Body i ztráty ukrajinských oligarchů v čase války

Kyjev – Jedni z kyjevské revoluce těžili, jiní o své peníze i moc spíše přicházejí. Rok od převratu na Majdanu je možné částečně bilancovat nejen ve společnosti, ale i ukrajinské elitě. V některých případech navíc jejich postavení stále znamená jisté riziko pro demokratickou vládu na Ukrajině.

Nelehké období jistě prožil „čokoládový král“ Petro Porošenko. K politice přičichl už dříve: V minulosti šéfoval radě národní banky, ministerstvu obchodu i ukrajinské diplomacii. Právě on ale ze všech místních oligarchů prožil největší změnu – přesun z podnikatelského prostředí do politické funkce, kterou mu mnozí světoví lídři nezávidí.

Místo ropy a těžkého strojírenství – jak je v mnoha částech Ukrajiny zvykem – pátý nejbohatší Ukrajinec přišel ke svému jmění, které časopis Forbes v březnu 2013 odhadl na 1,6 miliardy dolarů, díky podnikání v oboru cukrovinek. Jeho cukrářské impérium navzdory dlouhodobé válce i ekonomickým problémům země dál vydělává. Porošenko ale vlastní i televizní stanici i podíly v bance. Slib, že většinu svých podniků po zvolení do čela země prodá, zatím nesplnil. K prodeji prý není příliš vhodná doba. Porošenko má nyní podle svého finančního poradce důležitější věci na práci.

Kromě války proti povstalcům jsou to totiž mocenské boje přímo v Kyjevě. Změny na generálním prokurátorství, odchod lidí odpovědných za protikorupční boj či potrestání zločinů z Majdanu, může poukazovat na sílící vliv Porošenkova odpůrce Ihora Kolomojského.

Gubernátor Dněpropetrovska, oligarcha a zarytý nepřítel Vladimíra Putina vydělal ve finančním sektoru a médiích. A podle pozorovatelů se mu daří i dnes. Za aktivní pomoc v boji proti povstalcům má prý příznivou pověst u ukrajinské vlády.

  • Ukrajinistka Lenka Víchová v Horizontu ČT24: „Oligarchové jsou pořád klíčovými hráči v ukrajinské politice, změnila se ale trochu konstelace. Oligarchové jsou v ukrajinské politice a hospodářství činní už od poloviny 90. let a vždy činili obrovský tlak na politiky.“
Achmetov oslavil se svým Šachtarem v roce 2009 zisk Poháru UEFA
Zdroj: ČTK/AP/Ibrahim Usta

Boje naopak tvrdě dolehly na nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova. Jeho jmění se podle agentury Bloomberg ztenčilo téměř o pětinu. Největší ztráty prý ukrajinský oligarcha utrpěl během posledních tří měsíců, tedy v období nejtvrdších bojů mezi povstalci a ukrajinskou armádou. Ještě v srpnu byl Achmetov v žebříčku světových miliardářů na 88. místě.

V důsledku bojů bylo na Donbasu uzavřeno několik významných šachet a průmyslových podniků, řada dalších byla vážně poškozena. Zničeno bylo víc než 50 procent dálkového elektrického vedení. Těžce postiženy byly dva z největších Achmetovových podniků, hutní závody Azovstal a MMK. Ze stadionu jeho fotbalového klubu Šachťar jsou nyní ruiny. Místo aby mu vydělával, rozděluje v něm jídlo potřebným.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 15 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 32 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...