Hasičů v obcích zasažených tornádem ubylo, většina území je uklizená

Nahrávám video

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Ještě v sobotu se počet hasičů pohyboval kolem osmi set, spolu s nimi zasahovali také vojáci. Hasiči avizovali, že jich od pondělí bude v zóně tornáda zhruba polovina, nakonec je v akci 624 hasičů s 204 kusy techniky. Situace se neustále vyvíjí, těžko se konkrétní počty nasazených hasičů predikují, vysvětlil jejich jihomoravský mluvčí Filip Venclovský.

V Hruškách, Lužicích, Mikulčicích, Moravské Nové Vsi a Hodoníně-Pánově pomáhaly takzvané odřady z různých krajů. Většina už v neděli odjela domů. „Na místě budou pokračovat v práci kromě bezmála tří stovek jihomoravských hasičů také hasičské odřady z krajů Středočeského, Vysočiny, Olomouckého, Pardubického a Zlínského,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. V odřadech bude 130 hasičů.

Na místě zůstala i těžká technika a hasiči ze záchranného útvaru. Pokračuje převoz suti z meziskládek na tři centrální úložiště. Na skládce v Hruškách se otočí sto nákladních automobilů za hodinu. Hasiči také odstraňují polomy a nebezpečné stromy v okrajových částech obcí.

V neděli měli hasiči na třicet žádostí o demolici

Těžká technika pokračuje v demolici vybraných objektů v Hruškách. V neděli večer hasiči evidovali bezmála třicet žádostí o demolici hasičskou technikou. Další žádosti budou přijímat do úterního večera.

V neděli z jižní Moravy odjeli například hasiči z Karlovarského kraje. V Lužicích u Hodonína pomáhali více než týden. Prostřídalo se tam 83 hasičů z profesionálních stanic a dobrovolných jednotek v západních Čechách. Společně s nimi na místě působily dvě členky týmu psychologické intervence. Hasiči byli nasazeni denně deset až 14 hodin.

„Stále platí, že pokud kolegové z Jihomoravského kraje opět požádají o pomoc, jsme připraveni ihned znovu zamířit na Moravu,“ informovali karlovarští hasiči na Facebooku.

Svoz dobrovolníků z Hodonína by měl pokračovat

Úklid výrazně pokročil nejen na území obcí, ale i v polích mezi nimi, která byla posetá troskami. Přispěli k tomu dobrovolníci, které v sobotu a neděli svážely z letiště u Ladné a od kulturního domu v Hodoníně autobusy. Záchytné parkoviště na letišti už není v provozu, svoz z Hodonína by měl ještě pokračovat. Dobrovolníci musí parkovat na vymezených plochách, aby neblokovali dopravu.

Vedení Jihomoravského kraje se před prodlouženým víkendem obávalo extrémního přívalu dobrovolníků, který by práce spíše komplikoval. Nakonec jich přijely stovky, pomáhaly především s úklidem v okolí obcí – na polích či vinicích.

Nejasnosti kolem dotací a pojištění

Organizace Člověk v tísni odhaduje, že tornádo silně zasáhlo asi šestnáct set domácností na Břeclavsku a Hodonínsku. „Nejprve jsme odhadovali, že tornádo silně poškodilo okolo dvanácti set domácností. Ukazuje se ale, že to bude o dost vyšší, odhadem jich bude přibližně šestnáct set,“ řekl Václav Kučera, který řídí pomoc Člověka v tísni v zasažených obcích. Statici zatím určili k demolici více než 180 domů.

Mobilní tým úředníků Státního fondu podpory investic zatím přijal 311 žádostí o dotaci na obnovu bydlení. Téměř 250 žádostí je na opravy rodinných domů, zhruba padesátka na demolice a jedenáct na opravy bytových domů spravovaných společenstvími vlastníků jednotek. Ve Stebně na Lounsku úředníci pomohli vyplnit devětatřicet žádostí o podporu.

Jedna z obětí postižených tornádem na Twitteru popsala vyřizování žádosti o dvoumilionovou dotaci: „Bylo mi řečeno, že dotace se krátí o částku od pojišťovny a dále o jakýkoliv peněžní dar, který jde oficiální cestou.“

Takový postup zkritizovali někteří opoziční politici, o špatně nastavených pravidlech hovořili například předseda ODS Petr Fiala nebo bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že maximální podpora se vypočítá jako rozdíl mezi celkovými náklady na obnovu nebo pořízení, výší vyplaceného pojistného plnění, výší jiné podpory státu a příjmem z veřejné sbírky.

