Janukovyč nehodlá podepsat asociační smlouvu s EU

Kyjev – Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč nepodepíše na summitu ve Vilniusu asociační dohodu s Evropskou unií – a to bez ohledu na to, zda ve čtvrtek ukrajinský parlament schválí zákon umožňující expremiérce Tymošenkové vycestovat na léčení do zahraničí, kterým unie podmiňuje přiblížení Ukrajiny. Janukovyč oznámil svůj postoj eurokomisaři EU pro rozšíření Štefanu Fülemu. Brusel ovšem zprávám z Ukrajiny nepřikládá větší význam a dál připravuje podpis smlouvy. Sám Füle Janukovyče pochválil za jeho odhodlání prosadit zákon o léčbě odsouzených v zahraničí.

„Tato slova podle dvou na sobě nezávislých zdrojů České televize zazněla na setkání prezidenta Janukovyče s eurokomisařem Fülem, který přijel do Kyjeva osobně lobbovat za přijetí posledních zákonů, které unie vyžaduje k přijetí asociační dohody s Ukrajinou. Janukovyč měl prohlásit, že by Ukrajina v tuto chvíli podpisem dohody velmi tratila. Proto se ji rozhodl nepodepsat,“ uvedl zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Podle něj mluvil Janukovyč o částce kolem 500 miliard eur v následujících deseti letech, o které by Ukrajina přišla kvůli útlumu obchodů s Ruskem a chtěla by si je nechat kompenzovat od EU.

Janukovyčovo „ne“ unii zmiňují i další zdroje

Informaci o údajném odmítavém stanovisku Janukovyče přinesl i ukrajinský anglicky psaný list Kiyv Post. „Janukovyč zjevně řekl Fülemu, že asociační smlouvu ve Vilniusu podepsat neplánuje,“ uvedl list s odvoláním na své blíže neurčené zdroje. Opozice má podle Kiyv Post podezření, že Janukovyč chce touto taktikou získat od evropských států nějaké výhody. „Nemusí to ale vyjít, protože mezi činiteli EU převládá pocit rozčarování a zrady,“ konstatuje list. Stejnou informaci prý dostal i stálý zástupce EU v Kyjevě Jan Tombiński od ukrajinského ministra zahraničí Leonida Kožary.

Unie si pro ukrajinské přidružení stanovila řadu podmínek, z nichž většinu Kyjev splnil. Hlavní překážkou ale zůstávalo věznění Tymošenkové, které se na Západě stalo symbolem ukrajinské selektivní justice. Jednání kyjevského parlamentu proto v posledních dnech napjatě sledovala řada unijních politiků, včetně eurokomisaře pro přidružení Füleho a zvláštních zmocněnců Aleksandera Kwaśniewského a Pata Coxe. Ti za poslední dva roky přijeli do Kyjeva kvůli Tymošenkové sedmadvacetkrát.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Eurokomisař bude jako první informovat státy EU

Füle po ukončení nejnovější dvoudenní návštěvy Ukrajiny vydal prohlášení, podle něhož je
Brusel integraci Ukrajiny „nezvratně oddán“. "Odhodlání EU povýšit vztahy s Ukrajinou na novou úroveň, a otevřít tak nové možnosti pro ukrajinský národ, je pevné. Dveře pro tento
kvalitativní skok kupředu jsou otevřené," konstatoval eurokomisař.

Füleho mluvčí Peter Stano po příjezdu z Kyjeva do Bruselu novinářům sdělil, že Füle nejprve s výsledky své mise seznámí členské státy Evropské unie, novináři prý obdrží zprávu později.

Štefan Füle
Zdroj: ČT24

Unie dál věří v podpis dohody

Unijní ministři zahraničí vyslali ze svého pondělního zasedání v Bruselu do Kyjeva signál, že EU je se svým konečným rozhodnutím o asociaci, plánovaným původně na pondělí, ochotna ještě deset dnů vyčkat. Jako nejzazší termín pro podpis dohody stanovil Brusel 28. a 29. listopad, kdy se ve Vilniusu sejde summit Východního partnerství.

