Praha – Západní politika dobré vůle po intervenci na ukrajinském Krymu definitivně prohrála. Proto by Česká republika měla vůči Moskvě prosazovat co nejtvrdší postup. V Otázkách Václava Moravce to řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) s tím nesouhlasí. Za prioritu považuje jednotný postoj v rámci Evropské unie, který by sankce zaměřil na konkrétní ruské představitele.
Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24
KRYM: O referendum je velký zájem
KYJEV: Příměří do pátku, slíbili si ruský a ukrajinský ministr
PRAHA: Politika dobré vůle podle Kalouska na Krymu prohrála
REFERENDUM: Krymská krize nekončí, jen se posouvá na vyšší úroveň
OBRAZEM: Jak se volí na Krymu
ANALÝZA: Krymští Tataři se obávají, co s nimi bude po referendu
„Krym je definitivní porážkou dosavadní západní politiky dobré vůle vůči Rusku,“ míní Kalousek. Invazi ruských vojsk na Krym vnímá jako projev imperiální strategie ruského prezidenta Vladimira Putina, která „nekončí na východních hranicích Ukrajiny“.
Českou republiku by mělo současné dění zajímat o to víc, že se – jakožto bývalý satelitní stát Sovětského svazu – právě ve sféře ruských imperiálních zájmů nachází. „Tady jde o víc než o jednu obchodní bilanci s významnou zemí a významným trhem,“ podotkl bývalý ministr financí v narážce na obavy z toho, že ekonomické sankce vůči Rusku by mohly poškodit české hospodářství.
Sobotkově vládě slíbil představitel největší opoziční strany podporu, bude-li „prosazovat co nejtvrdší postup vůči agresorovi“. „Dostatečné budou takové sankce, které donutí Putina opustit Krym a přestat ohrožovat územní celistvost Ukrajiny,“ vysvětlil Kalousek.
Mládek: Putin chce Evropu rozdělit
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) zdůraznil, že česká vláda bude podporovat jen taková opatření vůči Kremlu, na nichž se shodne celá osmadvacítka. „Ta nejhorší varianta je, že Evropská unie přijme nějaký radikální postoj, který některé země prosazují, a pak ho neudrží. Protože zájmem Ruska je rozdělit evropské země,“ myslí si Mládek. V tom, že kroky tuzemské vlády by neměly být jednostranné, se s Kalouskem shodl.
Člen kabinetu rozhodně odmítl plošné sankce, jako efektivnější vidí spíš selektivní opatření vůči ruskému establishmentu z řad poslanců a vlády. „To, o čem se mluví, jsou selektivní víza – zákaz vjezdu do USA a zemí EU pro všechny členy ruské státní Dumy, kteří přijali rozhodnutí o omezení suverenity Ukrajiny,“ uvedl jeden z příkladů Mládek.
Krize na Krymu by podle jeho názoru mohla uspíšit zřízení euroamerické zóny volného obchodu – jak řekl, je v zájmu Česka, aby tato zóna vznikla co nejdřív. Může dojít rovněž k urychlení energetické spolupráce mezi Českem a Polskem. Stát by se díky alternativním zdrojům tamního zemního plynu mohl po dlouhé době osamostatnit od ruských dodávek.
V Praze podpořily Ukrajinu desítky lidí
Proti dnešnímu referendu o připojení Krymu k Rusku a vojenské intervenci v oblasti se protestovalo před ruským velvyslanectvím v Praze 6. Sešlo se tam několik desítek lidí. Na rozdíl od sobotní demonstrace na Hradčanském náměstí, na kterou přišlo mnoho Čechů (čtěte víc), se této akce účastnili především Ukrajinci.
O referendum, které skončí v 19:00 SEČ, je na Krymu podle agentur velký zájem, třeba v Sevastopolu se tvořily fronty čekajících voličů ještě před otevřením místností. Ruské zdroje hovoří o tom, že po čtyřech hodinách dosáhla volební účast 44,27 procenta. Více čtěte zde nebo sledujte speciální vysílání ČT24.
Už zítra se kvůli současné situaci na Krymu sejdou ministři zahraničí Evropské unie a budou ladit další postup. „Ať už Rusko udělá cokoli, tak si myslím, že k sankcím zítra ministři zahraničí přistoupí. Je otázka, jak velký bude rozsah sankcí a koho všeho se budou týkat,“ řekl ve vysílání ČT první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák.
