Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici letos kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru nebude, místní malérečky ale od jejich práce neodradí nic. Tradičními barvami zdobí bílé fasády domů, vinných sklípků i kapliček. Umění si předávají z generace na generaci.
Marie Holubíková zkrášluje fasády domů i sklepů přes čtyřicet let. Její vlohy zdědily i dcery, které jí při práci pomáhají. „Pro strážnický ornament je typický ptáček, středová růžička, tulipánky a srdíčko. Srdíčko je znamením lásky, středová růžička rodinná pospolitost a ptáček srdečně vítá návštěvníky,“ vysvětluje Holubíková.
Důležitou roli při malování hraje kromě talentu i počasí. Nesmí pršet ani foukat, nesmí být horko ani zima. „Ideální je, když je nad osmnáct stupňů, aby byla fasáda suchá,“ vysvětlila malérečka. Nesmí také foukat vítr, aby se nechvěla ruka. Práce to není jednoduchá a je namáhavá, lidové umělkyně vydrží bez přestávky pracovat tři, maximálně čtyři hodiny, pak si musí odpočinout.
Malované vlakové nádraží
Nejvíc lidových ornamentů je k vidění na nádraží. Jednotlivé ornamenty na budově i uvnitř jsou originální. Jejich malba trvala asi čtyři měsíce, často se pracovalo ve výškách. „Pokud turisté Strážnici neznají a přijedou na naše nádraží, tak si myslím, že jim to něco řekne, ty ornamenty jsou takové typické pro Strážnici, takže se jim to určitě bude líbit,“ věří Martina Horňáčková.
