Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.
„Naše pozice je stejná jako na začátku války, Ukrajina má právo bránit se,“ reagoval Stoltenberg na dotaz, zda se postoj Aliance nezměnil poté, co se objevily informace o ukrajinských přeshraničních útocích.
„Všichni spojenci se shodují na tom, že Moskva nemá právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO,“ řekl Stoltenberg novinářům. Je to postoj, který Aliance zastává dlouhodobě. Na tom, že Ukrajina se stane členskou zemí, se shodl už alianční summit v Bukurešti v roce 2008. Další přístup NATO k bránící se zemi, která už o vstup loni v září formálně požádala, bude klíčovým tématem červencového summitu v litevském Vilniusu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj během čtvrteční cesty do Moldavska prohlásil, že Ukrajina je připravena být ve vojenské alianci NATO a že Kyjev čeká, až bude blok připraven přijmout jeho zemi, napsala agentura Reuters.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek vyloučil, že by připojení Ukrajiny k NATO mohlo být na programu červencového summitu Aliance v litevské metropoli Vilniusu. „Musíme říci jasně, že připojení země, která je v současné době ve válce, nemůže být na pořadu jednání,“ napsal Szijjártó na Facebook. Na summitu by se nemělo diskutovat ani o časovém plánu pro vstup Ukrajiny do NATO, dodal.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková při příchodu na jednání v Oslu konstatovala, že dveře do Severoatlantické aliance zůstávají pro zájemce o členství otevřené, není ale možné, aby do NATO vstoupila země, která bojuje ve válce.
Jak ve čtvrtek generální tajemník NATO rovněž dodal, až válka skončí, je potřeba zajistit, aby „se podobná ruská agrese již neopakovala“. Hlavními tématy neformálního jednání ministrů zahraničí NATO jsou právě válka na Ukrajině, kolektivní obrana Aliance a finanční prostředky pro její zajištění a Čína, uvedl již dříve Stoltenberg.
Jednání s Ankarou o švédském členství v NATO
„Můj vzkaz (prezidentu Recepu Tayyipu) Erdoganovi bude, že je v zájmu všech členů NATO, aby v jeho řadách bylo i Švédsko,“ uvedl Stoltenberg před zahájením čtvrtečního jednání ministrů zahraničí NATO v Oslu.
Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem loni na jaře v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco se Finsko oficiálně členem vojenské Aliance stalo v dubnu, vstup Švédska stále dva členové Aliance neratifikovali, jakkoli je podle Stoltenberga či Washingtonu severská země na členství připravená.
„Nadešel čas, aby Turecko a Maďarsko žádost Stockholmu o vstup do NATO schválily,“ prohlásil šéf švédské diplomacie Tobias Billström. „Splnili jsme všechny závazky, včetně nových zákonů o terorismu,“ dodal.
Ankara tvrdí, že hlavním důvodem, proč tak neučinila, je skutečnost, že Švédsko podporuje kurdské radikály. Nejčastěji zmiňuje Stranu kurdských pracujících (PKK), která od osmdesátých let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milice YPG ze severní Sýrie či příznivce duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016. Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě.
„Hovořil jsem s prezidentem Erdoganem tento týden (…) a rovněž v blízké budoucnosti pojedu do Ankary, abych pokračoval v řešení toho, jak můžeme zajistit co nejrychlejší přijetí Švédska,“ řekl ve čtvrtek šéf NATO. Podle Stoltenberga má severská země nové protiteroristické zákony, které „ukazují, že Švédsko posiluje boj proti terorismu“.
Maďarská vláda národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána zase uvádí, že části maďarských poslanců vadí, že někteří švédští vládní představitelé zpochybňují stav demokracie a právního státu v Maďarsku.
