Kim se v Pekingu setkal s čínským prezidentem. KLDR je případně ochotna ukončit jaderný program

Nahrávám video

Vůdce KLDR Kim Čong-un pobýval v Číně a jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Pondělní informace médií o první Kimově zahraniční cestě od nástupu k moci potvrdila agentura Nová Čína, podle níž Kim během jednání prohlásil, že jeho země je odhodlána za jistých podmínek vzdát se svých jaderných zbraní. Podle vyjádření oficiální severokorejské agentury KCNA přijal Si Kimovo pozvání k návštěvě KLDR.

Čínská agentura napsala, že Kim byl v Číně od neděle do středy (včetně dlouhé cesty vlakem) na neoficiální návštěvě na pozvání čínského prezidenta a doprovázela jej manželka. KLDR uvedla, že oba vůdci jednali mimo jiné o situaci na Korejském poloostrově a že Kim označil setkání za předěl ve zlepšování vzájemných vztahů. 

„Otázka denuklearizace Korejského poloostrova může být vyřešena, pokud Jižní Korea a Spojené státy odpoví na naše úsilí dobrou vůlí, vytvoří ovzduší míru a stability a přijmou progresivní, souběžná opatření k dosažení míru,“ řekl Kim na setkání se Si Ťin-pchingem.

Kimovi předchůdci ve funkci, jeho dědeček Kim Ir-sen a otec Kim Čong-il, v minulosti rovněž slibovali, že přestanou vyvíjet jaderné zbraně, ale tajně v nukleárních zbrojních programech pokračovali, což vyvrcholilo prvním severokorejským jaderným testem v roce 2006 za vlády Kim Čong-ila.

Při předchozích neúspěšných rozhovorech o denuklearizaci Korejského poloostrova Severní Korea uvedla, že by se mohla vzdát svého jaderného arzenálu, pokud USA stáhnou své vojáky z Jižní Koreje a odstraní takzvaný odstrašující jaderný deštník z Jižní Koreje a Japonska.

USA mají od korejské války z let 1950-1953 na jihokorejském území rozmístěno 28 500 vojáků. Mnozí analytici jsou podle agentury Reuters přesvědčeni, že KLDR nadále zastává tento postoj, a pohlížejí velmi skepticky na to, že by se Kim vzdal jaderných zbraní, jež jeho rodina vyvíjí desítky let. 

Kim Čong-un se Si Ťin-pchingem v Pekingu
Zdroj: ČTK/AP

Zprvu tajená návštěva

O utajované návštěvě někoho z vysokých představitelů KLDR, jehož do sousední země dovezl vlak, informovala média už od pondělí; agentura Bloomberg mluvila přímo o Kimovi.

Setkání mělo být podle znalců přípravou na chystané jednání s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, s nímž se má severokorejský diktátor sejít koncem dubna. Jižní Korea dostane o pekingském setkání od Číny informace ve čtvrtek, uvedl Soul. Kim také na setkání v Pekingu zopakoval, že je připraven se v brzké době sejít přímo s americkým lídrem.

Čína je dlouhodobě nejbližším diplomatickým spojencem KLDR a jejím hlavním obchodním partnerem, ačkoli v poslední době se vztahy obou zemí zhoršily vzhledem k rozhořčení Pekingu nad zbrojními testy Severní Koreje a čínské podpoře mezinárodních sankcí uvalovaných na KLDR. Kimova návštěva v Pekingu podle médií dokázala, že ochlazení vztahů bylo zřejmě jen přechodné.

Nahrávám video

Sankce bohužel musí zůstat v platnosti, reagoval Trump

„Dostal jsem v úterý večer zprávu od prezidenta Si Ťin-pchinga, že jeho schůzka s Kim Čong-unem proběhla velmi dobře a že se Kim těší na setkání se mnou. Zatím, bohužel, musí být za každou cenu zachovány v platnosti maximální sankce a tlak,“ napsal americký prezident Trump v reakci na Twitteru.

V druhém tweetu šéf Bílého domu konstatoval, že řadu let všichni tvrdili, že není naděje na denuklearizaci a mír na Korejském poloostrově. Nyní je „velká šance“, že Kim udělá, „co je dobré pro jeho národ a pro celé lidstvo“, dodal.

Bílý dům předtím uvedl, že USA zůstávají v kontaktu se spojenci Jižní Koreou a Japonskem. „Vidíme tento vývoj jako další důkaz, že naše kampaň nejvyššího tlaku vytváří příhodnou atmosféru pro dialog se Severní Koreou,“ uvedl v prohlášení Trumpův úřad s odkazem na loňské zpřísňování sankcí či vyhrocené slovní výměny mezi Trumpem a Kimem.

Ruské ministerstvo zahraničí summit KLDR–Čína označilo za důležitý krok k posílení pozitivních změn na Korejském poloostrově a zopakovalo, že podporuje řešení napětí na poloostrově čistě diplomatickými prostředky. Mluvčí Kremlu uvedl, že se v nejbližší době neplánuje schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s vůdcem KLDR Kimem. 

  • Vlakem se zelenými vagony a žlutým vodorovným pruhem cestoval už otec současného severokorejského diktátora Kim Čong-il v roce 2001 během návštěvy Číny a Ruska.
  • V opancéřované soupravě čítající až 90 vagonů se kromě jiného nachází konferenční místnosti, několik ložnic, satelitní telefony a televize pro konání brífinků.
  • Kim Čong-il využíval hned několik vlakových souprav. Cestovat letadlem kvůli strachu z výšek nechtěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 13 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 5 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.