Janukovyč nehodlá podepsat asociační smlouvu s EU

Kyjev – Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč nepodepíše na summitu ve Vilniusu asociační dohodu s Evropskou unií – a to bez ohledu na to, zda ve čtvrtek ukrajinský parlament schválí zákon umožňující expremiérce Tymošenkové vycestovat na léčení do zahraničí, kterým unie podmiňuje přiblížení Ukrajiny. Janukovyč oznámil svůj postoj eurokomisaři EU pro rozšíření Štefanu Fülemu. Brusel ovšem zprávám z Ukrajiny nepřikládá větší význam a dál připravuje podpis smlouvy. Sám Füle Janukovyče pochválil za jeho odhodlání prosadit zákon o léčbě odsouzených v zahraničí.

„Tato slova podle dvou na sobě nezávislých zdrojů České televize zazněla na setkání prezidenta Janukovyče s eurokomisařem Fülem, který přijel do Kyjeva osobně lobbovat za přijetí posledních zákonů, které unie vyžaduje k přijetí asociační dohody s Ukrajinou. Janukovyč měl prohlásit, že by Ukrajina v tuto chvíli podpisem dohody velmi tratila. Proto se ji rozhodl nepodepsat,“ uvedl zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Podle něj mluvil Janukovyč o částce kolem 500 miliard eur v následujících deseti letech, o které by Ukrajina přišla kvůli útlumu obchodů s Ruskem a chtěla by si je nechat kompenzovat od EU.

Janukovyčovo „ne“ unii zmiňují i další zdroje

Informaci o údajném odmítavém stanovisku Janukovyče přinesl i ukrajinský anglicky psaný list Kiyv Post. „Janukovyč zjevně řekl Fülemu, že asociační smlouvu ve Vilniusu podepsat neplánuje,“ uvedl list s odvoláním na své blíže neurčené zdroje. Opozice má podle Kiyv Post podezření, že Janukovyč chce touto taktikou získat od evropských států nějaké výhody. „Nemusí to ale vyjít, protože mezi činiteli EU převládá pocit rozčarování a zrady,“ konstatuje list. Stejnou informaci prý dostal i stálý zástupce EU v Kyjevě Jan Tombiński od ukrajinského ministra zahraničí Leonida Kožary.

Unie si pro ukrajinské přidružení stanovila řadu podmínek, z nichž většinu Kyjev splnil. Hlavní překážkou ale zůstávalo věznění Tymošenkové, které se na Západě stalo symbolem ukrajinské selektivní justice. Jednání kyjevského parlamentu proto v posledních dnech napjatě sledovala řada unijních politiků, včetně eurokomisaře pro přidružení Füleho a zvláštních zmocněnců Aleksandera Kwaśniewského a Pata Coxe. Ti za poslední dva roky přijeli do Kyjeva kvůli Tymošenkové sedmadvacetkrát.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Eurokomisař bude jako první informovat státy EU

Füle po ukončení nejnovější dvoudenní návštěvy Ukrajiny vydal prohlášení, podle něhož je
Brusel integraci Ukrajiny „nezvratně oddán“. "Odhodlání EU povýšit vztahy s Ukrajinou na novou úroveň, a otevřít tak nové možnosti pro ukrajinský národ, je pevné. Dveře pro tento
kvalitativní skok kupředu jsou otevřené," konstatoval eurokomisař.

Füleho mluvčí Peter Stano po příjezdu z Kyjeva do Bruselu novinářům sdělil, že Füle nejprve s výsledky své mise seznámí členské státy Evropské unie, novináři prý obdrží zprávu později.

Štefan Füle
Zdroj: ČT24

Unie dál věří v podpis dohody

Unijní ministři zahraničí vyslali ze svého pondělního zasedání v Bruselu do Kyjeva signál, že EU je se svým konečným rozhodnutím o asociaci, plánovaným původně na pondělí, ochotna ještě deset dnů vyčkat. Jako nejzazší termín pro podpis dohody stanovil Brusel 28. a 29. listopad, kdy se ve Vilniusu sejde summit Východního partnerství.

„Náš pohled zůstává stejný. Jsme odhodláni v práci pokračovat. Uvidíme, nakolik je odhodlání Ukrajinců podepsat dohodu seriózní. Situace na Ukrajině je velice složitá, a ne všechny signály, které odtamtud přicházejí, si zaslouží pozornost,“ uvedl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, jehož země EU předsedá do konce roku.

Odhodlání Kyjeva podepsat koncem měsíce na summitu Východního partnerství asociační smlouvu dnes potvrdil ukrajinský premiér Mykola Azarov. „Parlament pokračuje v přípravě integračních zákonů,“ prohlásil Azarov na tiskové konferenci v ruském Petrohradu, kde se účastní schůze premiérů Společenství nezávislých států. Příprava k vilniuskému summitu na Ukrajině podle něj pokračuje „absolutně normálně“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajný rusko-íránský program nadzvukových střel může ohrozit síly USA

Rusko a Írán prohlubují finanční, zpravodajské i vojenské vazby. Stanice Fox News odhalila, že neveřejný ruský dokument z roku 2024 počítal s plánem, jak obcházet sankce, a to i posílením spolupráce v jaderné oblasti či v ropném sektoru. V islámské republice se měly začít vyrábět rovněž díly do ruských letadel. Podle listu Financial Times (FT) Moskva tajně pomáhá Teheránu s vývojem pokročilé nadzvukové střely s plochou dráhou letu. Tyto rakety by mohly vážně ohrozit námořní síly USA na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla rafinerii 1500 kilometrů od hranice. Rusko útočilo drony na Kyjev

Ukrajina hlásí další ruské vzdušné útoky na Kyjev. V ukrajinském hlavním městě v pátek ráno zahynul čtrnáctiletý chlapec, informuje policie. Při nočních útocích zemřel jeden člověk v Oděse. The Kyiv Independent informoval o tom, že ukrajinské síly zaútočily na rafinerii v Permu, která se nachází asi 1500 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Ruské úřady hlásí po ukrajinských dronových náletech dva mrtvé.
08:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 6 hhodinami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 8 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.