Zemřel šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov

Ve středu zemřel šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov. V noci to oznámilo ruské ministerstvo obrany, které bez upřesnění uvedlo, že Korobov dlouhodobě trpěl vážnou nemocí. Podle agentury Reuters podlehl rakovině.

„Vzpomínka na báječnou osobu, skutečného syna Ruska, vlastence rodné země generálplukovníka Igora Valentinoviče Korobova navždy zůstane v našich srdcích,“ uvedlo ministerstvo obrany s tím, že šéfovi GRU bylo 63 let.

Stejný věk zmínila i agentura TASS, podle které se narodil 3. listopadu 1956, což by ale znamenalo, že mu bylo 62 let. Podle dostupných informací na webu se však narodil 3. srpna 1956.

V čele GRU, která je považována za nejmocnější ruskou tajnou službu, stál Korobov od roku 2016. Ve vedení rozvědky nahradil Igora Serguna, jenž tehdy náhle zemřel ve věku 58 let. Podle oficiální verze Sergun podlehl infarktu v sanatoriu u Moskvy, podle západních zdrojů zemřel v Libanonu.

Zpackaná akce Skripal

Vojenská rozvědka, kterou Korobov vedl od roku 2016, čelila řadě obvinění vznesených západními státy. Například Británie je přesvědčena, že agenti GRU použili nervový plyn ve snaze zabít bývalého agenta a příslušníka GRU Sergeje Skripala, který byl letos v březnu nalezen v bezvědomí v britském městě Salisbury.

Případ je považován za největší skandál Korobovovy éry. Akce, podle západních expertů krajně neprofesionální, Kreml podle ruských i západních médií rozlítila.

Nahrávám video

„Generála Korobova si někdy uprostřed září měl údajně povolat sám prezident Vladimir Putin a údajně hned po téhle návštěvě se stav pana generála prudce zhoršil a patrně už se nezlepšil natolik, aby pan generál zůstal naživu,“ řekl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Dodal, že se v souvislosti s tímto setkáním začalo spekulovat o tom, že Korobov do konce roku v čele rozvědky skončí.

Na nedávných oslavách stého výročí založení GRU Korobov chyběl. Jeho smrt podle rozhlasové stanice Echo Moskvy umožní Putinovi vybrat nového šéfa důležité tajné služby. Stát by se jím prý mohl náměstek šéfa GRU Sergej Gizunov, kterého v zasvěcených kruzích označují za „oči a uši“ Putina. Gizunov je, stejně jako byl Korobov, na sankčním seznamu USA.

Spojené státy letos v červenci obvinily 12 příslušníků ruské rozvědky GRU z hackerského útoku na počítače Demokratické strany před prezidentskými volbami v USA v roce 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 4 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 4 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 9 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 11 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled