Jak zvýšit bezpečnost chodců? V Brně sepisují petici za nový přechod, jinde staví ploty

Stovky chodců se denně pohybují na frekventovaných silnicích v celém Jihomoravském kraji. Už čtyři pěší letos na tamních silnicích zemřeli. Proti některým místům, kde se nebezpečně přechází, lidé dokonce sepisují petice. Jedna taková koluje mezi rodiči žáků brněnského gymnázia v Křenové ulici. V Heršpické ulici v Brně zase nebezpečnému přecházení brání nově postavený plot.

„Několik řidičů už volalo k nám do školy a stěžovali si, že jim naši studenti vpadají do cesty. Což je logické - když se jinak nemají jak dostat na tramvaj, musí v příhodnou chvíli vstoupit do silnice. Ale chápu řidiče, že z toho mají těžkou hlavu," přiznal zástupce ředitele Gymnázia Křenová v Brně Jan Kaplan.

Dopravní situace před školou je opravdu nepřehledná. Tramvaje staví jen u ostrůvků, na ty ale nevede přechod. Když ráno přijede tramvaj plná studentů, všichni z ostrůvku živelně přechází na chodník. Křenová ulice je přitom jednou z nejfrekventovanějších v centru Brna.

Nahrávám video

Připomínky k dopravní situaci město zatím odmítalo s tím, že přechod v místě není vhodný. „Letos jsme se proto rozhodli napsat za školskou radu dopis, který byl podpořen podpisy rodičů a zletilých žáků a ten jsme s návrhy řešení podali na odbor dopravy," dodal Kaplan. Pod žádost se podepsalo čtyři sta rodičů a studentů.

Odbor dopravy proto vymyslel jiné řešení. „Mohla by se zapojit světelná křižovatka u bývalého úřadu práce. Pokud se podaří získat všechna povolení, dalo by se to zrealizovat závěrem příštího roku," uvedl vedoucí odboru Vladimír Bielko.

Hazardéry zastaví plot

Zatímco v prvním případě se lidé snaží přimět město, aby nebezpečné přecházení řešilo, v Heršpické ulici už se situace řeší. Dělníci tam ve středovém pásu instalují mezi svodidla pletivo. To má odradit lidi, kteří zbytečně riskují, a místo aby používali blízký podchod mezi justičním areálem a kancelářským komplexem, přebíhají čtyřproudou silnici.

Od začátku letošního roku došlo jen v Brně ke dvěma stovkám dopravních nehod, jejichž účastníky byli i chodci. Zhruba polovina z nich, konkrétně 94, se stala přímo na přechodech. Srážky chodců s auty jsou hned po čelních střetech vozidel nehodami s nejtragičtější bilancí. Například v roce 2010 zemřelo na jihomoravských silnicích 19 chodců. Od té doby je číslo nižší, během minulého roku zemřelo 12 lidí, za letošní rok policie eviduje zatím čtyři usmrcené.

Ve Zlínském kraji naopak tragická bilance stoupá. Nejméně chodců za posledních pět let tam zemřelo v roce 2012, kdy byly oběti čtyři. Oproti tomu do konce listopadu letošního roku na silnicích východní Moravy zahynulo už 14 pěších.

Chodec není nesmrtelný

Odborníci varují, že často si za ohrožení vlastního života či zdraví mohou i sami chodci. „Lidé si myslí, že mají na přechodech automaticky přednost, a mnozí si neuvědomují, že i vozidlo má limity. Není schopno zastavit okamžitě na místě, takže pokud je blízko přechodu, nesmí chodec v žádném případě do silnice vcházet," upozornil Josef Andres z Centra dopravního výzkumu.

Kromě toho, že chodci často riskují, je i na správcích silnic, aby bezpečnosti pomohli. „Ač odborná veřejnost zná parametry bezpečných přechodů, tak i na poměrně nových komunikacích vznikají přechody, které jsou vyloženě nebezpečné," dodal Andres.

