Papež František vyzval svět, aby ukázal lidskou tvář „tragédii, kterou je nucená migrace“. Svět by si podle něj měl uvědomit, čím si musí procházet lidé, kteří riskují své životy, aby utekli před násilím, vydíráním a chudobou. Papež to prohlásil během mše, kterou ve středu sloužil na symbolickém místě, v mexickém městě Ciudad Juárez, které se nachází na hranici se Spojenými státy.
František Spojené státy nijak přímo nevyzval k tomu, že by měly otevřít své hranice. Namísto toho se obrátil na věřící s tím, aby „otevřeli svá srdce“ a uvědomili si, že tisíce obyvatel střední a jižní Ameriky, kteří utíkají před násilím páchaným gangy či organizovaným zločinem v jejich zemích, jsou oběťmi té nejhorší formy vykořisťování. „Již žádnou smrt! Již žádné vykořisťování!“ prohlásil papež.
Ještě před mší se papež zastavil u plotu mezi Mexikem a Spojenými státy, aby se pomodlil za migranty. Vystoupil na speciálně vytvořenou rampu ozdobenou květinami a požehnal stovkám lidí, kteří se shromáždili na americké straně hranice.
Při pokusu o ilegální překování mexicko-americké hranice ročně zaplatí životem stovky lidí.
Problém migrace je jedním z klíčových témat prezidentské kampaně v USA i papežova pontifikátu. Favorit republikánů na úřad prezidenta Donald Trump v úterý papežovu cestu k hranicím kritizoval. „Myslím, že nechápe nebezpečí otevření hranic. Domnívám se, že Mexiko ho k tomu přimělo, protože chtějí zachovat status quo,“ řekl televizi Fox Trump, který prosazuje vyhoštění všech asi 11 milionů ilegálních imigrantů v USA a vystavění plotu na hranicích s Mexikem.
Vatikánský mluvčí Federico Lombardi ale vzápětí popřel, že by mělo Františkovo gesto politický podtext. Starost o uprchlíky je jedním ze středobodů Františkova pontifikátu, upozornil Lombardi.
V místní věznici se papež pomodlil se sedmi sty vrahy a únosci. Kdysi rozhodovali, kdo z jejich obětí zemře a kdo bude žít. Teď za to platí. Jsou ale jen zlomkem oproti těm, kdo zločiny páchají bez trestu. Za posledních deset let brutalitě drogových kartelů v Mexiku podlehlo 100 tisíc lidí, 26 tisíc beze stopy zmizelo.
Celé regiony svazuje korupce a nulové vyhlídky. Hlavně mladým František vzkazoval, ať se nevzdávají svých snů. „Je lež, že jediný způsob, jak žít, jak být mladý, je chytit se ruky překupníků drog a těch, kteří rozsévají smrt a zkázu. To je lež,“ zdůraznil papež při svém kázání.
Promlouval do duše i kněžím. Zpovědní tajemství je v Mexiku možná těžší než jinde. O to důslednější morální vedení očekává. „Papež nám říkal, ať se nesmiřujeme se zlem, ať si nezvykáme na násilí a nepřijímáme korupci, že s tím můžeme něco dělat,“ vypráví kněz Jose Antonio Oceguera.
Ke katolictví se hlásí 81 procent Mexičanů. Ústava z roku 1917 ale vliv církve na veřejný život omezila. Je proto poctou, že Františka jako vůbec prvního papeže pozval prezident do Národního paláce.
Kromě mladých bez vyhlídek, nemocných, chudých a politiků s klesající popularitou papež snad potěšil i původní obyvatele. Jejich předky v 16. století porobili katoličtí dobyvatelé. On jim přinesl dekret povolující sloužit mši v jejich domorodých jazycích.
Františkova cesta do Mexika se zapsala do historie den před jejím oficiálním zahájením, když se papež při mezipřistání na Kubě setkal s ruským patriarchou Kirillem. Šlo o první schůzku nejvlivnějších představitelů římskokatolické a pravoslavné církve. František s Kirillem z Havany vyzvali k zastavení „vyhlazování“ křesťanů mimo jiné na Blízkém východě a vyjádřili přání, aby byla obnovena jednota křesťanů.
