Kuchařky bez domova otevírají na Smíchově veganské bistro

Nahrávám video

Nemají domov, ale umí vařit. Bezdomovkyně otevírají v Praze na Smíchově vlastní veganské bistro, které bude fungovat jako sociální podnik. Každý všední den budou vařit obědy pro veřejnost, časem chtějí rozvážet obědy i do několika firem. Jídlo bude zdravé a cenově dostupné.

„Mám stálou práci. Zaplatím dluhy a budu moci normálně žít,“ slibuje si od nové příležitosti kuchařka bez domova Eva Kundrátová. „Vařila jsem pro čtyři děti,“ usmála se při otázce, jak bohaté má zkušenosti s vařením.

Vyučená malířka porcelánu se za prací přestěhovala do Prahy. Na ulici strávila přes tři roky poté, co její předchozí zaměstnavatel nabral nové lidi a jí se nepodařilo najít novou práci. Nyní již rok bydlí na ubytovně a na nové povolání se těší.

V bistru se celkem uplatní sedm žen, které jsou v sociální tísni. Čtyři z nich budou pracovat na hlavní pracovní poměr, zbylé brigádničit. Prošly školeními s profesionály a některé z nich jsou samy vyučenými kuchařkami. Budou se podílet i na rozhodovacích procesech a chodu podniku.

Bistro šetrné k přírodě

Provozovatelem bistra je organizace Jako doma, která se věnuje ženskému bezdomovectví. „Bavili jsme se se ženami bez domova o tom, co by rády dělaly. Ukázalo se, že téma práce je velmi problematické. Vařit ale umí skoro každý, nebo se to dá naučit,“ vysvětlila manažerka organizace Lenka Vrbová, proč se otevírá právě bistro.

Prostory, které chce využít i k promítání, přednáškám a debatám o sociálních tématech, dostala organizace Jako doma od Prahy 5 do pronájmu za symbolickou korunu. Sama je zrekonstruovala a vybavila. Náklady byly asi tři miliony korun. Peníze pocházejí z darů, od nadací i z fondů Evropské unie.

Interiér jídelny a zařízení je z recyklovaných materiálů. Třeba skleničky se vyráběly z použitých lahví. K šetrnému chování personál vyzývá i zákazníky a zákaznice. Prosí je, aby si s sebou nosili vlastní plastové krabičky či jiné nádoby, pokud budou chtít jídlo zabalit s sebou.

Organizace Jako doma vznikla v roce 2012. Zaměřila se na ženy bez domova. Nevztahuje se k nim jako ke klientkám, kterým by nabízela služby, ale jako k partnerkám. Projekt Kuchařky bez domova byl zahájen v létě 2013. Vaření pomáhá ženám bez stálého bydlení odrazit se od sociálního dna a vrátit se do běžného života. Cílem ja taktéž pozměnit postoj veřejnosti k lidem v nouzi.

Důstojná mzda

Cílem projektu bylo, aby měly kuchařky důstojnou mzdu. Pobírat budou 15 tisíc korun čistého. „Je to důležité i proto, že většina z nich má dluhy. Mohou vstoupit do oddlužení a mají šanci se jich zbavit. Většinou jim pak zbyde 9 tisíc,“ vysvětlila manažerka. Případný výdělek bistra půjde na další aktivity Jako doma. „Rády bychom rozjely komunitní centrum pro ženy bez domova,“ přiblížila Vrbová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 34 mminutami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 4 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 6 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 13 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 14 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 16 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 23 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
včera v 07:00
Načítání...