Kišiněv - Moldavský ústavní soud rozhodl spor o název místního státního jazyka. Místo dosavadního názvu „moldavština“, který mnozí v zemi považují za pozůstatek sovětské éry, se bude napříště státní jazyk nazývat rumunština. Jazyky, jimiž se hovoří v Moldavsku a Rumunsku, jsou fakticky identické. Podle moldavských médií byl spor o název státního jazyka ryze politický.
Proti přejmenování státního jazyka brojili opoziční komunisté, kterým vadí postupné sbližování Moldavska s Rumunskem, s nímž nejchudší země Evropy sdílí tradice, jazyk i kulturu. Moldavsko bylo až do sovětské anexe v roce 1940 součástí Rumunska, nezávislost na SSSR vyhlásilo v roce 1991.
Odpůrci rumunštiny argumentovali tím, že moldavská ústava výslovně za státní jazyk označuje moldavštinu. Podle ústavního soudu má ale vyšší platnost než ústava země deklarace nezávislosti z počátku 90. let, v níž je jako státní jazyk uvedena rumunština.
- „Deklarace nezávislosti je nedílnou součástí ústavy. V případě rozporů má platnost deklarace nezávislosti. Rozhodnutí je konečné a není proti němu odvolání,“ uvádí se v nálezu ústavního soudu.
Rozhodnutí soudu přivítala moldavská prozápadní vláda i sousední Rumunsko. Podle rumunského prezidenta Traiana Baseska je nález soudu „aktem historické spravedlnosti“.
Moldavsko nedávno vykročilo k rozchodu se sovětskou minulostí, když parafovalo dohodu o přidružení k Evropské unii. I tento krok vyvolal protesty komunistické opozice, která dokázala přivést do ulic na 50 000 demonstrantů.
