Merkelová jasně obhájila post předsedkyně CDU. Mezi Němci ale její popularita slábne

3 minuty
Události: Merkelová podeváté zvolena předsedkyní CDU
Zdroj: ČT24

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) si podeváté zvolila Angelu Merkelovou svou předsedkyní. Kancléřka získala podporu téměř 90 procent svých spolustraníků. V projevu jim slíbila, že se uprchlická situace z loňského léta nebude opakovat. Vyslovila se také pro zákaz úplného zahalování obličeje. Zdůraznila rovněž, že německé právo má vždy přednost před islámským právem šaría.

"ANO" pro Angelu. CDU si opět zvolila Merkelovou svou předsedkyní
Zdroj: Reuters

Merkelová v úvodu zdůraznila, že v centru politiky CDU stojí člověk. Německo je podle ní v dobrém stavu, je však třeba brát v potaz problémy a dívat se do budoucna. „Situace z pozdního léta 2015 se nemůže, nemá a nesmí opakovat,“ prohlásila německá kancléřka, která v té době naznačovala běžencům uvízlým v Budapešti, že mají v Německu dveře otevřené.

Právě její vstřícná uprchlická politika měla negativní dopad na to, jak kancléřku vnímají běžní Němci. Vedle příchodu více než milionu uprchlíků do země Merkelové uškodily i útoky vedené imigranty. Naopak otřesy na zahraniční politické scéně (rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii či vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách) pomohly Merkelové považované za symbol stability získat plusové body. Současná podpora kancléřky se tak pohybuje kolem 50 procent. Vrcholnou popularitu Merkelová zažívala krátce po svém nástupu do kancléřského úřadu, kdy ji v únoru 2006 podporovalo plných 80 procent občanů Německa.

Popularita Angely Merkelové 2015–2016
Zdroj: ARD-Deutschland-TREND
Merkelová je pořád ještě velký magnet pro voliče. Je takovou kotvou v rozbouřeném moři dnešního světa. Kotvou zůstává i přes to, s čím se teď Německo potýká.
Lída Rakušanová
komentátorka, ČRo Plus

Merkelová děkovala Němcům za pomoc s uprchlíky

Spolková republika chce dělat vše pro to, aby zastavila ilegální migraci a dala lidem lepší perspektivu v zemích jejich původu, konstatovala nyní Merkelová. Za zásadní považuje dohodu osmadvacítky s Tureckem, která podle ní každý den zachraňuje životy.

Merkelová také poděkovala všem spoluobčanům, kteří se angažovali a angažují v pomoci pro celkem 890 tisíc běženců, kteří loni do země přišli. Ukázali podle ní Německo z té nejlepší stránky.

Kancléřka se také vyslovila pro zákaz úplného zahalování obličeje na veřejnosti. „Z mého pohledu zcela zahalená žena nemá téměř žádnou šanci na integraci v Německu,“ řekla už dříve kancléřka. „Tady v Německu platí zákony naší země, a to pro všechny bez výjimky. Nechceme žádné paralelní společnosti,“ nechala se nyní slyšet. 

V komunikaci mezi lidmi, která u nás hraje tak důležitou roli, ukazujeme obličej. Proto je u nás úplné zahalování nepatřičné. Mělo by být zakázané, kde jen to je právně možné. Nepatří k nám.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Merkelová zároveň kritizovala zesilující agresivitu a nenávist na sociálních sítích. Není možné myslet si, že internet je prostorem, kde neplatí německé zákony, konstatovala kancléřka. Z některých komentářů na internetu, které jsou nezřídka zaměřené proti migrantům, má prý pocit, že by sami jejich autoři potřebovali integrační kurz.

Vzkaz Britům: Bez svobodného pohybu přístup k našemu trhu nedostanete

Šéfka CDU se vyjádřila i k Sýrii - prohlásila, že je ostuda, že se stále nepodařilo zajistit humanitární koridory pro Aleppo. Rusku a Íránu pak vyčetla podporu Asadovu brutálnímu režimu. K brexitu řekla, že Británie nebude mít přístup na společný evropský trh, pokud se nezaváže dodržovat čtyři základní svobody pohybu uvnitř Evropské unie. 

„Nedopustíme žádné vybírání si třešniček z dortu,“ prohlásila Merkelová za potlesku delegátů sjezdu. „Čtyři základní svobody musí být zajištěny - svoboda pohybu lidí, zboží, služeb a finančních produktů. Bez nich nebude přístup ke společnému trhu,“ poznamenala.

