František s patriarchou Kirillem volají po ukončení vyhlazování blízkovýchodních křesťanů

Papež František se na letišti v Havaně sešel s ruským patriarchou Kirillem. Jde o historickou schůzku nejvlivnějších představitelů obou církví. František s Kirillem následně vyzvali k zastavení „vyhlazování“ křesťanů na Blízkém východě a k přijetí opatření na jejich záchranu. Oba volají po obnovení jednoty mezi křesťany.

Na letišti v Havaně papeže přivítal kubánský prezident Raúl Castro. František již Kubu navštívil loni v září poté, co Vatikán zprostředkoval obnovení diplomatických vztahů mezi USA a ostrovním státem.

S Castrem předtím jednal také Kirill, který podle ruských agentur řekl, že „kubánský lid prokázal svoje právo žít tak, jak je přesvědčený, že je vhodné“. Podle RIA Novosti sdělil, že „hrdinství je duchovní koncept, který se nedá naučit z knih“. „Je odvozen od duchovního života člověka,“ dodal.

František a Kirill se sešli v letištní budově. Oba činitelé se na uvítanou objali a třikrát políbili na tvář. „Konečně se vidíme. Jsme bratři. Je naprosto zřejmé, že to je Boží vůle,“ zvolal František. „Teď je vše snazší,“ odpověděl mu Kirill. 

„V mnoha zemích Blízkého východu a severní Afriky jsou celé rodiny, obce a města našich bratří a sester v Kristu zcela vyhlazovány,“ uvedli oba činitelé ve společném prohlášení. „Jejich kostely jsou pustošeny a barbarsky drancovány, jejich posvátné objekty jsou znesvěcovány a jejich památky ničeny,“ uvádí se dále v deklaraci.

Žádní konkurenti, ale bratři

V třicetibodovém prohlášení oba představitelé vyjádřili připravenost překonat historické rozpory s poukazem na to, že „nejsou konkurenty, ale bratry“. „S vědomím, že řada problémů přetrvává, doufáme, že naše setkání přispěje k obnovení jednoty chtěné Bohem,“ dodali také  oba činitelé.

Římští katolíci se rozešli s východními ortodoxními křesťany, kteří jsou roztříštění do několika velkých patriarchátů, už v 11. století.

„To setkání se uskutečnilo proto, že se to oběma stranám v tuto chvíli hodilo. V červnu čeká patriarchu Kirilla velký sněm všech autokefálních církví a tímto způsobem chce ukázat, že je nejvlivnější osobou ortodoxní církve. Papež František si zase chce pootevřít dvířka k Putinovi, protože si od něho slibuje, že je to muž, který může pomoci křesťanům na Blízkém východě a může také pomoci navázat vztahy mezi Vatikánem a Čínou,“ okomentoval setkání dramaturg Martin Horálek.

František si cestou do Mexika zkusil sombrero
Zdroj: Alessandro Di Meo/Reuters

Františka čeká putování po Mexiku

Po jednání v Havaně František odletí na návštěvu Mexika, kde zůstane do 18. února. Bude ubytován v mexické metropoli, v sobotu se zde setká s prezidentem Enriquem Penou Nietem a večer bude sloužit mši v Bazilice Panny Marie Guadalupské, patronky americké. V dalších dnech bude sloužit ještě čtyři mše v jiných městech. V neděli to bude Ecatepec, jedno z měst s nejvyšší kriminalitou v zemi, ležící v metropolitní oblasti hlavního města.

V pondělí zavítá František do nejchudšího státu Mexika, Chiapasu, kde bude ve městě San Cristóbal de Las Casas sloužit mši pro domorodé obyvatelstvo. Tam má také vyhlásit dekret, který umožní sloužit mše v domorodých jazycích.

Dělníci připravují pódium před katedrálou v Mexiko City
Zdroj: Edgard Garrido/Reuters

Návštěvu Mexika zakončí František oficiálně ve středu, kdy bude sloužit mši ve městě Ciudad Juárez na hranicích s USA. Předtím pozdraví věřící na druhé straně hranice, kde se očekává asi 50 000 osob, kteří na stadionu v El Pasu budou sledovat papežovu mši na velké obrazovce. František chce tímto gestem protestovat proti xenofobii, kterou v posledních měsících rozdmýchává mimo jiné republikánský uchazeč o úřad prezidenta USA Donald Trump.

František, který je prvním latinskoamerickým papežem, je třetí hlavou katolické církve, která do Mexika zavítá. První byl v roce 1979 Jan Pavel II., který Mexiko navštívil celkem pětkrát; na jaře 2012 byl v Mexiku také papež Benedikt XVI. Od 70. let se ale počet vyznavačů katolické víry v Mexiku snížil z 95 procent na zhruba 83.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...