Odysseus v Brně řeší krizi identity evropské i genderové

Nahrávám video
Generální zkouška inscenace Odyssea
Zdroj: ČT24

Činohra národního divadla v Brně do svého repertoáru zařadila inscenaci Odyssea. Homérův epops zdramatizoval umělecký šéf činohry Martin Františák. Režisérkou je hostující Julia Wissertová z Německa. V brněnské inscenaci se má epos stát základnou pro mezinárodní divadelní setkání a dialog nad současnou krizí evropské identity.

Trojská válka skončila. Ithacký král Odysseus se vydává na strastiplnou cestu do rodné země. Plavba se nečekaně protáhne na celých deset let. Desetiletí bloudění provázejí čarodějnice, kyklopové a svět mrtvých. Za sebou má léta, v nichž se pro něj válka a vraždění stalo přirozeností. „Část Odyssea je hrdina, část je čtverák, část je trpitel. Nikde není psáno, že to co Odysseus vypráví, je pravda, když přijede do země, kde ho mají dopravit domů. Vypráví to on a může si i vymýšlet,“ vysvětlil herec Martin Sláma.

Dobrodružství Odyssea a jeho posádky na cestě z trojské války do rodné Ithaky podle divadelníků dodnes provokuje představivost lidí a inspiruje umělce. „Odyssea je pokusem navrátit se na jevišti k evropským kořenům, do okamžiku, kdy jeden slepý básník poprvé zaznamenal mýtus o obtížném návratu do společného domova, mýtus, který jako jednotná Evropa žijeme i dnes,“ napsali v průvodním slovu k inscenaci.

Strastiplný návrat do Ithaky doplňuje i výrazná choreografie. Mnohé scény vznikaly i improvizací samotných herců. Skloubit museli Homérovy verše spolu s tancem. „Co pro mě bylo důležité, byla samozřejmě ta cesta a cesta je pohyb. Takže tam herci promlouvají skrze text vlastním tělem. A možná to, co bylo prožito na té cestě, je znovu prožito tělesně,“ popsal choreograf Jiří Bartovanec.

Hostující režisérka Julia Wissertová patří k výrazným a oceňovaným osobnostem nastupující německé režisérské generace. V Česku pracuje poprvé. Její pohled na Odysseova dobrodružství není konvenční. Režisérka pokazuje například na to, že Odyssea lze vnímat i jako někoho, kdo spáchal mnoho válečných zločinů. „Odysseus je vždy zobrazován jako hrdina. Ale když se na to podíváme dnes a také v kontextu dnešní politické situace, vidíme tam to nepřijímání zodpovědnosti za dříve způsobené následky,“ řekla režisérka Julia Wissert.

V inscenaci účinkují Hana Tomáš Briešťanská, Dalibor Buš, Tomáš David, Tereza Groszmannová, Annette Nesvadbová, Martin Sláma a Anna Stropnická. Jako hosté v úloze věštce Teiresia se představí Anna Marie Havířová a Gabriela Parmová. Výrazná choreografie je dílem Jiřího Bartovance. Na Odysseovu cestu se diváci do Mahenova divadla mohou poprvé vydat už tento pátek a do Vánoc pak ještě třikrát v repríze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, utvořila se několikakilometrová kolona. Při havárii nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 7 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...