Cameron mi psal SMS zprávy, potvrdila bývalá šéfka novin před komisí

Londýn - Bývalá šéfka novin Ruperta Murdocha Rebeka Brooksová dnes vypovídá před specální britskou vyšetřovací komisí, která se snaží zjistit, jak konkrétně fungovaly odposlechy celebrit nebo i pozůstalých po obětech terorismu, které shromažďovaly britské bulvární noviny The Sun a News of the World (NoW). Výslech se zatím zabývá převážně tím, jaké byly osobní kontakty a vztahy Brooksové s bývalými britskými premiéry. Hovořila třeba o tom, jaké textové zprávy dostávala po své rezignaci od současného premiéra Davida Camerona.

Komise také zkoumala, jak dobře se Brooksová znala a jak vycházela s bývalým premiérem Tony Blairem. Uvedla například to, že ve svém úřadě nepoužívala ani mobilní telefon ani počítač. Pokud s premiérem chtěla hovořit, tak to údajně bylo přes pevnou telefonní linku. Zatímco s Blairem a jeho ženou se spřátelila, s dalším premiérem Gordonem Brownem tomu tak nebylo. Z jejího svědectví také vyplynulo, že lobbovala u vládních představitelů kvůli Murdochovu záměru převzít televizi BSkyB a zasahovala za vlády labouristů do dlouhodobého sporu mezi Blairem a Brownem.

Brooksová se rovněž vyjádřila ke svému vztahu s Murdochem. V důležitých otázkách prý měli na věc stejný názor, ale rozcházeli se, například co se týče problematiky životního prostředí či imigrace. Brooksová mimo jiné upřednosťňovala spíš celebrity, zatímco Murdoch požadoval víc seriózních témat. Měl ale v lásce X Factor.

Od propuknutí skandálu byla třiačtyřicetiletá Brooksová dvakrát zatčena a vyslýchána kvůli odposlechům a maření výkonu spravedlnosti.

David Cameron
Zdroj: ANDY RAIN/ISIFA/EPA

Cameron „smskoval“ Brooksové

Během kampaně před parlamentními volbami v květnu 2010 si s Cameronem vyměňovali prý asi dvě textové zprávy týdně. Cameron je prý podepisoval DC. „Někdy je končil LOL, to mělo znamenat lots of love (srdečně, doslova hodně lásky). Pak jsem mu řekla, že to znamená laugh out loud (nemohu se udržet smíchy, doslova směju se nahlas) a pak už je tak nepodepisoval,“ řekla Brooksová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...