Nahrávám video

Zvýšit bezpečnost chodců chtějí i zákonodárci. Poslanci ve středu poslali senátorům novelu zákona o pozemních komunikacích. Ta mění pravidla pro chodce zavedením povinnosti nosit viditelný reflexní prvek. Pravidlo se týká pouze silnic mimo obce a platí za snížené viditelnosti, pokud se člověk pohybuje po krajnici nebo okraji vozovky. Netýká se tedy lidí v obcích nebo výletníků kráčejících po silnici za jasného dne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Soud dal exhejtmanovi Šulcovi podmínku v kauze ROP Severozápad

Odvolací soud v úterý uložil bývalému hejtmanovi Ústeckého kraje a exposlanci ODS Jiřímu Šulcovi za zneužití pravomoci v rozsáhlé kauze Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Zmírnil tak prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na čtyři roky do vězení. Rozhodnutí je pravomocné.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVZP podpoří desítkami milionů mladé lékaře v regionech, kde je jich nedostatek

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.
31. 8. 2026

Vrchní soud potvrdil Nagyové podmínku a peněžitý trest v kauze Čapí hnízdo

Vrchní soud v Praze v pondělí potvrdil europoslankyni Janě Nagyové (ANO) tříletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest půl milionu korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v kauze Čapí hnízdo. Zamítl její odvolání. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Nagyová vinu odmítá, k pondělnímu veřejnému zasedání nepřišla. Její obhájce považuje rozhodnutí soudu za nezákonné.
31. 8. 2026Aktualizováno31. 8. 2026

Místo Olbrachtovy Ryšánka. Pražská rada schválila změny v názvech stanic metra D

Stanice budované linky metra D, dosud pracovně nazývané Náměstí Bratří Synků a Olbrachtova, se budou jmenovat Nusle a Ryšánka. Dnes to schválili pražští radní. Další tři navržené změny, které se týkaly názvů stanic Nové Dvory, Písnice a Depo Písnice, vedení města neschválilo. Zůstanou tak v dosud užívané podobě, stejně jako stanice Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Libuš. Linka metra D v budoucnu propojí Písnici s náměstím Míru.
31. 8. 2026

Případem popálené ženy při císařském řezu ve FN Bulovka se bude zabývat policie

Pražská policie se bude zabývat případem ženy, která utrpěla popáleniny při akutním císařském řezu ve Fakultní nemocnici Bulovka. Podnětem k tomu byla medializace případu. České televizi to potvrdil mluvčí Jan Daněk. Zdravotníci podle dostupných informací chtěli ženě zastavit krvácení. Od chirurgického přístroje ale vzplál oheň v době, kdy byla pacientka potřena dezinfekcí. Čtyřiadvacetiletá žena má po incidentu popáleniny druhého a třetího stupně na 15 procentech těla.
31. 8. 2026

VideoKamery ve vlacích mají pomoci proti vandalům

České dráhy namontují kamery do více než padesáti svých příměstských vlaků, které jezdí po Praze a středních Čechách. Od skoro devadesátimilionové investice si slibují, že zvýší bezpečnost, a hlavně odradí sprejery. Tento rok již dopravce řešil 150 vandalských případů. Na vyčištění soupravy od graffiti je potřeba i čtyřicet kilo odlakovacích přípravků a téměř dva tisíce litrů vody. Minulý rok sprejeři národnímu dopravci pokreslili přes čtyři sta vlaků, což způsobilo škody téměř za dvacet milionů korun. Do každého vlaku má národní dopravce v plánu nainstalovat celkem 42 kamer. Dvanáct bude snímat okolí vlaku, osmadvacet prostory uvnitř a dvě budou u kabiny strojvůdce.
30. 8. 2026

VideoMinisterstva obnovují spolupráci se svazem bojovníků za svobodu

Český svaz bojovníků za svobodu se zapojí do příprav nové expozice v Petschkově paláci, někdejším sídle pražského gestapa. Předchozí vedení ministerstva průmyslu přitom spolupráci se svazem odmítalo kvůli pochybnostem o jeho důvěryhodnosti. Organizace v minulosti čelila kritice mimo jiné kvůli neprůhlednému hospodaření či kontroverzím spojeným s jejím vedením. Svaz začal opět spolupracovat také s ministerstvem obrany, jehož současné vedení zrušilo dřívější zákaz jeho podpory.
30. 8. 2026

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
29. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.