Pražští zastupitelé schválili rozpočet. Největší investice půjdou na stavbu metra D

Hlavní město bude v příštím roce hospodařit s příjmy a výdaji 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice půjde přibližně 19,68 miliardy, z toho více než čtyři miliardy na stavbu metra D. Z výdajů tvoří většinu běžné výdaje, a to asi 70,92 miliardy korun, nejvíc peněz je určeno na dopravu a školství. Návrh rozpočtu ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé. Podle opozice ale zahrnuje nízkou částku například na sport, kulturu či bytovou politiku.

Zastupitelstvo na konci loňského roku schválilo pro letošek rozpočet Prahy s příjmy 79,1 miliardy a výdaji 89,15 miliardy korun. V průběhu roku byly k 30. červnu navýšeny příjmy zhruba na 86,24 miliardy a výdaje na 101,62 miliardy. V roce 2020 hlavní město jako celek hospodařilo s přebytkem 8,9 miliardy korun, což je asi o 5,8 miliardy meziročně méně.

„Oproti letošku očekáváme nárůst příjmů. Dále se do zdrojů promítají navýšené státní transfery, což jsou primárně prostředky na mzdy ve školách a na výkon státní správy. Rozpočet je živý organismus, bude dál procházet změnami, když každý měsíc budeme zohledňovat vývoj. Máme připravenu i rezervu na náklady spojené s rostoucí inflací,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Výdajům dominuje doprava

Nejvíc peněz v běžných výdajích půjde do dopravy a školství, v prvním případě 24,1 miliardy a v druhém přes jednadvacet miliard. Asi 3,3 miliardy půjde do zdravotnictví a na sociální oblast a asi 2,7 miliardy do městské infrastruktury.

Oproti letošnímu roku běžné výdaje vzrostly, což je způsobeno i růstem výdajů 1,5 miliardy na MHD, náklady na údržbu komunikací vzrostly o půl miliardy, více než 100 milionů znamená nárůst na svoz odpadu a stejná částka bude přidána na granty v sociální oblasti.

Rovněž v kapitálových výdajích je nejvíc peněz vyčleněno na dopravu, a to asi 8,3 miliardy, jednou z největších položek je stavba metra D z Pankráce do Písnice. V městské infrastruktuře plánuje vedení města investovat do obnovy vodovodů a kanalizace nebo oprav mostů. Dále 750 milionů půjde na obnovu Průmyslového paláce na Výstavišti. Ve školství se předpokládá na investice 686 milionů korun na přístavby a rekonstrukce školských objektů a dalších 120 milionů na stavbu nové ZŠ Šeberov.

V příjmech tvoří největší kapitolu daňové příjmy, a to 62,2 miliardy korun. Druhou nejvyšší jsou takzvané transfery, tedy peníze od státu, a to více než 19,84 miliardy korun. Nedaňové příjmy budou 908,8 milionů.

Nevíme, co s penězi, kritizoval z opozice Pilný

Opoziční zastupitel Ivan Pilný (ANO) kritizoval vyčleněných půl miliardy korun na obnovu městského mobiliáře včetně přístřešků MHD. „Jedeme na údržbu a nic moc nevíme, co s penězi. Že by došlo k nějaké změně, tak tento rozpočet rozhodně nenaznačuje,“ řekl.

Opozice kritizovala rovněž podle ní vysokou částku, kterou má město na svých účtech, tu by podle ní mělo investovat. Kritiku Vyhnánek odmítl. Důvod, proč prostředky město hromadí, je podle něj mimo jiné to, že Praha nikdy od státu nedostala záruku, že jí pomůže s velkými investicemi.

Starosta Prahy 9 a opoziční zastupitel Tomáš Portlík (ODS) řekl, že magistrát zapomíná na městské části, kdy do jejich financování nezapočítává zdražování způsobené inflací. Zastupitel Stanislav Nekolný (ANO) namítal, že město dává málo peněz do sportu, a předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop pak kritizoval proceduru projednávání a částku vyčleněnou na bytovou politiku města. Tu označil za neambiciózní. Za absurdní označil projekt lanovky z Podbaby do Bohnic.

Koaliční zastupitel Jan Wolf (KDU-ČSL) kritizoval nízkou částku na kulturu. Navrhl zvýšit mimo jiné výdaje na kulturní granty do kultury. K Wolfovi se přidal i opoziční zastupitel Lubomír Brož (ANO). Pozměňovací návrh zastupitelé nakonec neschválili.

