Podle dvoustranné smlouvy o umístění ruské černomořské flotily na Krymu by Rusko mělo každého 1. ledna Kyjevu oznámit početní stav pro nadcházející rok. Na začátku letoška Moskva nahlásila 12 500 vojáků.
O referendum byl na Krymu velký zájem
Referendum na Krymu hlásí vysokou účast. Už od rána stáli voliči ve frontách, aby mohli hlasovat o připojení k Rusku. Očekává se, že většina se vysloví pro. Plebiscit ale zcela bojkotovali třeba krymští Tataři. (Více čtěte ZDE) Předběžné výsledky budou známy už v neděli večer, ty definitivní v pondělí. Na mezinárodním poli panuje nejistota, co bude po rozhodnutí obyvatel Krymu následovat.
Putin prý souhlasil s navýšením počtu pozorovatelů OBSE
Evropská unie označila referendum za nelegální a nelegitimní. Předseda Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním unijních států, vyzvali ruskou armádu, aby se z Krymu stáhla. V pondělí prý budou členské státy jednat o případných opatřeních proti Rusku.
Plebiscit považují za nezákonný i Spojené státy. Ministři zahraničí Ruska a Spojených států Sergej Lavrov a John Kerry dnes spolu telefonicky hovořili. Domluvili se prý, že budou usilovat o řešení krize na Ukrajině naléháním na tamní rychlou ústavní reformu. Lavrov prý také vyzval Kerryho, aby přiměl kyjevskou vládu k přijetí účinných opatření, která by zastavila „hromadné bezpráví a zvůli namířené proti ruskojazyčnému obyvatelstvu“.
O diplomatické řešení krize usiluje i německá kancléřka Angela Merkelová, která si dnes telefonovala s ruským prezidentem Putinem. Navrhla mu, aby se zvýšil počet pozorovatelů OBSE na Ukrajině. Putin prý návrh přijal. „Je to možná průlomový okamžik, protože německá diplomacie po ruské straně vyžadovala symbolický posun, který by otevřel cestu k dalšímu jednání. Německo nestojí o prohlubování sankcí vůči Rusku, protože Německo by případná ruská protiakce zasáhla velmi citlivě. Na 300 tisíc pracovních míst v Německu je v závislých na plynulém exportu do ruské federace. Z tohoto důvodu se Německo snažilo nabízet Moskvě prostor k jednání,“ říká k tomu zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.
Stránky NATO terčem útoků „Kybernetického Berkutu“
Některé veřejné internetové stránky Severoatlantické aliance (NATO) se staly terčem kybernetických útoků, po nichž se zhroutily. Alianční systémy ani data údajně ohroženy nejsou. K útokům se přihlásila skupina označující se jako „Kybernetický Berkut“ a zdůvodnila je tím, že se NATO vměšuje do záležitostí Ukrajiny - tvrzení však podle agentury Reuters nelze stoprocentně potvrdit.
Název skupiny odkazuje na zvláštní policejní jednotky Berkut, které se v Kyjevě účastnily krvavých zásahů proti odpůrcům nyní již sesazeného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Kybernetické útoky zasáhly mimo jiné hlavní webovou stránku Severoatlantické aliance www.NATO.int. Šlo o takzvané DDoS útoky, při nichž hackeři zaplaví server vysokým počtem požadavků ve stejnou chvíli, a vyřadí ho tak z provozu.
