Summit vrcholných politiků Evropského politického společenství (EPC) ukázal jednotu a sílu v době, kdy Evropa čelí největší vojenské agresi od druhé světové války, řekla ve čtvrtek moldavská prezidentka Maia Sanduová. Akce v Moldavsku se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o jeho první návštěvu v sousední zemi od zahájení obnovené ruské invaze loni v únoru. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku.
Fiala také ocenil moldavskou schopnost čelit důsledkům „ruské barbarské invaze“ na Ukrajinu. Sanduová na stejné tiskové konferenci uvedla, že summit EPC v Moldavsku ukázal jednotu a sílu v době, kdy svět čelí největší vojenské agresi od druhé světové války.
Na zámku Mimi v obci Bulboaca nedaleko moldavské metropole Kišiněva ve čtvrtek jedná asi padesátka představitelů evropských zemí a unijních institucí. Rozhodnutí uspořádat summit asi jen dvacet kilometrů od hranic s Ukrajinou označila moldavská prezidentka Sanduová za jasné vyjádření evropské solidarity s Kyjevem.
„Propojili jsme kontinent, abychom potvrdili naše společné a silné odhodlání přinést mír zpět do Evropy. Ukázali jsme sílu a jednotu v době, kdy je stabilita našeho kontinentu ohrožena, a že jsme jednotní vůči největší vojenské agresi od dob druhé světové války,“ prohlásila Sanduová.
Vzdušný prostor Moldavska sousedícího s Ukrajinou v minulosti opakovaně narušily ruské střely mířící na ukrajinské cíle. Moldavsko podle Sanduové potřebuje také podporu, aby mohlo čelit kybernetickým útokům a ruské propagandě a dezinformacím.
Zelenskyj jedná o stíhačkách pro Ukrajinu
Zelenskyj uvedl, že pracuje na podpoře pro koalici států, které mají cíl dodat stíhací letouny Ukrajině. Jednat také bude o svém mírovém plánu i o snaze Kyjeva vstoupit do vojenské aliance NATO a Evropské unie, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident chce rovněž hovořit o systémech protivzdušné obrany Patriot. Kyjev má aktuálně dvě baterie Patriot – jednu poskytly Spojené státy, druhou společně darovalo Německo a Nizozemsko.
Zelenskyj ve čtvrtek po příjezdu zdůraznil, že Ukrajina je připravena na to stát se členem Severoatlantické aliance a Kyjev nyní čeká, až bude samo NATO připravené jej přijmout.
O vstup Ukrajina požádala loni v září, další postup Aliance bude klíčovou otázkou summitu, který se uskuteční v červenci v litevském Vilniusu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve čtvrtek v Oslu před schůzkou se svými kolegy z NATO připomněla, že dveře do Aliance zůstávají otevřené, nelze však podle ní hovořit o přijetí země, která je aktuálně „uprostřed války“.
Kišiněv převzal štafetu po Praze
Moldavsko, které sousedí s válkou zmítanou Ukrajinou, převzalo v organizaci summitu štafetu po Praze, kam se loni v říjnu na první zasedání nového neformálního evropského bloku sjeli zástupci čtyřiačtyřiceti zemí a unijních institucí.
Moldavané i obyvatelé dalších evropských zemí ukázali podle prezidentky Sanduové solidaritu s ukrajinskými občany, kteří se k nim uchýlili před válkou, a uvítali je ve svých domovech. „Je ale potřeba udělat víc. Tento summit poskytuje platformu pro nalezení řešení, ke kterým se můžeme všichni zavázat, aby znovu zavládl mír,“ dodala s tím, že je třeba řešit i důsledky války a další ochranu Evropy.
O rozšíření EU o Moldavsko na summitu mimo jiné hovořila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která ocenila, nakolik Kišiněv v rámci dlouhého procesu postoupil. „Začněme s vyjednáváním o přistoupení ještě letos,“ řekla Metsolaová. „Moldavsko je na cestě stát se členem Evropské unie,“ řekl na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země pořádá další summit EPC.
Srbsko a Kosovo
Hlavními tématy summitu jsou právě ruská agrese vůči Ukrajině, ale jednat se bude rovněž o napětí na severu Kosova, vztazích mezi Arménií a Ázerbájdžánem či o energetice.
Srbský prezident Aleksandar Vučič a kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová ve čtvrtek prohlašovali, že chtějí uklidnit násilnosti na severu Kosova, ale zároveň neprokázali snahu ustoupit ze svých postojů, napsala agentura Reuters.
Obě strany jsou pod mezinárodním tlakem, aby vyřešily poslední z dlouhé řady krizí mezi kosovskou vládou ovládanou etnickými Albánci a etnickými Srby, kteří tvoří většinu na severu Kosova.
Podle Osmaniové se Bělehrad snaží Kosovo destabilizovat, protože se nedokázal smířit s vyhlášením nezávislosti Kosova na Srbsku v roce 2008. „Všichni chápeme, že skutečná hrozba ve skutečnosti přichází ze strany Srbska, které popírá existenci suverénního státu Kosovo,“ řekla.
Obvinila Vučiče z podpory zločineckých gangů na severu Kosova, které podle ní nakonec nesou odpovědnost za střety, při nichž bylo zraněno 30 příslušníků mírových sil NATO a 52 srbských demonstrantů.
Srbsko toto obvinění odmítlo. Když Vučič dorazil na summit, byl ve své rétorice méně důrazný než Osmaniová. Řekl však, že kosovské úřady by měly ze severu stáhnout „údajné starosty“, a prohlásil, že kosovské speciální policejní jednotky jsou tam nelegálně.
„Srbsko se bude snažit a udělá vše pro deeskalaci situace, což znamená, že se budeme snažit přesvědčit Srby, aby postupovali klidně a mírumilovně,“ řekl. „Jsou velmi odhodlaní. Chtějí vidět záda speciálních policejních jednotek,“ dodal.
