Británie sníží počet jaderných ponorek ze čtyř na tři

Londýn – Británie chce zmenšit svou flotilu jaderných ponorek. Premiér Gordon Brown hodlá v Radě bezpečnosti OSN nabídnout snížení počtu plavidel systému Trident ze čtyř na tři. O kompletní likvidaci svých jaderných zbraní ale Británie jednat nehodlá. O redukci jaderného arzenálu celosvětově usiluje i americký prezident Obama.

Předložený plán na redukci válečných zbraní přichází v době, kdy britská vláda hledá cesty, jak bojovat proti velkému deficitu ve veřejných financích. Premiér však ujistil, že britský jaderný arzenál nebude sloužit k prodeji.

Britský ministr zahraničí David Miliband upozornil, že nadále je dlouhodobým cílem úplné odzbrojení, k tomu ale podle něj zatím vzhledem k mezinárodní situaci není prostor.

„Odmítáme jednostranné jaderné odzbrojování (…), protože svět není v situaci, kdy by se odpovědné mocnosti měly zbavovat svých zbraní; jaderná hrozba ze strany některých států zůstává. A jak řekl prezident Obama v Praze, kompletní odzbrojení představuje skutečně dlouhodobý cíl, kterého se zřejmě nedožijeme nejen my, ale ani naše děti,“ řekl Miliband.

Program Trident

  • 4 ponorky typu Vanguard (Vanguard, Victorious, Vigilant, Vengeance)
  • 58 balistických raket americké výroby Trident
  • kolem 200 jaderných hlavic
  • minimálně 1 z ponorek je vždy na hlídkovací misi s 16 raketami Trident a 48 jadernými hlavicemi

Zasedání Rady bezpečnosti OSN bude předsedat americký prezident Barack Obama. V plánu je jednání s Moskvou o snížení amerických a ruských jaderných hlavic. Hlavním úkolem však bude vyřešit, jak zamezit šíření jaderných zbraní do států, které znalost výroby jaderných zbraní nemají.

Britský systém Trident tvoří čtyři jaderné ponorky s raketami nesoucími jaderné hlavice. Vláda ho plánovala po roce 2020 nahradit novým systémem za 20 miliard liber (nyní asi 600 miliard korun). Podle průzkumu by se však 54 procent Britů raději jaderných zbraní vzdalo zcela, než aby se do něj investovaly desítky miliard liber. Pro obnovu jaderného arzenálu je 42 procent voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...