Rusko potvrdilo paritu diplomatů. Omezení technických pracovníků je komplikace, připouští česká diplomacie

3 minuty
Události: Omezení pracovníků ambasád přinese komplikace
Zdroj: ČT24

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Na zastupitelských úřadech v Praze a Moskvě zůstane po sedmi diplomatech, pětadvaceti administrativně-technických pracovnících a devatenácti zaměstnancích najatých na místě. České velvyslanectví v Moskvě zaměstnává zhruba 110 ruských občanů, kteří zajišťují zejména údržbu a administrativu hned v několika institucích.

Podle bývalého zpravodaje ČT v Rusku Miroslava Karase může limitace pracovníků ohrozit například fungování Českého domu, který je zázemím pro obchodní mise s kancelářemi, hotelem i byty, dvěma restauracemi a tělocvičnou. Starali se o něj zejména Rusové. „Třeba tam budeme mít alespoň výdejní okénko,“ glosuje bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.

Praha žádá spojence, aby s fungováním zastupitelských pracovišť pomohli. Černínský palác připustil, že rozhodnutí o omezení ruských pracovníků na české ambasádě v Moskvě je významnou technicko-administrativní komplikací. Česko podle úřadu musí rozhodnutí zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků na obou ambasádách.

Velvyslanectví Česka a Ruska
Zdroj: Velvyslanectví Ruské federace/OpenStreetMap/MZV ČR

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se v pátek setkal s vyhoštěnými pracovníky české ambasády v Moskvě, kteří měli na odjezd domů pouze čtyřiadvacet hodin. Někteří z nich si proto nestihli zajistit bydlení v Česku. „O naše lidi se postaráme, bydlet mohou zatím třeba na Štiříně,“ poznamenal šéf české diplomacie.

Chtěli paritu, dostali paritu, vzkazuje Moskva

„Nezodpovědné a provokativní chování českých úřadů bolestivě zasáhlo jejich diplomatickou službu,“ konstatovala ruská diplomacie. 

„Domnívám se, že zpočátku nechápali, k čemu se přihlásili, do čeho je jejich západní opatrovníci zatáhli. Potom to zjevně pochopili, ale nedalo se už nic dělat. Nedali jim možnost udělat krok zpět. Proto se od té doby dějí takové absurdní činy a velmi protichůdná prohlášení,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

„Vyřkli slovo ,parita‘ – dostali paritu. Byli v šoku, ale dostali paritu,“ doplnila.

„V tomto případě se Ruská federace přiblížila tomu, co my požadujeme ze strany stavu diplomatů a ATP, to znamená, že to snížila na úroveň, kterou má jejich ambasáda v Praze. V tomto smyslu je to cesta k paritě,“ konstatoval pro ČT náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař (ČSSD).

Pobaltí solidárně vyhostilo ruské diplomaty

Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko na znamení solidarity s Českem vyhostí celkem čtyři ruské diplomaty. Podle agentury Reuters o kroku pobaltských zemí informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs.

„Na znak solidarity s našimi českými spojenci a kvůli narušení Vídeňské konvence se Lotyšsko rozhodlo vyhostit ruského diplomata,“ cituje agentura TASS z prohlášení, které vydal šéf lotyšské diplomacie Rinkévičs. „Lotyšsko nebude trpět podvratnou činnost na svém území ani na území svých partnerů a spojenců,“ uvedl také Rinkevičs. Litva vyhostila dva Rusy, Estonsko jednoho.

Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí pobaltských států uvítal. „Moc děkuji Litvě, Lotyšsku a Estonsku za podporu České republiky a solidární gesto vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů z jejich území. Velmi si toho vážíme,“ napsal na Twitteru.

Děkovný vzkaz na této sociální síti vyřídil rovněž Kulhánek. „Pobaltské země byly vždy velmi blízkými přáteli a spojenci České republiky,“ konstatoval šéf české diplomacie. Jeho náměstek Chmelař ČT řekl, že další tři státy projevily zájem o podobný krok, bude ale záležet na dalším vývoji a případných krocích ze strany Moskvy.

12 minut
Studio ČT24: Pobaltským státům jsme za vyhoštění poděkovali, říká náměstek Chmelař
Zdroj: ČT24

„Postupujeme extrémně rychle. Je to proces, dlouhodobá diplomatická aktivita, kterou vyvíjíme a musíme dále vyvíjet,“ vysvětluje náměstek a připomíná, že vyhošťování po otravě Skripalových přišlo až po měsíci.

Zacharovová už pobaltské země varovala, že Moskva na vyhoštění zareaguje. „Jejich diplomaté už mohou začít řešit, kdo z nich si bude muset sbalit věci,“ podotkla.

Slovensko vyhostilo tři Rusy, Česko oslovilo spojence v NATO

Už ve čtvrtek v solidaritě s Českem rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruské ambasády Slovensko. Premiér Eduard Heger to zdůvodnil tím, že Slovensko nemůže tolerovat, když zástupci cizích diplomatických misí nerespektují dohodnutá pravidla.

V sobotu se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo osmnáct lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak dvacet pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Česko se následně rozhodlo zastropovat počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě.

Česko na čtvrtečním jednání zástupců zemí Severoatlantické aliance požádalo své partnery o podporu fungování oslabené české ambasády v Moskvě nebo o předvolání ruských velvyslanců v členských zemích. Praha se také snaží docílit toho, aby její spojenci vyhostili část ruských diplomatů.

Rusko omezí „nepřátelským zemím“ možnost najímat místní síly

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly. Vyplývá to z prezidentského výnosu, který v pátek na svých stránkách zveřejnil Kreml. „V případě nutnosti“ může Moskva vydat úplný zákaz najímání ruských občanů k práci na velvyslanectvích a konzulátech v Rusku.

Putin výnosem pověřil ruskou vládu, aby vyhotovila soupis států, pro něž mají omezení začít platit. Kabinet má rovněž těmto zemím stanovit počet ruských zaměstnanců, s nimiž jejich diplomatická zastoupení budou moci uzavřít pracovní smlouvy.

Restrikce se týkají pouze případných pracovníků, kteří se zdržují na ruském území, nikoliv těch, kteří přijeli z dotčených zemí za prací na diplomatických zastoupeních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na zvýšení tlaku na Rusko se shodlo 26 států EU, Orbán byl proti

Státy EU musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se na čtvrtečním summitu EU lídři členských zemí, kteří také vyzvali k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. Za existenční výzvu pro Unii označili ruskou agresi proti Ukrajině, přičemž všichni kromě maďarského premiéra Viktora Orbána podpořili text o další podpoře napadené země a zvýšení tlaku na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Izrael sčítá škody po íránských útocích

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.
před 3 hhodinami

Silné bouře ve Francii zabily dva lidi, voda zaplavila pařížské ulice

Dva lidské životy si vyžádaly silné bouře, které se ve středu přehnaly nad Francií a vystřídaly vlnu vedra. V Paříži voda večer zaplavila ulice i mnoho stanic metra, jehož provoz musel být přerušen, píše agentura DPA. Natekla také do budovy parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 5 hhodinami

Cestování v době nejistot. Jak se připravit na dovolenou na Blízkém východě?

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?
před 7 hhodinami

Trump volá po zrušení Netanjahuova korupčního procesu

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
před 10 hhodinami
Načítání...