Sjezd vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se vyslovil pro částečný zákaz nošení burek na veřejnosti, zpřísnění azylové politiky nebo proti zvyšování daní. Usnesení s názvem Orientace ve složitých časech přijali delegáti jednomyslně. Strana se připravuje na kampaň před parlamentními volbami na podzim 2017. Ty budou podle Merkelové nejtěžší od znovusjednocení země.
CDU přitvrdí vůči imigrantům, chce částečný zákaz zahalování
Zpravodaj ČT: CDU před klíčovými volbami v roce 2017 deklarovala jednotu (zdroj: ČT24)
Konec burek ve školách
Nošení muslimských oděvů zakrývajících celé tělo by podle představ křesťanských demokratů mělo být zakázané například ve školách a školkách, u soudů, na úřadech, při demonstracích nebo řízení auta. CDU se rovněž vyslovila pro zpřísnění azylové politiky a důslednější postup vůči odmítnutým žadatelům o azyl. Strana požaduje mimo jiné vytvoření tranzitních zón pro běžence v blízkosti hranic.
Zároveň vyloučila zvyšování daní nebo zavedení daně z majetku, o které uvažuje třeba strana Zelených. V dalším usnesení pak vyzvala nejsilnější parlamentní strana Turecko k dodržování migrační dohody mezi EU a Ankarou a kritizovala omezování občanských svobod po letním neúspěšném puči části turecké armády.
V komunikaci mezi lidmi, která u nás hraje tak důležitou roli, ukazujeme obličej. Proto je u nás úplné zahalování nepatřičné. Mělo by být zakázané, kde jen to je právně možné. Nepatří k nám.
CDU přijala také usnesení požadující úpravu německé ústavy, v níž by podle představ strany měla stát věta, že jazykem spolkové republiky je němčina. Delegáti chtějí úpravu i u dvojího občanství, která by se v praxi dotkla hlavně německých Turků. Dnes si v Německu narozené děti cizinců mohou ponechat občanství svých rodičů i to německé.
Křesťanští demokraté chtějí, aby se takové děti po dovršení plnoletosti musely rozhodnout pouze pro jedno z obou občanství. V parlamentu však případný návrh v tomto směru dostatečnou podporu podle všeho nenajde. Proti je sociální demokracie i opozice. Usnesení už kritizovaly turecké spolky v Německu.
Angela Merkelová
Kancléřku podle všeho obral o hlasy příliš mírný postoj k imigrantům
V úterý si delegáti zvolili do čela CDU už podeváté Angelu Merkelovou. Její zisk – 89,5 procenta byl ale nejnižší za jedenáct let. Pozorovatelé to přičítají zejména její dřívější vstřícné uprchlické politice, s níž se část straníků nesmířila. „Situace z pozdního léta 2015 se nemůže, nemá a nesmí opakovat,“ zdůrazňovala proto nyní německá kancléřka, která dříve naznačovala běžencům uvízlým v Budapešti, že mají v Německu dveře otevřené.
Merkelová také konstatovala, že německé právo má v její zemi vždy přednost před islámským právem šaría a přistěhovalci se musí přizpůsobit evropským zvykům a hodnotám. Kritizovala zároveň komunikaci na internetu, kde se šíří falešné zprávy nejen o uprchlících.
Kvůli svému odporu k horní hranici počtu přijímaných uprchlíků se Merkelová dostala do sporu i s předsedou sesterské bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horstem Seehoferem.
Kancléřčin otevřený postoj k běžencům měl negativní dopad také na to, jak ji vnímají běžní Němci. Vedle příchodu více než milionu uprchlíků do země Merkelové uškodily i útoky vedené imigranty. Naopak otřesy na zahraniční politické scéně (rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii či vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách) pomohly Merkelové považované za symbol stability získat plusové body.
Popularita Angely Merkelové 2015–2016
Současná podpora kancléřky se tak pohybuje kolem 50 procent. Vrcholnou popularitu Merkelová zažívala krátce po svém nástupu do kancléřského úřadu, kdy ji v únoru 2006 podporovalo plných 80 procent občanů Německa.
Merkelová nenabídla na sjezdu zásadní vizi, shodují se komentátoři
Média hodnotí sjezd CDU různě, některá hovoří o studené sprše pro kancléřku, jiná o slušném a upřímném výsledku. Vesměs se ale shodují na tom, že Merkelová ve svém projevu k delegátům nenabídla zásadní vizi, kterou by se její strana odlišila od konkurence.
CDU se jasně vymezila proti sociální demokracii a udělala krok doprava – vyšla tak vstříc kritikům migrační politiky Merkelové, kteří utekli například k Alternativě pro Německo. 90 procent hlasů pro Merkelovou je podle některých jednoznačná podpora, podle druhých je to méně, než se čekalo.
Konzervativní unie CDU/CSU je hlavním favoritem parlamentních voleb na podzim roku 2017. Průzkumy jí přisuzují kolem 35 procent hlasů, druhé nejsilnější sociální demokracii kolem 23 procent.
Merkelová očekává, že kampaň bude plná výpadů zleva i zprava vůči konzervativní unii CDU/CSU. Přesto podle ní sesterské strany musí udělat vše pro to, aby na spolkové úrovni nevznikla koalice sociální demokracie, Zelených a Levice. Volby podle ní budou i kvůli rozdělení společnosti nejtěžší od znovusjednocení Německa.