Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.
Konflikt na Ukrajině dostává nový rozměr. Po ropě a plynu se bojuje i o obilí
To, jestli Ukrajinci dokáží zasadit, sklidit a hlavně prodat zemědělskou produkci, má naprosto zásadní dopady na ekonomické a potažmo i vojenské přežití této země.
Bojující Ukrajina potřebuje nasytit obyvatele i armádu. Zatím se to daří. Regály v obchodech jsou většinou plné, horší je to ale s cenami. „V průměru všechny ceny stouply minimálně o dvacet procent. Okamžitě zdražily kroupy, to se teď trochu uklidnilo. Ale podražil chleba,“ tvrdí majitel obchodu v Tetjivu Serhij Pylynok.
Výhodou je samozásobitelství. Fenomén zahrádkaření dosahuje na Ukrajině ještě větších dimenzí než v Česku. „Co tu bude? Tam na tom záhonu poroste cibule, česnek, melouny, rajčata, okurky. Všechno. Taky zelí. A budu mít i brambory,“ prozrazuje o své venkovské půlhektarové zahradě Dmytro Kyslycja z třísettisícového města Vinnycja.
Jenže i do této venkovské idyly plné záhonů, zahrad a pozlacených věží kostelů proniká válka. Na farmách pracují jen starší lidé. „Můj synovec už od počátku války bojuje na Donbase,“ dodává Kyslycja.
Přebytečná produkce zůstává ve skladech
Největším problémem Ukrajiny je ale námořní obchod. Přístavy jsou zablokované ruskou stranou. A vlaky ani kamiony nedokážou tak snadno nahradit přervané námořní spojení.
„Prakticky všechnu naši produkci jsme vyváželi přes přístavy. Teď máme zbytky ve skladech, ale není jak to prodat, takže jsme byli po jistou dobu bez kapitálu,“ doplňuje Vjačeslav Neskoremuk, výrobní ředitel farmy TAK, která má 27 kilometrů čtverečních polí.
Ukrajina byla před válkou šestým největším vývozcem pšenice na světě, ve velkém exportovala i kukuřici, ječmen nebo slunečnici. Bez vývozu nebudou peníze do rozpočtu, na platy ani na armádu. Rusko navíc útočí na dopravní i skladovací infrastrukturu.
„V tomto skladu se nacházelo 500 tisíc tun produktů, které byly teď znehodnoceny,“ říká ke zničenému skladu v Kyjevě Oleksandr Myronec z kyjevského hasičského sboru.
Útokům čelí i zásobování pohonnými hmotami. „Palivové sklady, to je zásadní. Když země nebude mít naftu, tak to pocítí zemědělci, kteří potřebují zasít. My potřebujeme palivo proto, abychom vůbec mohli zasít,“ upozorňuje Neskoremuk.