Šéf slovenské diplomacie: Schůzka Kisky s dalajlamou poškodí Slovensko

Schůzka slovenského prezidenta Andreje Kisky s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou o uplynulém víkendu v Bratislavě poškodí vztahy Slovenska s Čínou. Řekl to šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák. Podle něj si Čína už začátkem týdne opakovaně předvolala slovenského diplomata v Pekingu.

„Slovensko to poškodí nejen proto, že Čína je největší ekonomikou světa, ale je také světová supervelmoc a člen Rady bezpečnosti (OSN), který se momentálně na Slovensko zlobí. Poškodí to naše vztahy,“ uvedl ke schůzce prezidenta Kisky s dalajlamou Miroslav Lajčák. Dodal, že Slovensku hrozí omezení kontaktů a spolupráce s Čínou nebo ukončení projektů.

Setkání tibetského dalajlamy se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou
Zdroj: Facebook Andreje Kisky

Slovenský prezident Andrej Kiska se s dalajlamou setkal v neděli v jedné z bratislavských restaurací. Prezidentská kancelář po kritice Pekingu vydala prohlášení, že Kiska se předem sešel s čínským velvyslancem na Slovensku. Prezident mu řekl, že schůzka s dalajlamou nezpochybňuje jednoznačné stanovisko Slovenska k politice jedné Číny.

Peking pokládá dalajlamu, jenž je držitelem Nobelovy ceny za mír, za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu. Tuto oblast čínská armáda obsadila v roce 1950.

  • Tibet byl původně mocnou feudální říší. Závislým na Číně se stal ve 13. století a její součástí pak v roce 1751. V lednu 1911 vyhlásil 13. dalajlama nezávislost Tibetu, kterou potvrdila tibetská duchovní a civilní správa i v roce 1949 po vyhlášení Čínské lidové republiky (ČLR).
  • Po připojení k Číně ale následovalo porušování náboženské svobody a základních lidských práv, což vyvolalo u Tibeťanů velký odpor.
  • Desátého března 1959 vypuklo ve Lhase ozbrojené povstání, k němuž se připojilo asi 20 tisíc lidí a celá tibetská armáda (asi tři tisíce vojáků). Povstání ale bylo tvrdě potlačeno – brutální zásah čínských jednotek nepřežilo 87 tisíc Tibeťanů.
  • Dalajlama uprchl následován tisíci svých stoupenců do Indie a v exilu setrvává dodnes. Status čínské autonomní oblasti získal Tibet v září 1965. Nyní má vlastní samosprávu, jeho nejvyšší představitelé jsou ale dosazováni Pekingem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Kremlem provází nejasnosti. Putin nejspíš nedorazí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Není ale jasné, zda se sám rozhovorů zúčastní. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat.
20:38Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 3 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 3 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 8 hhodinami
Načítání...