Berlín obrací. Zakažme burky na veřejnosti, hlásá ministr vnitra

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière reagoval na výzvy konzervativních kruhů a vyslovil se pro zákaz nošení burky na veřejných místech. Muslimský oděv zahalující celé tělo by ženy neměly nosit třeba na úřady nebo do škol. Tento oděv nepatří do „naší kosmopolitní země“, prohlásil ministr, který se postavil i proti trvalému dvojímu občanství.

Do Německa loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů, většinou z blízkovýchodních zemí. Ve společnosti to budí obavy z toho, že se příchozí nepodaří úspěšně začlenit do společnosti a že migranti nebudou respektovat evropské tradice a hodnoty. Konzervativní kruhy dlouhodobě volají mimo jiné po zákazu zahalování na veřejnosti.

„Lidé, kteří chtějí pracovat ve veřejném sektoru, nesmí nosit závoj, jenž zakrývá celý obličej. Šátek na hlavě je jiná debata, teď mluvíme o závojích. Zákaz se vztahuje na školky, školy a univerzity. Na učitele stejně jako na žáky a studenty. Vztahuje se na soudy, soudce, porotu i svědky. Platí všude tam, kde je nezbytná identifikace. Na úřadech, při dopravních kontrolách a také samozřejmě na demonstracích,“ uvedl Maizière po jednání se zemskými ministry vnitra.

Merkelová: Zcela zahalená žena nemá šanci se integrovat v Německu

Kancléřka Angela Merkelová už ve čtvrtek konzervativní islámský oděv značně kritizovala. „Z mého pohledu zcela zahalená žena nemá téměř žádnou šanci na integraci v Německu,“ sdělila médiím. „Je to otázka nalezení správné politické a právní rovnováhy - a ministr vnitra Thomas de Maizière má moji plnou podporu při hledání řešení,“ řekla Merkelová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Maizière ještě minulý týden říkal, že „nelze zakázat vše, co odmítáme, a odmítáme nošení burky“. Po zákazu zahalování volá hlavně populistická strana Alternativa pro Německo (AFD), u níž se očekává, že bude bodovat ve dvou klíčových volbách, jež proběhnou v Německu příští měsíc.

AFD spojuje rekordní příliv migrantů a uprchlíků z Blízkého východu se zvýšenou hrozbou terorismu, což Merkelová odmítá.

Část vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) požadovala zákaz burky jako součást balíčku navrhovaných bezpečnostních opatření po červencových atentátech v Německu – dva z nich měly zřejmě islamistický motiv.

Uzavřené okolí místa útoku v bavorském Ansbachu
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

O vhodnosti islámských oděvů se v Evropě v posledních týdnech náruživě diskutuje. Za zákaz úplného zahalování muslimských žen se přimlouvá i rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz, který také chce, aby nezaměstnaní azylanti povinně dělali veřejně prospěšné práce za symbolickou odměnu. 

Celkem šest francouzských měst pak zakázalo nošení burkin – tedy plavek zahalujících celé tělo kromě obličeje. Podobný zákaz padl i na jihu Německa, prý z hygienických důvodů.

Odmítnutí burky ale podle německého ministra vnitra nemá nic společného s bezpečností, ale se sociální soudržností. Maizière chce zároveň zrušit stávající pravidla týkající se dvojího občanství. „Jsem pro to, aby se člověk nakonec přihlásil k jednomu občanství. Dlouhodobě by neměl mít dvojí,“ prohlásil ministr.

Burka by měla být zakázána jen v oblastech, kde je nezbytné identifikovat osobu pohledem do její tváře. Frontální útok proti burce jako principu, který je třeba zakázat, byl odpískán.
Vladimír Handl
expert na Německo

Do roku 2014 se stávaly v Německu narozené děti cizinců německými občany a jen zpočátku měly i státní příslušnost rodičů. Mezi 18 a 23 lety se většina z nich musela rozhodnout, jaký jeden pas si ponechá. Od prosince 2014 mohou mít tyto děti trvale německou i cizí státní příslušnost odvozenou od rodičů.

„Zákaz dvojího občanství se má týkat jen lidí, kteří pro Německo představují nějaké bezpečnostní riziko. Odjeli bojovat na území takzvaného Islámského státu do Sýrie nebo Iráku,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Jednání konzervativních ministrů vnitra podpořilo i navýšení počtu příslušníků celostátních i zemských bezpečnostních sil o 15 tisíc lidí do roku 2020. „Potřebujeme více policistů, nejen na ulicích, ale i u počítačů a u zvláštních sil,“ řekl de Maiziére.

Bezpečnostní složky mají také dostat lepší vybavení, včetně nových zbraní a ochranných vest. Zároveň je třeba posílit pravomoce zpravodajských služeb, uvedli ministři. Tyto požadavky budou patrně i jedním z témat CDU/CSU v kampani před nadcházejícími parlamentními volbami, napsal Spiegel Online.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 23 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 33 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.