Česko má už šesté letiště pro mezinárodní spoje, na kterém mohou přistávat velká letadla. Po Praze, Brnu, Ostravě, Karlových Varech a Pardubicích zahájilo provoz i letiště v Českých Budějovicích. Kraj i město do něj investovaly dvě miliardy korun. První let společnosti Smartwings odletěl do turecké Antalye. Od příštího týdne pak budou z Budějovic létat charterové lety do Řecka. Úkolem pro management teď bude zajistit vytížení letiště i pro zbytek roku, ostatní menší letiště v Česku jsou totiž dlouhodobě ztrátová.
Odletová hala českobudějovického letiště se začala poprvé plnit cestujícími ve středu večer před odletem do Turecka. „Letadlo je plné, je dlouho vyprodané, plná kapacita 189 cestujících,“ uvedl ředitel letiště Ivan Trhlík.
Otevřít letiště pro mezinárodní lety však není jen tak. Personál musel projít výcvikem, který probíhal celkem čtyři měsíce. Večer už musí vše probíhat hladce.
Daleko do Prahy
Letadlo z turecké Antalye létá pravidelně také na letiště v Karlových Varech, a to každou středu. Právě blízkost letiště od domovů cestujících je pro řadu z nich jedním z nejdůležitějších parametrů. Roli při výběru dovolené to hrálo například u Pavla Šerdziga. „My jsme nechtěli letět z Německa ani z Prahy. Máte ztracený celý den,“ řekl.
„Spousta lidí, co jsou z Chebu nebo Mariánských Lázní, to sem má blíž než se plahočit do Prahy. Takže za mě skvělé,“ komentoval další cestující Ondřej Rom.
Kromě Turecka mohou lidé z karlovarského letiště cestovat také do bulharské Varny nebo řeckého Heraklionu. To jsou ale pouze charterové lety, které jsou v provozu jenom v letním období. Pravidelnou linku se zatím na Letišti Karlovy Vary obnovit nepodařilo.
Z Karlových Varů do Tel Avivu?
Pravidelné lety z Karlových Varů do Ruska skončily na tamním letišti s pandemií covidu-19. Teď se ale rýsuje jiná destinace – izraelský Tel Aviv. Letadla by tam mohla začít létat už v příštím roce. Vyjednávání o dalších letech ale v Karlových Varech komplikují rozměry přistávací dráhy.
„Pro dnešní letadla je ta dráha relativně úzká. Má jen třicet metrů na šířku, optimum by bylo 45 metrů. Dráha je i poměrně krátká, což limituje i destinace, do kterých se dá létat,“ vysvětlil vedoucí letového provozu Letiště Karlovy Vary Petr Hloušek.
„Nyní se dokončuje projektová dokumentace na rozšíření a prodloužení dráhy, čímž by potenciál karlovarského letiště výrazně vzrostl pro jednání s nízkonákladovými společnostmi a zavedení pravidelných letů do evropských destinací,“ sdělil hejtman kraje Petr Kulhánek (KOA).
Z Pardubic pravidelně jen do Alicante
Větší výběr odletů na dovolenou mají zákazníci cestovních kanceláří v Pardubicích. Na tamním letišti přes léto funguje třináct linek. Jedny z nejoblíbenějších destinací, kam lidé létají, jsou řecké ostrovy, mimo jiné i Rhodos. I toto letiště ale nabízí jen jednu pravidelnou linku – do španělského města Alicante.
Většinovým vlastníkem pardubického letiště je město, třetina pak patří Pardubickému kraji. Podíly by teď kraji i město chtěly vyrovnat. „Myslím si, že to je věc, kterou pokud budeme opravdu aktivně řešit, tak je to záležitost dalšího roku a dvou poměrně intenzivních jednání,“ míní primátor Pardubic Jan Nadrchal (ANO). „Jsem přesvědčen, že těch sporů bude nesrovnatelně méně,“ reagoval hejtman Martin Netolický (SOCDEM).
V Pardubicích i Karlových Varech jsou letiště dlouhodobě ztrátová. Karlovarský kraj každý rok doplací 25 milionů korun. Pardubický magistrát i kraj pak do provozu letiště musejí ročně investovat třicet milionů.
Letiště v Ostravě hlásí zisk
Jiná situace panuje na ostravském letišti Leoše Janáčka v Mošnově. Zájem o lety narůstá – loni letiště přepravilo více než 286 tisíc cestujících, letos očekává nárůst o dvacet procent. Největší zájem je o dovolenkové destinace, právě proto letiště plánuje jejich nabídku brzy rozšířit.
Také v Moravskoslezském kraji hraje velkou roli blízkost letiště. „Máme to nejblíž, jsme z Dolní Lutyně, takže kousíček. Máme malou dceru, takže i kvůli té dopravě,“ řekla cestující Silvie. Stejnou výhodu uvedli i další cestující. „Čísla jsou opravdu výborná, obecný nárůst cestujících je zhruba dvacet procent,“ pochvaloval si ředitel letiště Jaromír Radkovský.
Očekává se, že Letiště Leoše Janáčka odbaví letos více než tři sta tisíc cestujících. Výhodou jsou pravidelné linky – například do Egypta se z Mošnova létá i deset měsíců v roce. Vedení plánuje nabídku destinací pro dovolené rozšířit, zatím jich je šestnáct.
Poprvé v historii svého provozu je letiště ziskové – loni vydělalo téměř pět milionů korun. Letos vedení očekává zisk i o několik milionů vyšší. „Přemýšlíme, že ještě rozlítáme linku Ostrava–Praha, protože mají být zácpy na dálnicích, velké opravy se mají dělat i na železnici,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Radek Podstawka (ANO), podle kterého je nutné se dále rozvíjet i v oblasti carga.
Ještě víc cestujících než Ostrava odbavilo letiště v Brně-Tuřanech – za loňský rok to bylo 471 tisíc cestujících. Hodně lidí z Moravskoslezského kraje však dojíždí také na letiště v polských Katowicích, které loni odbavilo skoro čtyři a půl milionu cestujících. Ve Vídni v loňském roce odbavili 23 a půl milionu lidí. Vídni ani Katowicím ale Ostrava konkurovat nechce, nákladní doprava v Mošnově totiž představuje už 25 procent celkové přepravy.
Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) řekl, že letiště v Českých Budějovicích má také značné rozvojové plochy, což může do budoucna nalákat různé firmy. Domnívá se, že toto letiště nemusí fungovat se ziskem, jde podle něho o službu občanům kraje. Dodal, že Jihočeský kraj má zase například všechny nemocnice ziskové, což není mezi kraji pravidlem.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (SOCDEM) řekl, že regionální letiště nekonkurují ostatním regionálním letištím ani Praze. Odlehčují pražskému letišti, pro cestující mohou být příjemnější. Nelze od nich čekat zisky, ale i jejich ekonomika se musí podle Netolického hlídat. Kraj tak doplácí ztráty, spolu s městem Pardubice, které má v letišti většinový podíl. Letiště bere jako nadstavbu, kterou kraj zajišťuje pro občany.
