Berlín obrací. Zakažme burky na veřejnosti, hlásá ministr vnitra

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière reagoval na výzvy konzervativních kruhů a vyslovil se pro zákaz nošení burky na veřejných místech. Muslimský oděv zahalující celé tělo by ženy neměly nosit třeba na úřady nebo do škol. Tento oděv nepatří do „naší kosmopolitní země“, prohlásil ministr, který se postavil i proti trvalému dvojímu občanství.

Do Německa loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů, většinou z blízkovýchodních zemí. Ve společnosti to budí obavy z toho, že se příchozí nepodaří úspěšně začlenit do společnosti a že migranti nebudou respektovat evropské tradice a hodnoty. Konzervativní kruhy dlouhodobě volají mimo jiné po zákazu zahalování na veřejnosti.

„Lidé, kteří chtějí pracovat ve veřejném sektoru, nesmí nosit závoj, jenž zakrývá celý obličej. Šátek na hlavě je jiná debata, teď mluvíme o závojích. Zákaz se vztahuje na školky, školy a univerzity. Na učitele stejně jako na žáky a studenty. Vztahuje se na soudy, soudce, porotu i svědky. Platí všude tam, kde je nezbytná identifikace. Na úřadech, při dopravních kontrolách a také samozřejmě na demonstracích,“ uvedl Maizière po jednání se zemskými ministry vnitra.

Merkelová: Zcela zahalená žena nemá šanci se integrovat v Německu

Kancléřka Angela Merkelová už ve čtvrtek konzervativní islámský oděv značně kritizovala. „Z mého pohledu zcela zahalená žena nemá téměř žádnou šanci na integraci v Německu,“ sdělila médiím. „Je to otázka nalezení správné politické a právní rovnováhy - a ministr vnitra Thomas de Maizière má moji plnou podporu při hledání řešení,“ řekla Merkelová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Maizière ještě minulý týden říkal, že „nelze zakázat vše, co odmítáme, a odmítáme nošení burky“. Po zákazu zahalování volá hlavně populistická strana Alternativa pro Německo (AFD), u níž se očekává, že bude bodovat ve dvou klíčových volbách, jež proběhnou v Německu příští měsíc.

AFD spojuje rekordní příliv migrantů a uprchlíků z Blízkého východu se zvýšenou hrozbou terorismu, což Merkelová odmítá.

Část vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) požadovala zákaz burky jako součást balíčku navrhovaných bezpečnostních opatření po červencových atentátech v Německu – dva z nich měly zřejmě islamistický motiv.

Uzavřené okolí místa útoku v bavorském Ansbachu
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

O vhodnosti islámských oděvů se v Evropě v posledních týdnech náruživě diskutuje. Za zákaz úplného zahalování muslimských žen se přimlouvá i rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz, který také chce, aby nezaměstnaní azylanti povinně dělali veřejně prospěšné práce za symbolickou odměnu. 

Celkem šest francouzských měst pak zakázalo nošení burkin – tedy plavek zahalujících celé tělo kromě obličeje. Podobný zákaz padl i na jihu Německa, prý z hygienických důvodů.

Odmítnutí burky ale podle německého ministra vnitra nemá nic společného s bezpečností, ale se sociální soudržností. Maizière chce zároveň zrušit stávající pravidla týkající se dvojího občanství. „Jsem pro to, aby se člověk nakonec přihlásil k jednomu občanství. Dlouhodobě by neměl mít dvojí,“ prohlásil ministr.

Burka by měla být zakázána jen v oblastech, kde je nezbytné identifikovat osobu pohledem do její tváře. Frontální útok proti burce jako principu, který je třeba zakázat, byl odpískán.
Vladimír Handl
expert na Německo

Do roku 2014 se stávaly v Německu narozené děti cizinců německými občany a jen zpočátku měly i státní příslušnost rodičů. Mezi 18 a 23 lety se většina z nich musela rozhodnout, jaký jeden pas si ponechá. Od prosince 2014 mohou mít tyto děti trvale německou i cizí státní příslušnost odvozenou od rodičů.

„Zákaz dvojího občanství se má týkat jen lidí, kteří pro Německo představují nějaké bezpečnostní riziko. Odjeli bojovat na území takzvaného Islámského státu do Sýrie nebo Iráku,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Jednání konzervativních ministrů vnitra podpořilo i navýšení počtu příslušníků celostátních i zemských bezpečnostních sil o 15 tisíc lidí do roku 2020. „Potřebujeme více policistů, nejen na ulicích, ale i u počítačů a u zvláštních sil,“ řekl de Maiziére.

Bezpečnostní složky mají také dostat lepší vybavení, včetně nových zbraní a ochranných vest. Zároveň je třeba posílit pravomoce zpravodajských služeb, uvedli ministři. Tyto požadavky budou patrně i jedním z témat CDU/CSU v kampani před nadcházejícími parlamentními volbami, napsal Spiegel Online.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 44 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 57 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 59 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...