Zeman otevřel na Rudém náměstí výstavu z pokladů Pražského hradu

Víc než stovku historických předmětů včetně relikviářů ze 14. století nebo o dvě stovky let staršího bronzového svícnu si budou moci Moskvané prohlédnout na výstavě Poklady Pražského hradu. Reprezentativní expozici otevřel český prezident Miloš Zeman ve Státním historickém muzeu na Rudém náměstí.

Nahrávám video

Výstava dokumentuje tisíciletý vývoj a stavební i slohové proměny Pražského hradu. Zvlášť hodnotnými exponáty jsou podle odborníků relikviář sv. Kateřiny podle návrhu Petra Parléře nebo šperkovnice ze 17. století. Tyto předměty pocházejí ze Svatovítského pokladu, který spravuje Metropolitní kapitula u sv. Víta. Součástí výstavy jsou i kopie korunovačních klenotů.

Soubor exponátů ze sbírek Správy Pražského hradu zase odkazuje na atmosféru sídla českých panovníků a je uspořádán tak, aby vytvořil pomyslnou pozvánku k návštěvě hradního areálu.

Výstavu z Prahy do Moskvy přivezl Zemanův prezidentský speciál jako odpověď na přehlídku exponátů z dynastie carského rodu Romanovců, kterou Pražané měli možnost zhlédnout před šesti lety. Náklady na uspořádání výstavy hradí společně Správa Pražského hradu a moskevské muzeum.

Předmětem zvláštního zájmu Rusů bude nepochybně soubor textilií spojených se svatou Ludmilou a její relikviářová busta z první čtvrtiny 14. století. Patronka české země, zvaná v Rusku často Ludmila Česká, je důležitou světicí i pro ruské pravoslaví. Jako první svatořečenou ženu ji uctívají všichni pravoslavní Slované.

Od původního záměru přivézt do Moskvy i lebku sv. Ludmily organizátoři expozice nakonec upustili. Transport relikvie nevyčíslitelné hodnoty do některého z moskevských chrámů by byl mimořádně náročný, stejně jako organizační zvládnutí předpokládaného náporu ruských poutníků. Vystavené ostatky svatých jsou v Rusku tradičně předmětem obrovského zájmu desetitisíců, ba statisíců věřících.

Návštěvníci výstavy budou mít možnost vidět i mladší exponáty, například obrazy Marie Terezie s rodinou nebo posledního českého krále korunovaného na Hradě Ferdinanda Dobrotivého. V Rusku nepochybně vyvolají zájem i rozměrná plátna ruského malíře Ivana Ajvazovského z českých sbírek.

Po otevření výstavy v moskevském muzeu česká delegace odletěla z Moskvy do  Jekatěrinburgu, který je poslední zastávkou Zemanovy státní návštěvy Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 49 mminutami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 5 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 6 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 9 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.