Zemřel šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov

Ve středu zemřel šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov. V noci to oznámilo ruské ministerstvo obrany, které bez upřesnění uvedlo, že Korobov dlouhodobě trpěl vážnou nemocí. Podle agentury Reuters podlehl rakovině.

„Vzpomínka na báječnou osobu, skutečného syna Ruska, vlastence rodné země generálplukovníka Igora Valentinoviče Korobova navždy zůstane v našich srdcích,“ uvedlo ministerstvo obrany s tím, že šéfovi GRU bylo 63 let.

Stejný věk zmínila i agentura TASS, podle které se narodil 3. listopadu 1956, což by ale znamenalo, že mu bylo 62 let. Podle dostupných informací na webu se však narodil 3. srpna 1956.

V čele GRU, která je považována za nejmocnější ruskou tajnou službu, stál Korobov od roku 2016. Ve vedení rozvědky nahradil Igora Serguna, jenž tehdy náhle zemřel ve věku 58 let. Podle oficiální verze Sergun podlehl infarktu v sanatoriu u Moskvy, podle západních zdrojů zemřel v Libanonu.

Zpackaná akce Skripal

Vojenská rozvědka, kterou Korobov vedl od roku 2016, čelila řadě obvinění vznesených západními státy. Například Británie je přesvědčena, že agenti GRU použili nervový plyn ve snaze zabít bývalého agenta a příslušníka GRU Sergeje Skripala, který byl letos v březnu nalezen v bezvědomí v britském městě Salisbury.

Případ je považován za největší skandál Korobovovy éry. Akce, podle západních expertů krajně neprofesionální, Kreml podle ruských i západních médií rozlítila.

Nahrávám video

„Generála Korobova si někdy uprostřed září měl údajně povolat sám prezident Vladimir Putin a údajně hned po téhle návštěvě se stav pana generála prudce zhoršil a patrně už se nezlepšil natolik, aby pan generál zůstal naživu,“ řekl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Dodal, že se v souvislosti s tímto setkáním začalo spekulovat o tom, že Korobov do konce roku v čele rozvědky skončí.

Na nedávných oslavách stého výročí založení GRU Korobov chyběl. Jeho smrt podle rozhlasové stanice Echo Moskvy umožní Putinovi vybrat nového šéfa důležité tajné služby. Stát by se jím prý mohl náměstek šéfa GRU Sergej Gizunov, kterého v zasvěcených kruzích označují za „oči a uši“ Putina. Gizunov je, stejně jako byl Korobov, na sankčním seznamu USA.

Spojené státy letos v červenci obvinily 12 příslušníků ruské rozvědky GRU z hackerského útoku na počítače Demokratické strany před prezidentskými volbami v USA v roce 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa se nenechá hybridními útoky Ruska znejistit, prohlásil Merz

Evropa se ruskými hybridními útoky nenechá znejistit, je na ně připravena a jasně na ně odpoví. Ve slavnostním projevu při předávání Vestfálské mírové ceny to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ocenění letos získala Severoatlantická aliance. Podle Merze sleduje Rusko revizionistickou a imperiální politiku. Kancléř také vyzval k další podpoře Ukrajiny čelící ruské invazi a slíbil, že na Německo se napadená země může spolehnout.
před 4 mminutami

Útok na škole na severu Slovenska má druhou oběť

Úterní útok na základní škole na severu Slovenska má druhou oběť. Lékařům se nepodařilo zachránit žákyni, která byla hospitalizovaná ve velmi vážném stavu. Ve slovenské sněmovně to ve čtvrtek řekl předseda parlamentu Richard Raši (Hlas), poslanci dívku následně uctili minutou ticha. Po útoku nožem, při kterém zemřela i jedna učitelka, policie zadržela třináctiletého žáka uvedené školy.
17:38Aktualizovánopřed 29 mminutami

Slovenská koalice má podle exministra Taraby většinu už jen jednoho hlasu

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) má ve sněmovně podle odvolaného ministra životního prostředí Tomáše Taraby nově většinu už jen jednoho hlasu. Taraba se vrátil do parlamentu, kde působí jako nezařazený poslanec. Spolupracovat bude s dalším zákonodárcem, který na čtvrteční společné tiskové konferenci s Tarabou ohlásil odchod z menší vládní strany Hlas. Dvojice poslanců uvedla, že chce dál komunikovat s vládními stranami, které tuto záležitost zatím nekomentovaly.
před 1 hhodinou

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání čtyřem izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoProč je úprava pravidel v Radě bezpečnosti OSN téměř nemožná

Organizace spojených národů čelí v roce 2026 největší krizi důvěry, financování i uspořádání ve své historii. Jak v praxi funguje světová diplomacie v době hlubokého geopolitického štěpení a jaký postoj k ní zaujímá druhá administrativa Donalda Trumpa? Washingtonský zpravodaj Václav Černohorský popisuje zákulisí výročního zasedání Valného shromáždění v New Yorku, debaty o reformě Rady bezpečnosti i to, jak vypadá každodenní novinářská realita uvnitř diplomatického „Babylonu“. Moderuje Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
11:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pentagon vyřadil některé evropské země z plánovaného setkání NATO

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.
před 3 hhodinami

EU zpřísňuje migrační politiku

Členské státy Evropské unie finálně schválily zpřísnění migrační politiky EU, včetně možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích pro migranty, kteří pobývají ve státech Unie nelegálně. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost následující den.
13:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.