Dvaašedesátiletá politička vede stranu od roku 2000 a o post stranické šéfky se ucházela podeváté. Dosud vyhrávala většinou jednoznačně. Před dvěma roky ji coby šéfku strany podpořilo 96,7 procenta delegátů, nyní to bylo „jen“ 89,5 procenta.

Berlín postupně přitvrzuje

Migrační krize si tak zřejmě vybrala svou politickou daň, i když Berlín v posledních měsících svůj velmi vstřícný přístup k běžencům mírní. 

„Merkelová vyšla vstříc místopředsedovi CDU, pokud jde o přísnější přístup v otázce odsunu migrantů, kteří nemají právo zůstat v Německu. Azylový zákon se už několikrát zostřoval a schválen byl integrační zákon, který běžencům pomáhá, ale klade před ně i ostré podmínky. Celá politika (CDU) se racionalizovala a je stále efektivnější,“ uvedl odborník na Německo Vladimír Handl.

CSU Merkelovou kritizuje

Kvůli svému odporu k horní hranici počtu přijímaných uprchlíků se ale Merkelová dostala do sporu s předsedou sesterské bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horstem Seehoferem. Ten požaduje roční limit 200 tisíc běženců.

Seehofer svým voličům slibuje, že jeho strana po případném úspěchu v příštích volbách zajistí omezení imigrace. „V Berlíně budeme vládnout, jen když se tak stane. Tuto garanci dávám za svou stranu,“ uvedl. CSU dokonce kancléřku nedávno vůbec poprvé nepozvala na stranický sjezd.

Meissner: Rezignujte na post kancléřky i šéfky strany

I pro některé spolustraníky z CDU je už ale Merkelová nepřijatelná – nejen kvůli migrační politice. „Kritici tvrdí, že se CDU příliš rozkročila a ze strany, která byla napravo od středu, se stala strana středová,“ uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Ozývají se tak hlasy volající po kancléřčině odchodu. „Jste nepřítelem naší někdejší velké Křesťanskodemokratické unie v Německu. Proto vás vyzývám, paní Merkelová, abyste dala CDU šanci ke konzervativní regeneraci. Rezignujte na post kancléřky a šéfky strany a odejděte,“ konstatoval člen CDU Wolfgang Meissner.

Merkelová ale nemá protikandidáta a její opětovné zvolení do čela strany je tak jisté. Politička už dříve ohlásila i ambici obhájit své působení v čele spolkové vlády a logicky ho spojila i s obhájením vedení CDU.

„Být připravená stát v čele CDU pro mě vždycky znamenalo být připravená stát se kancléřkou. A proto to znamená, že budu v roce 2017 kandidovat. Přemýšlela jsem nad tím neskutečně dlouho. Protože rozhodnutí počtvrté kandidovat je po 11 letech v úřadu všechno jen ne triviální,“ prohlásila Merkelová.

Vedle předsedy si celkem 1001 delegátů vybere i další členy vedení strany. Ani zde se ale zásadní změny nečekají. Větší napětí tak může přinést debata o programových návrzích, mezi nimiž jsou i ty, které požadují zpřísnění azylové politiky.

Merkelová chce zabránit vzniku levicové koalice

Konzervativní unie CDU/CSU je hlavním favoritem parlamentních voleb na podzim roku 2017. Průzkumy jí přisuzují kolem 35 procent hlasů, druhé nejsilnější sociální demokracii kolem 23 procent.

Merkelová očekává, že kampaň bude plná výpadů zleva i zprava vůči konzervativní unii CDU/CSU. Přesto podle ní sesterské strany musí udělat vše proto, aby na spolkové úrovni nevznikla koalice sociální demokracie, Zelených a Levice. Volby podle ní budou i kvůli rozdělení společnosti nejtěžší od znovusjednocení Německa.

Angela Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství prožila ve východoněmeckém Templinu, na univerzitě v Lipsku vystudovala fyziku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády.

Pod vedením kancléře Kohla se v roce 1991 stala ministryní pro záležitosti žen a mládeže a o tři roky později šéfkou resortu životního prostředí. Politička zároveň stoupala na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyšvihla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU. V lednu 2002 ale musela Merkelová ještě přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi.

O tři roky později už konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice.

Fotbalová fanynka Merkelová je podruhé vdaná. S prvním manželem, Ulrichem Merkelem, se rozvedla počátkem 80. let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera. Svoje soukromí si ale bezdětná politička pečlivě střeží.

Angela Merkelová ve Spolkovém sněmu
Zdroj: ČTK/AP/Markus Schreiber

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...