Za úterní vraždou faráře v kostele na severu Francie stáli zřejmě teroristé hlásící se k Islámskému státu. Uvedl to prezident Francois Hollande, později se radikální hnutí k činu samo přihlásilo. Do svatostánku nedaleko Rouenu přišli během mše dva muži a zajali pět lidí. Jednoho z nich - místního kněze - nožem podřízli. Přivolané policejní komando oba útočníky zastřelilo. Jednoho z nich už měla protiteroristická policie v evidenci, ale nebyl dosud trestaný.
Podle tvrzení pařížského prokurátora Françoisa Molinse se identifikovaný útočník jmenoval Adel Kermiche a bylo mu 19 let. Muž dvakrát použil falešné doklady, aby obelstil policii a dostal se do Sýrie, dodal prokurátor. Po druhém pokusu o odjezd do Sýrie úřady Kermiche, zadrženého v Turecku, poslaly do vazby, kde byl až do března letošního roku.
Kermichovi poté vyšetřující soudce uložil domácí vězení a muž musel nosit elektronický náramek sledující jeho pohyb, který však býval několik hodin denně vypnutý. Útok se stal právě v době, kdy byl náramek deaktivovaný, prohlásil prokurátor. Totožnost druhého z atentátníků není podle Molinse dosud známa.
Muži ozbrojení noži vtrhli do kostela v Saint-Étienne du Rouvray jižně od města Rouen během dopolední mše. Jako rukojmí vzali faráře, dvě jeptišky a dva věřící, kteří v té době v kostele byli. Útočníci faráři podřízli hrdlo a zranili další tři rukojmí.
Další jeptišce se podařilo utéct a přivolat policii. Ta oba pachatele zastřelila do 40 minut od ohlášení útoku. Podle Hollandea jen rychlý zásah zabránil ještě horší bilanci zločinu.
Vyšetřovatelé později zadrželi jednoho člověka. S odvoláním na zdroje ze státního zastupitelství to napsala agentura AP. Časopis Le Point uvedl, že zadržená osoba je nezletilá a má blíže neupřesněný vztah k jednomu z teroristů, kterým je muž s iniciálami A.K.
Podle zdroje blízkého vyšetřování, citovaného deníkem Le Figaro, měli útočníci kromě nožů také starou nefunkční pistoli a zařízení, které mělo vypadat jako výbušnina.
Zavražděnému faráři Jacquesu Hamelovi bylo podle místních obyvatel 84 let. V místním kostele sloužil desítky let. „Vždycky byl velmi diskrétní, skromný a neměl rád kolem sebe rozruch,“ řekla BBC jedna z místních obyvatelek.
Hollande: Radikálové chtějí rozbít francouzskou demokracii
Do městečka několik kilometrů od severofrancouzského Rouenu spolu s Hollandem dorazil i ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Útočníci podle prezidenta spáchali „zbabělou vraždu“, Francie prý bude proti IS dál tvrdě bojovat a terorismus ji nezlomí.
„Zaútočit na církev, zabít kněze, to je hanobení republiky, zasévání strachu. Neboť teroristé nás chtějí rozdělit, postavit proti sobě,“ dodal prezident. Cílem radikálů je podle něj rozbití francouzské demokracie.
Francie je podle svého nejvyššího představitele ve válce, a to jak v Sýrii a v Iráku, tak uvnitř země proti „džihádistům, extremistům a teroristům“. „Musím vám říci pravdu: tato válka bude dlouhá. Ale ujišťuji vás, my ji vyhrajeme,“ prohlásil Hollande.
Podle premiéra Manuela Vallse šlo o barbarský útok, který zranil celou Francii a všechny katolíky. Útok ozbrojenců v kostele odsoudil také Vatikán.
Byli to naši vojáci, hlásí islamisté
„Provedli operaci v reakci na výzvu útočit na země křižácké koalice,“ uvedla islamisty vedená agentura Amak o útočnících. IS opakovaně vyzývá své stoupence, aby prováděli atentáty v zemích, které se zapojily do boje proti jeho pozicím v Sýrii a v Iráku.
Policisté na místě zůstávají a pátrají po možných výbušninách. Přesný motiv incidentu se zatím vyšetřuje, celá země je ale v současnosti mimořádně citlivá na podobné akce. Parlament už poněkolikáté prodloužil výjimečný stav kvůli terorismu – naposledy jako reakci na útok kamionem v Nice, při kterém zemřelo přes 80 lidí.
IS přesunul válečnou frontu s Francií na její území
Nejdříve šlo o redakci týdeníku a košer obchod, poté koncertní síň, bary i fotbalový stadion. Následovalo jihofrancouzské pobřeží v Nice, nyní kostel v Normandii. O hlavním evropském cíli Islámského státu za poslední dva roky není pochyb. Francie je opakovaným terčem, i když funguje v režimu mimořádných opatření. Za národní „kletbou“ stojí podle znalců svébytná migrační politika i diskriminace, kterou lidé s odlišnými kořeny dlouhodobě cítí.
Francouzská vojska se viditelně angažují v boji proti islamistům na Blízkém východě. Francouzi se hojně účastnili koaličních náletů a například prezident Hollande nedávno uvedl, že opět nasadí ve Středomoří elitní letadlovou loď Charles de Gaulle. Dobře známé je dřívější nasazení vojsk v Mali nebo Středoafrické republice. Důvodů, proč radikály dráždí právě tato země, je víc – a méně viditelných.
„Francie si vytvořila zcela svébytný koncept sekulární společnosti, za kterým tvrdě stojí a ve kterém je náboženství odkázáno do soukromé sféry,“ uvedl před časem ve vysílání ČT bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Dobře známé jsou zákazy nošení šátků ve veřejných institucích včetně škol.
