Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.
Ruská garnitura burcuje, uvedl Kovařík. Podle Lipavského jde o propagandu pro domácí publikum
Ruský lídr Vladimir Putin ve středu navštívil zbrojařskou firmu. „Vyrábíme ročně třikrát více obranných protivzdušných raket, které produkujete přímo vy, než Spojené státy. Náš obranný průmysl vyrobí za rok asi tolik obranných protivzdušných raket jako všechny zbrojařské firmy na světě,“ řekl Putin při návštěvě.
Podle ministra zahraničí Lipavského se jedná pouze o „propagandu určenou domácímu publiku“. Má podle něj vyvolat dojem, že je Rusko silné a ve válce obstojí. Přestože přesné údaje ruské válečné produkce nejsou k dispozici, z útoků na ukrajinskou stranu však lze sledovat jejich slábnutí, poznamenal Lipavský.
„Právě k tomu míří i západní sankce – aby se snižovala ruská schopnost produkce těchto moderních zbraní,“ řekl ministr.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov zároveň ve středu obvinil Spojené státy a evropské země, že na Ukrajině vedou válku proti Rusku. Podle europoslance Kovaříka podobné výroky již z úst představitelů Kremlu zazněly.
„Ukazuje to, že minimálně ruská garnitura v Kremlu neustále burcuje a vytváří mobilizační narativ,“ řekl Kovařík. „Vůle z jejich strany v žádném případě není oslabena, hodlají v konfliktu vytrvat i nadále.“ Podobnými výroky se podle něj ale ruská vláda může pokoušet překrýt své problémy, domnívá se europoslanec.
Lipavský: Tanky Leopard by Kyjevu pomohly i s logistikou
Podle Lipavského jsou Putinovy výroky o budoucím ruském vítězství jasnou zprávou pro západní svět. „Bohužel nemůžeme polevit v našem odhodlání,“ uvedl. Západní svět by proto měl učinit posun v dodávkách zbraní Ukrajině, myslí si Lipavský. Zejména se má jednat o diskutované dodávky německých tanků Leopard německé provenience. K reexportu těchto zbraní však zatím nedal souhlas Berlín.
„Tyto tanky využívají munici jiné ráže, které je poměrně hodně a je dostupná. Na rozdíl od sovětské munice do sovětských tanků, která se po roce konfliktu už musí vyrábět,“ uvedl Lipavský. Zavedení těchto strojů by pro Ukrajinu znamenalo vyřešení některých logistických problémů, dodal.
Kovařík připomněl, že na základě jednání polského prezidenta Andrzeje Dudy se objevila iniciativa využití západní techniky v armádách států NATO i Evropské unie, což by však stále vyžadovalo licenční povolení ze strany Německa. „I toto by měl být směr diskuzí (…), aby se využívaly veškeré možnosti, které máme k dispozici,“ uvedl europoslanec.
Konkrétně Česko by ve své pomoci mělo podle Lipavského hlavně vytrvat. A to jak v politické podpoře, humanitárních projektech nebo ve zbrojních dodávkách. „Stále se soustředíme na projekty, které směřují k zabezpečení obyvatelstva před dopady zimy,“ uvedl Lipavský s odkazem například na dodávky modulárního ubytování nebo generátorů.
Ani dodávky zbraní podle něj nebudou ustávat, z bezpečnostních důvodů však tuto pomoc nechtěl komentovat.
ANO podle Kovaříka slovy předsedy Andreje Babiše v souvislosti s pomocí Ukrajině apeluje na evropskou spolupráci a lepší koordinaci, a to i v rámci NATO. „V pátek očekáváme další jednání kontaktní skupiny, kde by mohlo dojít k posunu dodávek i kritických technologií, kterými jako Česká republika nedisponujeme,“ uvedl Kovařík s tím, že jde například o součásti protivzdušné obrany nebo velmi pokročilé vojenské technologie.
„Nikdo si nepřeje válku. Zároveň ve střední Evropě víme, že se nesmí ustupovat zlu. V minulém století jsme si prožili padesát let pod různými totalitami, a to je historická zkušenost, která nás vede k tomu, abychom podporovali Ukrajinu a bránili demokracii v Evropě,“ dodal Lipavský.
Oba politici v pořadu Události, komentáře také vyjádřili soustrast pozůstalým po středečním pádu ukrajinského vrtulníku. Mezi oběťmi byli ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj, první náměstek ministra Jevhenij Jenin a státní tajemník Jurij Lubkovyč, ale i jedno dítě.