V Belgii provedli první eutanazii u dětského pacienta

Belgičtí lékaři sáhli k první eutanazii na žádost dětského pacienta. Právě Belgie je jedinou zemí světa, která povoluje asistovanou smrt nezletilým s nevyléčitelnou nemocí. Tamní média neuvedla jméno ani další podrobnosti, šlo však o pacienta s pokročilou formou nemoci bez šance na uzdravení.

Příslušný zákon platí od roku 2014. Nezletilí nemocní smějí žádat o eutanazii i v Nizozemsku, ale zde až od věku 12 let.

„Naštěstí je jen velmi málo dětí, které připadají v úvahu. To ale neznamená, že bychom jim měli odpírat právo na důstojnou smrt,“ řekl předseda belgické Federální komise pro kontrolu a posouzení eutanazie Wim Distelmans.

Nezletilý pacient musí sám požádat o eutanazii. Případ poté posoudí lékařský tým a jeden nezávislý psycholog. Souhlas musejí dát také rodiče nemocného dítěte. Navrhovatelé zákona se odvolávali na přání některých belgických lékařů a zdravotníků, kteří se setkávali s „nesnesitelnou bolestí“ u některých dětí.

Žadatelů o eutanazii v zemi přibývá

V posledních letech celkový počet osob žádajících o ukončení života vzrostl – v roce 2012 jich bylo 1432, zatímco v roce 2013 už tento počet vystoupil na 1807. Polovinu z nich tvořily osoby starší 70 let. V roce 2011 se pro asistovanou sebevraždu rozhodlo 1133 lidí, většina z nich měla zhoubný nádor a byla v závěrečném stadiu choroby. Čtvrtina z nich byla starší 80 let.

  • Cesty k řízenému odchodu ze života se nabízejí dvě – aktivní eutanazie, kdy akt usmrcení pacienta provede lékař, a asistovaná sebevražda, kdy pouze poskytne pacientovi medikaci a poslední krok, vykonání sebevraždy, ponechá na něm.

Český ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček loni v srpnu řekl, že zastáncem eutanazie není. „Lidský život je posvátný a takto bychom k němu měli přistupovat a koneckonců je to i v programovém prohlášení vlády,“ vysvětlil tehdy.

  • V Česku je eutanazie zakázaná, trestá se jako vražda. Asistovaná sebevražda je pro asistujícího trestná jako účast na sebevraždě. Sebevražda sama o sobě trestná není.
  • V Evropě je eutanazie uzákoněna v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Asistovaná sebevražda je povolená ve Švýcarsku, kde může umírajícímu pomoci lékař i laik.
  • V Česku je od roku 2012 součástí zákona o zdravotních službách institut dříve vysloveného přání pacienta, kterým může v předstihu písemně odmítnout léčbu, pokud se dostane do stavu, který ohrožuje jeho život. Lékaři se s tím setkávají výjimečně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...