Kongresmani přivítali Macrona nadšenými výkřiky a ovacemi. Ten je však varoval před izolacionismem

Nahrávám video

Francie a Spojené státy při sobě stály za druhé světové války a stojí i nyní v boji proti terorismu, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron během projevu v Kongresu USA. Obě země mají podle něj specifický vztah. Jak Macron dodal, Evropa a Spojené státy musí společně čelit globálním výzvám. Kritizoval přitom izolacionismus a extrémní nacionalismus.

„Naše pozice je jasná, Írán nikdy nesmí mít jadernou zbraň. Ne nyní, ne za pět let, ne za deset let, nikdy. Tato politika by nás ale nikdy neměla dovést k válce na Blízkém východě,“ prohlásil francouzský prezident. „Je třeba respektovat suverenitu zemí, jako je Írán. Takže na jednu stranu nebuďme naivní, na druhou stranu ale nevyvolávejme nové války,“ dodal.

Nezapomínejme na varování prezidenta Theodora Roosevelta. Svoboda není nikdy víc než jednu generaci od zániku. Nepředali jsme ji našim dětem v krvi. Musíme za ni bojovat a chránit ji.
Emmanuel Macron

Macron se v projevu zmínil i o tématu, na které má odlišný názor než Donald Trump. Zatímco francouzský vůdce je zastáncem dohody světových mocností s Teheránem o omezení íránského jaderného programu, jeho americký protějšek již několikrát pohrozil, že Spojené státy od této dohody odstoupí, pokud nebudou vyjednány výhodnější podmínky.

„Francie od dohody neustoupí, podepsala ji,“ zdůraznil Macron. Nicméně dodal, že se s Trumpem shodli, že by bylo možné vypracovat určitou „komplexnější dohodu“, která by byla odpovědí na nynější obavy. Podle Macronova názoru se současné dohody nelze zbavit, když nemáte v záloze nějakou lepší variantu.

Írán v minulosti opakovaně pohrozil Spojeným státům vážnými důsledky, pokud se Trump rozhodne od dohody odstoupit. Írán ujednání uzavřel v roce 2015 se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly vedle Francie a USA také Británie, Německo, Čína a Rusko. Jejím účelem bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Dohoda má ale časově omezenou platnost a podle Trumpa, stejně jako podle Izraele, nakonec Íránu nezabrání obstarat si jaderné zbraně.

Nahrávám video

Macron v Kongresu vystoupil na závěr své třídenní návštěvy Spojených států. Hovořil zhruba tři čtvrtě hodiny anglicky a již při svém příchodu si vysloužil bouřlivé přivítání. Dlouhé minuty si podával ruce s přítomnými kongresmany a za svá slova si několikrát vyslechl potlesk vestoje a souhlasné pokřikování.

„Nacházíme se v kritickém okamžiku, je potřeba rychle jednat, abychom ochránili mezinárodní instituce, jako je OSN a NATO,“ uvedl mimo jiné francouzský prezident a zdůraznil důležitost svobody a dodržování lidských práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 5 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 7 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 10 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 11 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 11 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 11 hhodinami

Evropský pohled