Berlín obrací. Zakažme burky na veřejnosti, hlásá ministr vnitra

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière reagoval na výzvy konzervativních kruhů a vyslovil se pro zákaz nošení burky na veřejných místech. Muslimský oděv zahalující celé tělo by ženy neměly nosit třeba na úřady nebo do škol. Tento oděv nepatří do „naší kosmopolitní země“, prohlásil ministr, který se postavil i proti trvalému dvojímu občanství.

Do Německa loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů, většinou z blízkovýchodních zemí. Ve společnosti to budí obavy z toho, že se příchozí nepodaří úspěšně začlenit do společnosti a že migranti nebudou respektovat evropské tradice a hodnoty. Konzervativní kruhy dlouhodobě volají mimo jiné po zákazu zahalování na veřejnosti.

„Lidé, kteří chtějí pracovat ve veřejném sektoru, nesmí nosit závoj, jenž zakrývá celý obličej. Šátek na hlavě je jiná debata, teď mluvíme o závojích. Zákaz se vztahuje na školky, školy a univerzity. Na učitele stejně jako na žáky a studenty. Vztahuje se na soudy, soudce, porotu i svědky. Platí všude tam, kde je nezbytná identifikace. Na úřadech, při dopravních kontrolách a také samozřejmě na demonstracích,“ uvedl Maizière po jednání se zemskými ministry vnitra.

Merkelová: Zcela zahalená žena nemá šanci se integrovat v Německu

Kancléřka Angela Merkelová už ve čtvrtek konzervativní islámský oděv značně kritizovala. „Z mého pohledu zcela zahalená žena nemá téměř žádnou šanci na integraci v Německu,“ sdělila médiím. „Je to otázka nalezení správné politické a právní rovnováhy - a ministr vnitra Thomas de Maizière má moji plnou podporu při hledání řešení,“ řekla Merkelová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Maizière ještě minulý týden říkal, že „nelze zakázat vše, co odmítáme, a odmítáme nošení burky“. Po zákazu zahalování volá hlavně populistická strana Alternativa pro Německo (AFD), u níž se očekává, že bude bodovat ve dvou klíčových volbách, jež proběhnou v Německu příští měsíc.

AFD spojuje rekordní příliv migrantů a uprchlíků z Blízkého východu se zvýšenou hrozbou terorismu, což Merkelová odmítá.

Část vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) požadovala zákaz burky jako součást balíčku navrhovaných bezpečnostních opatření po červencových atentátech v Německu – dva z nich měly zřejmě islamistický motiv.

Uzavřené okolí místa útoku v bavorském Ansbachu
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

O vhodnosti islámských oděvů se v Evropě v posledních týdnech náruživě diskutuje. Za zákaz úplného zahalování muslimských žen se přimlouvá i rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz, který také chce, aby nezaměstnaní azylanti povinně dělali veřejně prospěšné práce za symbolickou odměnu. 

Celkem šest francouzských měst pak zakázalo nošení burkin – tedy plavek zahalujících celé tělo kromě obličeje. Podobný zákaz padl i na jihu Německa, prý z hygienických důvodů.

Odmítnutí burky ale podle německého ministra vnitra nemá nic společného s bezpečností, ale se sociální soudržností. Maizière chce zároveň zrušit stávající pravidla týkající se dvojího občanství. „Jsem pro to, aby se člověk nakonec přihlásil k jednomu občanství. Dlouhodobě by neměl mít dvojí,“ prohlásil ministr.

Burka by měla být zakázána jen v oblastech, kde je nezbytné identifikovat osobu pohledem do její tváře. Frontální útok proti burce jako principu, který je třeba zakázat, byl odpískán.
Vladimír Handl
expert na Německo

Do roku 2014 se stávaly v Německu narozené děti cizinců německými občany a jen zpočátku měly i státní příslušnost rodičů. Mezi 18 a 23 lety se většina z nich musela rozhodnout, jaký jeden pas si ponechá. Od prosince 2014 mohou mít tyto děti trvale německou i cizí státní příslušnost odvozenou od rodičů.

„Zákaz dvojího občanství se má týkat jen lidí, kteří pro Německo představují nějaké bezpečnostní riziko. Odjeli bojovat na území takzvaného Islámského státu do Sýrie nebo Iráku,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Jednání konzervativních ministrů vnitra podpořilo i navýšení počtu příslušníků celostátních i zemských bezpečnostních sil o 15 tisíc lidí do roku 2020. „Potřebujeme více policistů, nejen na ulicích, ale i u počítačů a u zvláštních sil,“ řekl de Maiziére.

Bezpečnostní složky mají také dostat lepší vybavení, včetně nových zbraní a ochranných vest. Zároveň je třeba posílit pravomoce zpravodajských služeb, uvedli ministři. Tyto požadavky budou patrně i jedním z témat CDU/CSU v kampani před nadcházejícími parlamentními volbami, napsal Spiegel Online.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 18 hhodinami

Evropský pohled