Lidé, kteří změnili pohlaví, do americké armády nesmí, oznámil Trump

Bílý dům nedovolí, aby v americké armádě působily transgenderové osoby, tedy lidé, kteří prodělali změnu pohlaví. Na Twitteru to oznámil prezident USA Donald Trump. Postavil se tak proti rozhodnutí svého předchůdce – demokrata Baracka Obamy.

„Po konzultaci s mými generály a vojenskými experty vezměte, prosím, na vědomí, že vláda Spojených států nepřijme do služby v armádě transgenderové osoby a ani jim nedovolí v jakékoli roli v armádě USA sloužit,“ napsal prezident.

Americká armáda se podle něj „musí soustředit na rozhodné a drtivé vítězství a nemůže být zatížena ohromnými zdravotními náklady a rozvratem, který by změna pohlaví v armádě vyvolala,“ uvedl Trump.

Transgenderové osoby mohly sloužit v ozbrojených silách USA od loňského roku, kdy tehdejší ministr obrany Ashton Carter zrušil do té doby platný zákaz. Armádní velení sice v červnu oznámilo, že přijímání transgenderových osob pozastavuje, tito lidé ale dál v ozbrojených silách sloužili. Podmínkou bylo, že se zvoleným pohlavím žijí alespoň půldruhého roku.

Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány předminulý týden jen těsně odmítla návrh, aby ministerstvo obrany přestalo financovat vojákům operaci změny pohlaví a hormonální terapii. Praxi zavedla vláda předchozího prezidenta Baracka Obamy.

Podle amerických studií působí v americké armádě v aktivní službě 2500 až 7000 transgenderových osob, v armádních zálohách pak dalších 1500 až 4000.

Aktivisté hrozí Trumpovi žalobou

Rozhodnutí vyvolalo rozhořčenou reakci aktivistů hájících práva sexuálních menšin. „Je to absolutní absurdita,“ prohlásil Matt Thorn, šéf organizace, která reprezentuje komunitu LGBT v armádě. Pokud nebude nařízení odvoláno, hodlá Trumpův dekret zažalovat.

Podle aktivistky Victorie Rodriguezové Roldanové prezident ubližuje lidem, aby získal politické body. „Armáda je zpravidla posledním útočištěm osob, které kvůli diskriminaci nemohou najít práci,“ řekla.

Za „ohavné a nenávistné“ označila prezidentovo rozhodnutí šéfka demokratických poslanců ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová. Trump svůj krok oznámil ve stejný den, kdy v roce 1948 tehdejší prezident Harry Truman rozhodl o zrušení rasové segregace v armádě, připomněla. „Nechutný zákaz“ podle ní poškodí transgenderové Američany, kteří se rozhodli sloužit vlasti.

Nejznámější transgenderovou osobou v americké armádě byla Chelsea Manningová, která ještě jako vojín Bradley Manning poskytla serveru WikiLeaks tajné armádní a diplomatické dokumenty. Odpykala si sedm let vojenského vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 9 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.