Mluvčí resortu David Hořínek vysvětluje, že dotace se řídí celkovou výší škody: „Pokud má paní dům k demolici, tak je potřeba buď potvrzení škody od likvidátora pojišťovny, nebo od autorizované osoby. Pokud byla škoda vyčíslena například na 3,5 milionu korun a paní je pojištěna na dva miliony korun, státní dotace bude 1,5 milionu korun,“ popisuje.

Dary podle jeho slov nikdo neodečítá, ale je prý vhodné je použít na cokoliv jiného, než na co je určena dotace.

Aby byla pomoc co nejefektivnější, zjišťují pracovníci humanitárních organizací, co přesně lidé potřebují. Člověk v tísni mapuje škody v Mikulčicích, Lužicích a v Hodoníně. Mnozí lidé už mají nasmlouvanou rekonstrukci svých domů. Potřebují však nadále stavebniny a pomoc dobrovolníků, kterých ale na místě postupně ubývá.

Finanční pomoc

Diecézní charita Brno do konce týdne rozešle na účty zasažených lidí částky od padesáti do dvou set tisíc korun. V případě výjimečné míry poškození obydlí i 300 tisíc. V pondělí dle charity bylo připraveno 263 darovacích smluv v celkové hodnotě 51 milionů korun.

Lidé s domy určenými k demolici mohou získat čtvrt milionu korun od Českého červeného kříže. Jde o projekt nazvaný Obnova bydlení, v rámci nějž organizace rozdělí padesát milionů korun. Další dva miliony Červený kříž uvolnil na stavební materiál pro obec Stebno na Lounsku, přes kterou se přehnala silná vichřice s kroupami.

Zastupitelé Vysočiny v pondělí na mimořádném jednání zastupitelstva jednomyslně schválili dar deseti milionů korun Jihomoravskému kraji. Nabízejí také technickou a materiální pomoc pro postižené obce.

Člověk v tísni začne během příštího týdne rozesílat rychlou pomoc 150 tisíc korun prvním rodinám. V případě, že příjemci pomoci nemají bankovní účet, obdrží dar formou šeku.

Kromě rozsahu hmotných škod zjišťuje Člověk v tísni na místě i psychický stav obyvatel, aby jim mohl následně pomoci psycholog. Právě řešení traumat, která v lidech tornádo zanechalo, se vedle shánění stavebních materiálů a dobrovolníků ukázalo jako nejvíce potřebné.

„Za tu dobu, co tu jsem, pozoruji, že se situace zhoršuje. Lidem postupně všechno dochází a budou potřebovat pomoc psychologů. Pohroma, která je postihla, po sobě vedle rozbořených domů zanechá i traumatické dopady a posttraumatické šoky. Už teď pociťují někteří lidé včetně dětí paniku či úzkost, když se blíží velký mrak, nebo fouká silný vítr,“ popsal Kučera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Jih Prahy zasáhly přívalové srážky. Jižní Morava řeší následky podvečerní bouřky

Jihozápadně od Prahy se od jedné hodiny ráno vyskytovaly přívalové srážky a dle radarových odhadů napršelo i kolem 60 milimetrů srážek, uvedl ve čtvrtek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Bouřky se následně přesouvaly na jih a jihovýchod Prahy, kde lokálně spadlo až 50 milimetrů. Je pravděpodobné, že hasiči budou muset místy odčerpávat vodu, doplnil ústav. Jihem Moravy se bouřka prohnala už v podvečer. Největší škody napáchala v Prušánkách na Hodonínsku, kde poničila střechy domů a školy.
10:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Přes Brno prošla menší supercela

Přes Brno se ve středu odpoledne prohnala bouřka, podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) i menší supercela s kroupami. Hasiči hlásili několik výjezdů. Výstraha před silnými bouřkami platila do středečních 22 hodin zejména pro oblast jižních Čech. V platnosti je ale až do čtvrtečního odpoledne výstraha před vysokými teplotami, která platí pro většinu území Moravy, Slezska a v Polabí. V pátek meteorologové čekají na jižní Moravě teploty až 34 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vědci odhalili slabá místa viru klíšťové encefalitidy

Virus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, kde virovou membránu nekryje proteinový obal. Není tedy uspořádaný tak dokonale, jak vědci dosud předpokládali, ukázal výzkum institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Objev může přispět k vývoji léčiv nebo vakcín.
14. 7. 2026

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
14. 7. 2026

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
8. 7. 2026

Hasiči po čtrnácti hodinách zlikvidovali požár rodinného domu v Brně

Hasiči v Brně-Bystrci dohasili v pondělí dopoledne po čtrnácti hodinách požár rodinného domu. Už v noci na pondělí dostali požár pod kontrolu a lidem umožnili návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Dohašování trvalo až do dopoledních hodin kvůli členitostí objektu.
5. 7. 2026Aktualizováno6. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.