Zemřela jediná Stalinova dcera Světlana

Madison (USA) - V pětaosmdesáti letech zemřela v americkém Wisconsinu Světlana Allilujevová, nejmladší dítě a jediná dcera sovětského diktátora Josifa Stalina a jeho druhé manželky Naděždy. Allilujevová, na západě známá jako Lana Petersová, zemřela 22. listopadu na rakovinu tlustého střeva. Její útěk ze Sovětského svazu v roce 1967 otřásl tehdejším sovětským komunistickým režimem. USA jí udělily občanství.

Allilujevová odjela ze Sovětského svazu v roce 1966 do Indie, kde prý chtěla uložit popel svého zemřelého třetího manžela, který byl Ind, a vrátit se domů. Namísto toho se objevila na americkém velvyslanectví v Dillí, kde požádala o politický azyl. Po krátkém pobytu ve Švýcarsku odletěla do Spojených států. Při příletu do New Yorku v roce 1967 tehdy jednačtyřicetiletá prominentní uprchlice řekla, že přijela hledat seberealizaci, která jí byla v Rusku dlouho odpírána.

V jedné ze svých knih, z nichž hlavně ta první se stala na Západě bestsellerem a v nichž vzpomíná na otce, který zemřel v roce 1953, napsala, že to byl citově chladný a paranoidní muž.

J.V. Stalin
Zdroj: Getty Images/Hulton Archive

Poté, co dva roky žila v Británii, se v roce 1984 vrátila do Sovětského svazu, protože prý chtěla vidět své děti. Komunistický režim jí vrátil občanství a Allilujevová kritizovala život v USA a Británii, kde prý nikdy nebyla skutečně svobodná. Po zhruba roce ale v Sovětském svazu požádala o povolení vycestovat poté, co se prý pohádala s příbuznými. Vrátila se do Spojených států a přísahala, že se do své vlasti už nikdy nevrátí.

Světlana Allilujevová se narodila 28. února 1926. Byla čtyřikrát vdaná, naposledy za Williama Wesleyho Peterse, po němž přijala jméno Lana Petersová. S ním se v roce 1973 rozešla. Měli spolu dceru Olgu.

Allilujevová, která poslední léta svého života strávila zcela v ústraní, měla dva bratry - Jakova, kterého zajali Němci v roce 1941 akterý zemřel v koncentračním táboře, když údajně jeho otec za něj odmítl intervenovat, a Vasilije, který zemřel ve čtyřiceti jako těžký alkoholik.

1 minuta
Zemřela jediná Stalinova dcera
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...