„Náš pohled zůstává stejný. Jsme odhodláni v práci pokračovat. Uvidíme, nakolik je odhodlání Ukrajinců podepsat dohodu seriózní. Situace na Ukrajině je velice složitá, a ne všechny signály, které odtamtud přicházejí, si zaslouží pozornost,“ uvedl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, jehož země EU předsedá do konce roku.

Odhodlání Kyjeva podepsat koncem měsíce na summitu Východního partnerství asociační smlouvu dnes potvrdil ukrajinský premiér Mykola Azarov. „Parlament pokračuje v přípravě integračních zákonů,“ prohlásil Azarov na tiskové konferenci v ruském Petrohradu, kde se účastní schůze premiérů Společenství nezávislých států. Příprava k vilniuskému summitu na Ukrajině podle něj pokračuje „absolutně normálně“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky na ukrajinskou energetiku jsou podle komise OSN válečnými zločiny

Rusko útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu podniká v souladu se svojí politikou, jejímž záměrem je připravit civilní obyvatelstvo o nezbytné dodávky energie a způsobit mu utrpení, uvádí vyšetřovací komise pro Ukrajinu Rady OSN pro lidská práva. Úmyslnými útoky na civilní objekty se ruské úřady podle zprávy vyšetřovací komise dopouštějí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Se začátkem nové topné sezony ruská armáda útoky na energetické objekty na Ukrajině zesílila.
před 18 mminutami

Protesty ve Francii pohání strach z „úpadku“, chaos nahrává Rusku

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.
před 1 hhodinou

Lula byl počtvrté zvolen brazilským prezidentem. Bolsonaro odmítá uznat porážku

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb. Lulovi mezitím k vítězství pogratulovala řada světových lídrů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise OSN: Izrael spáchal na Západním břehu zločiny proti lidskosti

Izraelské úřady a izraelské síly spáchaly na okupovaném Západním břehu zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení, znásilňování a dalších forem sexuálního násilí, uvedla ve zprávě nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území. Izraelský velvyslanec při OSN v Ženevě zprávu odmítl a označil ji za „pokus o zničení židovského státu“.
14:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AI model Claude obešel bez vyzvání paywall a dostal se k datům o hlasování v USA

Model umělé inteligence (AI) Claude od společnosti Anthropic obešel placený přístup k údajům o hlasování v americkém státě Georgia, ačkoli k tomu nebyl vyzván. Informoval o tom v neděli server Axios, který se odvolává na mluvčího firmy. Dotčená data jsou sice veřejná, stát je ale zpřístupňuje za poplatek. Případ může podle agentury AFP dále posílit obavy, že se umělá inteligence vymkne lidské kontrole.
před 4 hhodinami

Vučiče porazil studentský „experiment“ bez jasného vůdce a směřování

Vítězství Studentské kandidátky (SL) v srbských parlamentních volbách je symbolickým završením dvou let protivládních protestů, v jejichž čele stáli právě studenti. Ti sice o poslanecké mandáty sami neusilovali, jimi sestavený tým osobností z různých oblastí společnosti ale s výrazným náskokem porazil dlouholetého hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, jehož autoritativní režim teď slibuje demontovat. Jinak ale SL nemá jasnou ideologii a zatím není ani zřejmé, koho navrhne na premiéra.
před 4 hhodinami

Začalo to resortem Trumpova zetě. Teď Albánci žádají odchod premiéra

Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.
před 6 hhodinami

Ukrajina po ruských úderech hlásí zraněné. Rusko informovalo o mrtvých

Ruské dronové útoky na Ukrajinu si v noci na pondělí vyžádaly nejméně devět zraněných, informovaly ukrajinské úřady. Rusko tvrdí, že také čelilo dronovým útokům. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev sdělil, že dronové údery ve Voroněži zabily dva lidi a dalších 17 včetně dítěte zranily. Zpravodajský kanál Exilenova+ uvedl, že protivzdušná obrana ničila drony přímo nad Voroněží místo jejich likvidace ještě před jejich příletem do města. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
10:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.