Rusové chystají útok v okupované Záporožské jaderné elektrárně, tvrdí Zelenskyj

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

„Připravili (Rusové) pro to vše. Bohužel, není to poprvé, co musím upozornit, že radiace nezná státní hranice, a o tom, koho postihne, rozhodne jen směr větru,“ uvedl Zelenskyj. Kvůli aktivitě ruských sil, které pravidelně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bylo zařízení mnohokrát odpojeno od vnějšího napájení, které je také nutné pro chlazení reaktorů. Podle Kyjeva navíc Rusko opakovaně ostřelovalo místa v bezprostřední blízkosti elektrárny. Moskva ostřelování okolí elektrárny popírá a viní z něj naopak ukrajinské síly.

„Nikdy a nikde by nemělo dojít k žádným teroristickým útokům na jaderné elektrárny. Tentokrát by to nemělo dopadnout jako s Kachovskou přehradou: svět byl varován, proto svět může a musí jednat,“ dodal.

Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře k tomu na Twitteru dodal, že Rusko k plánování „rozsáhlého útoku“ vede vědomí, že jeho síly nedokážou dlouhodobě udržet město Enerhodar, kde elektrárna leží. Rusko podle něj chce poškozením elektrárny zastavit ukrajinskou protiofenzivu a vytvořit neobydlenou šedou zónu, jejíž vznik pak na několik dalších let zafixuje územní status quo.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl Zelenského tvrzení jako „další lež“. Právě ruští představitelé ale ve svých vyjádřeních opakovaně lžou, Moskva do poslední chvíle popírala mimo jiné i to, že hodlá zahájit plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu. 

Zaminovaná elektrárna

Záporožská jaderná elektrárna je považována za největší v Evropě. Ruská vojska ji obsadila krátce po zahájení invaze loni v únoru.

Před dvěma dny šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov v televizi varoval, že hrozba výbuchu či havárie v elektrárně vzrostla, protože ruští vojáci zaminovali chladicí systém, beztak ohrožený zničením Kachovské přehrady, z níž elektrárna za běžných podmínek čerpá vodu potřebnou pro chlazení reaktorů.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) sice oznámila, že během návštěvy jejího ředitele v zařízení nebyly spatřeny miny v prostoru chladicího systému, jiná místa areálu ale podle ní zaminována jsou. 

„Přítomnost jakýchkoli výbušných zařízení sice není v souladu s bezpečnostními standardy, ale hlavní bezpečnostní funkce zařízení by to významným způsobem neovlivnilo,“ uvedla agentura ve své středeční zprávě.

Kyjev v předstihu varoval i před zničením Kachovské přehrady

Zelenskyj už loni varoval před ruským plánem vyhodit do povětří Kachovskou přehradu, jednu z největších vodních nádrží v Evropě. K protržení přehrady, které způsobilo humanitární a ekologickou katastrofu, došlo začátkem června.

Rusko odmítá, že by za zničením přehrady stálo, a tvrdí, že hráz se protrhla po ukrajinském ostřelování. Kyjev i mnozí analytici to ale odmítají s tím, že je fyzicky nemožné hráz vyhodit do povětří zvenčí a že ji zničili Rusové, kteří ji okupovali od začátku své plnohodnotné invaze a zaminovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...