Do diskuse se zapojil také místostarosta Prahy 4 Zdeněk Kovářík (ODS). Vedení města vytkl, že zapomnělo v rozpočtu na projekt zakrytí Spořilovské a kritizoval péči o takzvanou komunikační zeleň. Náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) řekl, že na Spořilovské nelze pracovat, dokud stát nepostaví část Pražského okruh mezi D1 a D11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Hlavní město Praha

Zákaz sdílených elektrokoloběžek pomohl v Praze snížit počet pokut na pětinu

Jízda po chodníku, v protisměru, nerespektování dopravního značení nebo nebezpečný způsob jízdy v hustém provozu. Nejčastěji za tyto přestupky Městská policie hlavního města Prahy rozdala na jaře v dubnu a květnu cyklistům a jezdcům na koloběžkách 437 pokut. Oproti stejnému období loni jde o osmdesátiprocentní pokles, sdělil ČT policejní mluvčí Zdeněk Modálek. Propad podle něj zapříčinil celoměstský zákaz sdílených elektrokoloběžek, který platí od začátku roku.
včera v 18:41

U pražského letiště se tvoří dlouhé kolony. Jeďte MHD, radí policie

Pražská policie doporučuje v následujících měsících využít při cestě na Letiště Václava Havla městskou hromadnou dopravu nebo vyrazit s výrazným časovým předstihem. Kvůli stavbě nové mimoúrovňové křižovatky a s ní spojeným dopravním omezením totiž policisté opakovaně řeší komplikace v dopravě a několikakilometrové kolony. Stavba potrvá do října příštího roku.
včera v 15:06

Poštovní muzeum v Praze ukáže telefon arcivévody i byt ve stylu biedermeieru

Ve Vávrově mlýně v Praze se otevírá Poštovní muzeum. Zpřístupňuje expozici věnovanou technice, poštovnictví a komunikaci. Zároveň obnovuje prezentaci biedermeierovských interiérů. Novou expozici spravuje Národní technické muzeum (NTM), které má na starosti také Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě.
včera v 14:40

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
9. 6. 2026

VideoProvoz na českých tocích zesiluje, záchranáři nacvičují krizové scénáře

Provoz na českých řekách i dalších vodních plochách zesiluje. Státní plavební správa eviduje bezmála 23 tisíc malých lodí a 100 těch velkých, které přepravují lidi. Klíčová je otázka bezpečnosti – se startem sezony se chystají kontroly i preventivní akce. Připravují se vodní záchranáři a další záchranné složky. V Praze společně nacvičovali, jak v případě nehody postupovat. Jen v metropoli loni hasiči vyjížděli ke třiceti případům, při kterých zachraňovali lidi z vody. V celém Česku pak podle dat z posledních let utone kolem dvou stovek lidí ročně. Ještě na začátku 90. let to byl skoro dvojnásobek. Číslo postupně klesá. Loňský rok ještě není sečtený, ten předchozí ale bylo obětí vůbec nejméně – 164.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026

Zaměstnanci ČT a ČRo protestovali v černém proti změnám financování

Stovky zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v černém oblečení ve středu protestovaly proti změnám ve financování veřejnoprávních médií, které chce prosadit vládní koalice. Iniciativa Veřejnoprávně podpořená odbory svolala shromáždění na Kavčích horách symbolicky pět minut před dvanáctou hodinu. Zaměstnanci ČRo se shromáždili před hlavním vchodem na Vinohradech po poledni. Pracovníci obou médií se sešli také v Brně a Ostravě.
3. 6. 2026Aktualizováno3. 6. 2026

U pražského letiště Točná spadlo soukromé letadlo, dva lidé zemřeli

U pražského letiště Točná spadlo soukromé letadlo. Nehodu nepřežili dva lidé, kteří byli na palubě, informovala policie na síti X. Okolnostmi pádu letadla se budou nyní zabývat kriminalisté společně s pracovníky Úřadu pro civilní letectví. Letiště Točná je neveřejné, jeho provozovatelem je společnost Letecké muzeum Točná. Zástupce letiště sdělil, že havarovaný stroj nebyl jejich.
2. 6. 2026Aktualizováno2. 6. 2026
Načítání...