V Cannes vymáhají zákaz burkin, pokutu dostaly první muslimky

Tři ženy byly na pláži v Cannes pokutovány za nošení plavek zvaných burkiny. Dalších šest žen v tomtéž úboru z pláže po výzvě odešlo. Na rozdíl od v Evropě populárních bikin burkiny zahalují celé tělo kromě obličeje, obvykle se v nich koupou konzervativní muslimky. Cannes oděv zakázalo na konci července z bezpečnostních důvodů.

Muslimky ve věku 29, 32 a 57 let musely každá zaplatit 38 eur, což je v přepočtu asi tisíc korun. Zákaz celotělových plavek radnice Cannes hájila tím, že burkiny příliš zdůrazňují příslušnost k náboženství, což odporuje sekulárním principům republiky a může narušit veřejný pořádek v situaci, kdy se země vzpamatovává z teroristických útoků spáchaných radikálními islamisty.

Zákaz podpořil socialistický premiér Manuel Valls. „Za burkinami je myšlení, že ženy jsou od přírody necudné, nečisté, že tedy musí být zcela zahaleny. To je neslučitelné s hodnotami Francie a republiky. Republika se musí vůči provokacím bránit,“ řekl a vyzval úřady, aby důsledně uplatňovaly zákon z roku 2010, který zakazuje nosit na veřejnosti oděvy zahalující obličej.

Muslimové chtějí svobodu oblékání

Muslimská komunita v Evropě zákaz kritizuje. „Vidí v něm útok na svobodu oblékání nebo i projevu,“ popisuje novinářka Tereza Engelová, která dlouhodobě žila v Pákistánu. „Myslím si, že je to v současné atmosféře krok, který potírá něco velmi viditelného, ale vůbec neřeší zásadnější problémy, které ve společnosti vzhledem k muslimům panují,“ soudí.

Organizace proti islamofobii CCIF podala kvůli zákazu žalobu, kterou však soud v Nice zamítl a podpořil rozhodnutí města Cannes. Ke kauze se má nyní vyjádřit nejvyšší francouzský správní soud. V zemi žije pět až šest milionů muslimů, tedy téměř deset procent obyvatel země.

Nahrávám video

Série atentátů ve Francii si od začátku loňského roku vyžádala více než 200 obětí a posílila protimuslimské nálady. V poslední době se terčem teroristického útoku stalo jihofrancouzské Nice, kde islamista najel nákladním autem do davu lidí a 85 jich zabil. Nedávno také vtrhla dvojice muslimů, kteří se hlásili k teroristické organizaci Islámský stát, do kostela v Normandii. Než je policisté stihli zastřelit, zavraždili pětaosmdesátiletého kněze

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 2 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.