Evropská unie odsoudila narušení české svrchovanosti a podporuje potrestání viníků výbuchu ve Vrběticích

Evropská unie důrazně odsuzuje ilegální aktivity na českém území a je znepokojena narušením české svrchovanosti. V dosud nejvýraznější reakci EU na zjištění českých tajných služeb o zavinění výbuchu ve Vrběticích ruskými agenty to ve středu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podporu Česku vyjádřili také předsedové hlavních politických stran v Evropském parlamentu a šéfové parlamentů zemí Visegrádské čtyřky.

V prohlášení vydaném jménem celé sedmadvacítky Borell také uvedl, že Evropská unie stojí za českou reakcí a podporuje snahu ČR o potrestání viníků. Unie naopak odsuzuje nepřiměřenou ruskou reakci a hrozby vůči Česku.

Česko v sobotu vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Praha tak učinila s odvoláním na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské vojenské tajné služby GRU. Rusko označilo český postup za nepřátelský akt a jeho zdůvodnění za absurdní, nepřátelské a provokační. V odvetném kroku pak vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

„Rozvratným aktivitám ruských tajných služeb proti zájmům a bezpečnosti EU a jejích členských států budeme nadále čelit s nejpevnějším odhodláním, i na úrovni Evropské unie, s ohledem na situaci,“ uvedly unijní země ve společném textu. Evropský blok je podle prohlášení „vážně znepokojen hrubým porušením mezinárodního práva a svrchovanosti České republiky“. Rovněž vyzývá Rusko, aby zanechalo aktivit „ohrožujících bezpečnost a stabilitu v Evropě“.

Země Evropské unie musí jasně a společně zareagovat na výbuch v muničním skladu v českých Vrběticích. Ve středu k tomu vyzvali předsedové hlavních politických skupin v Evropském parlamentu (EP). Ti zároveň Česko podpořili v současném vyhroceném diplomatickém sporu s Ruskem. Útok na obyvatele jakéhokoli členského státu Evropské unie musí být vnímán jako útok na celou EU, shodli se šéfové klubů v prohlášení.

Výzvu vydalo pět frakcí Evropského parlamentu, a to Evropská lidová strana (EPP), Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), Obnova Evropy (Renew Europe), ale také Evropští konzervativci a reformisté (ECR) nebo Zelení/Evropská svobodná aliance. Europoslanci se pravděpodobně budou věcí zabývat na plenární schůzi příští týden.

Frakce společně vyjádřily šok nad zprávami o zapojení ruských zpravodajských služeb GRU do případu ohledně výbuchů ve vrbětickém muničním skladu v roce 2014. „Jedná se o další útok osob napojených na Rusko na svrchované území v Evropské unii. Ukazuje to na znepokojivý jev, kdy se Rusko snaží podkopávat Evropu, a znovu potvrzuje nebezpečné zhoubné chování ruské vlády,“ píše se v prohlášení.

Lídři zároveň uvedli, že útok za účasti GRU na evropské občany v kterémkoli členském státě by měl být považován za vážný útok na celý evropský blok. „Toto je nepřijatelný akt nepřátelství. Dnes stojíme v plné solidaritě s Českou republikou a vyzýváme členské státy a Radu, aby prokázaly svou solidaritu přijetím rázných, společných a konkrétních opatření vůči Rusku v reakci na tento útok,“ stojí v dokumentu.

Většina českých europoslanců žádala společnou reakci

„Předsedové evropských frakcí napříč politickým spektrem našli shodu během velmi krátké doby. Je to výraz jasné mezinárodní podpory Česku v této chvíli a já jsem za to velmi ráda,“ uvedla česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, která patřila k iniciátorům prohlášení.

Většina českých europoslanců po společné reakci volá již od víkendového zveřejnění informací tajných služeb. „Teroristický čin, který se odehrál ve Vrběticích, jasně dokresluje, jak daleko je Putinův režim s to zajít v prosazování svých zájmů. Je jasné, že jinou než velmi razantní reakci považuje za slabost, která podporuje další posunutí hranic jeho konání,“ uvedl člen nejsilnější lidovecké frakce Luděk Niedermayer.

Středeční prohlášení prosazovali také čeští pirátští europoslanci patřící do skupiny zelených či politici ODS z řad evropských konzervativců. „Řešíme to, co neudělal vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí,“ konstatoval na Twitteru Alexandr Vondra v narážce na účast místopředsedy české vlády na pondělní videokonferenci ministrů zahraničí EU. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po ní konstatoval, že Česko nepožádalo o společnou reakci členských zemí, Hamáček tvrdí opak.

K prohlášení se nepřipojily skupiny krajní levice, k níž patří čeští komunisté, a nacionalistické pravice, do níž se řadí SPD. Obě strany se k ráznému postupu vůči Rusku stavějí opatrně a požadují důkazy o ruské akci ve Vrběticích.

Česko podpořili i představitelé V4

Předsedové parlamentů zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přistoupili k pondělnímu prohlášení ministrů zahraničí EU, kteří vyjádřili solidaritu s kroky, jež Česká republika podnikla kvůli možnému zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Novinářům to po středečním on-line jednání šéfů parlamentů řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Jednak je tam vyjádřená vůle ohradit se, bojovat proti narušování suverenity všech demokratických zemí, zejména těch, které jsou členy Evropské unie, případně NATO. Dále je tam vyjádřena podpora a solidarita krokům, které Česká republika v rámci toho, co ji potkalo, učinila,“ uvedl Vystrčil.

Aktivně podle něj k záležitosti přistoupili zejména slovenští politici, šéf tamní Sněmovny Boris Kollár na začátku svého vystoupení vyjádřil Česku podporu. Polsko k věci také přistoupilo aktivně a k dohodě se dospělo i s maďarskou stranou, dodal Vystrčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...