V Afghánistánu se vyrábí 93 procent světové spotřeby heroinu

Kábul - Celých 93 procent světové spotřeby heroinu pokryje podle OSN výroba v Afghánistánu. Před několika týdny tam vyvrcholila sklizeň opia, ze kterého se heroin vyrábí. Maková pole jsou hlavně v oblastech, které afghánská vláda nemá plně pod kontrolou. A kromě farmářů zisk pomáhá Talibanu. Financuje z něj boj proti NATO a afghánské armádě.

Neuspokojená poptávka vyvolává nikdy nekončící nabídku. Navzdory obrovskému mezinárodnímu tlaku na zničení jednoho z největších světových center výroby heroinu, jeho produkce v Afghánistánu dlouhodobě roste.

To je případ i jeskynního komplexu Tora Bora ve východním Afghánistánu. Kdysi se tu před americkou invazí schovával Usáma bin Ládin. Teď je oblast rájem lukrativního byznysu. Ke zpracování surového opia na dobře prodejný heroin stačí znát základní postupy a mít jednoduchou mobilní laboratoř. V případě nebezpečí se dá kdykoli sbalit a odvézt pryč.

Opiová sklizeň vyvrcholila před třemi týdny. Teď je u konce i rafinace a místní čeká závěrečná fáze: balení a prodej. Každý z těchto balíčků ukrývá kilo heroinu. Na černém trhu to pro výrobce znamená v přepočtu asi 45 tisíc českých korun. Jeden osel unese drogu v hodnotě milionu. A to už stojí za velké riziko. Nejblíž je to na černý trh do Pákistánu a pak k zákazníkům do Evropy nebo Spojeným státům.

Výroba drog je páteří afghánské ekonomiky a pro místní navíc dobře zaplacená možnost obživy. „Produkce opia je pro tyto farmáře otázkou přežití,“ vysvětluje afghánský prezident Hamíd Karzáí. Úřady sice ničí pole, nebo platí farmářům kompenzace za to, že skončí s pěstováním makovic. Proti výrobě opia a následně heroinu bojují i místní klerici, protože to odporuje. Čísla jsou ale neúprosná. V roce 2003 rostly na téměř dvou set tisících akrech afghánské půdy makovice. V roce 2007 to už bylo skoro pět set tisíc akrů, což je přes 880 tun heroinu. Letos odborníci očekávají stejná čísla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...