Zemřel šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov

Ve středu zemřel šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov. V noci to oznámilo ruské ministerstvo obrany, které bez upřesnění uvedlo, že Korobov dlouhodobě trpěl vážnou nemocí. Podle agentury Reuters podlehl rakovině.

„Vzpomínka na báječnou osobu, skutečného syna Ruska, vlastence rodné země generálplukovníka Igora Valentinoviče Korobova navždy zůstane v našich srdcích,“ uvedlo ministerstvo obrany s tím, že šéfovi GRU bylo 63 let.

Stejný věk zmínila i agentura TASS, podle které se narodil 3. listopadu 1956, což by ale znamenalo, že mu bylo 62 let. Podle dostupných informací na webu se však narodil 3. srpna 1956.

V čele GRU, která je považována za nejmocnější ruskou tajnou službu, stál Korobov od roku 2016. Ve vedení rozvědky nahradil Igora Serguna, jenž tehdy náhle zemřel ve věku 58 let. Podle oficiální verze Sergun podlehl infarktu v sanatoriu u Moskvy, podle západních zdrojů zemřel v Libanonu.

Zpackaná akce Skripal

Vojenská rozvědka, kterou Korobov vedl od roku 2016, čelila řadě obvinění vznesených západními státy. Například Británie je přesvědčena, že agenti GRU použili nervový plyn ve snaze zabít bývalého agenta a příslušníka GRU Sergeje Skripala, který byl letos v březnu nalezen v bezvědomí v britském městě Salisbury.

Případ je považován za největší skandál Korobovovy éry. Akce, podle západních expertů krajně neprofesionální, Kreml podle ruských i západních médií rozlítila.

5 minut
Libor Dvořák: Nástupci Igora Korobova není co závidět
Zdroj: ČT24

„Generála Korobova si někdy uprostřed září měl údajně povolat sám prezident Vladimir Putin a údajně hned po téhle návštěvě se stav pana generála prudce zhoršil a patrně už se nezlepšil natolik, aby pan generál zůstal naživu,“ řekl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Dodal, že se v souvislosti s tímto setkáním začalo spekulovat o tom, že Korobov do konce roku v čele rozvědky skončí.

Na nedávných oslavách stého výročí založení GRU Korobov chyběl. Jeho smrt podle rozhlasové stanice Echo Moskvy umožní Putinovi vybrat nového šéfa důležité tajné služby. Stát by se jím prý mohl náměstek šéfa GRU Sergej Gizunov, kterého v zasvěcených kruzích označují za „oči a uši“ Putina. Gizunov je, stejně jako byl Korobov, na sankčním seznamu USA.

Spojené státy letos v červenci obvinily 12 příslušníků ruské rozvědky GRU z hackerského útoku na počítače Demokratické strany před prezidentskými volbami v USA v roce 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 mminutou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...