Trať z Brna do Střelic je po rekonstrukci dvoukolejná a elektrizovaná

Po téměř třech měsících se od úterý vrátí na trať mezi Brnem a Střelicemi vlaky. Správa železnic dokončila stavební práce na modernizaci a elektrizaci desetikilometrového úseku za téměř tři miliardy korun. Elektrické vlaky po trati ovšem zatím jezdit nebudou, protože příští rok se má s pracemi pokračovat na dalších deseti kilometrech ze Střelic do Zastávky u Brna.

Pro cestující, kteří museli jezdit výlukovými autobusy od začátku stavby loni v létě, se zvýší komfort cestování. Cestování bude také bezpečnější, rychlost bude zatím sto kilometrů za hodinu a od konce roku 2023 pak sto dvacet, protože po modernizaci tratě až do Zastávky zde bude fungovat mezinárodní systém pro zabezpečení jízdy vlaků ETCS.

Ve všech zastávkách jsou nová nástupiště ve výšce, která umožní do nových vlaků s nízkou podlahou bezbariérový nástup. Ve Střelicích vzniklo ostrovní nástupiště a podchod s výtahem. „Nádražní budovu budeme opravovat příští rok,“ doplnil mluvčí Správy železnic Pavel Tesař. Přes koleje vede také nová lávka, která nahradila tu starou.

Modernizaci tratě léta odkládaly soudní spory

Nová zastávka obyvatelům Ostopovic výrazně pomůže, zrychlí jim cestu do centra Brna. Problematické bude zatím využití zastávky ve Starém Lískovci. Přestože modernizace tratě se odkládala téměř deset let kvůli soudním sporům, Brno nedokázalo zajistit stavbu silnice a dopravního terminálu, který by umožnil přestup na trolejbusy do bohunického kampusu. Správa železnic sice postaví dodatečně přístupový chodník pro pěší, ale využití zastávky bude do stavby terminálu patrně výrazně nižší, než by bylo s hotovým terminálem.

Na trati ze Střelic do Zastávky by se mělo začít pracovat příští rok v březnu. „Dokončujeme výběrové řízení a do konce roku bychom měli mít podepsané smlouvy se zhotovitelem,“ uvedl ředitel Stavební správy východ Správy železnic Miroslav Bocák.

Do Zastávky je nutné přistavět druhou kolej. Patrně jeden celý rok budou cestující opět vozit autobusy a vlaky by měly po hotové trati vyjet od prosince 2023. Ty, které budou končit v Zastávce, už by měly být elektrické. Dále na Jihlavu budou jezdit motorové vlaky.

„Díky stavbě druhé koleje se výrazně zvýší propustnost tratě a bude možné, aby byl mezi spoji patnáctiminutový interval,“ řekl Bocák. Cena za stavbu druhého úseku má být 2,5 miliardy korun.

Trať z Brna do Zastávky vznikla jako jedna z prvních na Moravě v roce 1856. Postavila ji společnost Brněnsko-rosické dráhy, která usilovala o zjednodušení dovozu uhlí z rosicko-oslavanské pánve do Brna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...